Od chvíle, kdy se sociální sítě staly běžnou součástí našich životů, máme mnoho nových příležitostí a cest, jak předávat informace, sdílet pocity či se vzdělávat a pracovně rozvíjet. Zdá se mi však, že do našich životů vklouzly tak nějak nenápadně a plíživě. Díky tomu jsme si nevšimli, že svůj život žijeme vlastně dvakrát. Jednou v hmatatelné a podruhé ve virtuální realitě. A náš „nový“ život není o nic méně plný starostí, otázek, nejistot a obav než ten původní.