Nový audiobook: Kontrola mysli
Vyberte si své téma Přístup k hlavnímu obsahu
Foto: Thinkstock.com

O přirozenosti homosexuality

Homosexualita je přirozená. A přirozená je i adopce dětí homosexuály. Možná proto mezi námi jsou.

Tomáš Rektor

Tomáš Rektor

25. 9. 2012

Domnívám se, že leváctví je deviace. Někdy chyba genetická, někdy chyba výchovy. Takto postižení jedinci by měli dělat vše pro to, aby svou úchylku utajili. Pokusit se přeučit na pravoruké. A rozhodně by neměli mít děti, je přeci zjevné, že je budou vést též k leváctví. A bylo by přeci surové vystavit další generaci posměchu, že má levoruké rodiče a utrpení levorukosti.

Připadá vám tento úvod absurdní? A přitom se ještě před pětatřiceti lety se u nás leváci přeučovali na praváky. Následkem byly psychické potíže, celoživotní nešikovnost, častější úrazy, dokonce kratší doba života. A když se posuneme o pár století nazpět, levák měl velkou šanci skončit na hranici. Dojem nesprávnosti leváctví je v naší kultuře hluboce zakořeněn, jak vyplývá i ze slov správný, právo, levota.

Že to je přitažené za vlasy? Nepřirozenost homosexuality spočívá v tom, že  homosexuálové nemají děti. I já jsem nedávno psal, že posláním člověka je rozmnožit se a přežít.

O homosexualitě se rozhoduje už před porodem či přímo při početí. Ale víme jistě, že homosexualita nesouvisí s výchovou?

Tak jinak. Zahraju si na moralizátora pravěkého: „Stavím se proti nebezpečnému módnímu trendu žen přestat plodit děti už ve středním věku. Tento krok je jednoznačně proti přírodě.“ Tento módní trend, zvaný menopauza, zvítězil. Kdyby byl proti přírodě, musel by dávno zmizet. Nebo by se aspoň jednalo o jev okrajový.

Teorií, proč se ženám (a samicím několika mála dalších druhů) vyplatí ve středním věku přestat plodit, je několik. Nejznámější je „teorie babiček“. V evoluci nejde o přežití a rozmnožení jedince, ale přežití a rozmnožení genů. Žena by mohla rodit klidně do šedesáti. Ale s větším a větším rizikem. Raději se v jeden okamžik rozhodne: Dost, víc dětí nezvládnu, přebytečnou energii věnuji vnoučatům.

Je v tom prostá matematika, každé dítě obsahuje polovinu genů rodiče, každé vnouče čtvrtinu. Jendo dítě se počítá stejně jako dvě vnoučata. Je vlastně logické, že přijde věk, kdy se vyplatí opustit reprodukci a pomoci přežít vnoučatům.

Jak to souvisí s homosexualitou?

Vlastně je to totéž. Bezdětní homosexuálové budou úspěšnější – nebudou zatěžování dětmi. Přednostně budou pomáhat svým sourozencům a pomohou přežít jejich dětem, Které, stejně jako vnoučata, obsahují čtvrtinu jejich DNA.

Raná traumata mohou vést k nejasnosti v sexuální orientaci, k bisexualitě. Homosexuálové mají zpravidla v orientaci jasno.

Navíc si představme, že někdo ze sourozenců zemře předčasně – a že to v minulosti bylo časté. Náhradní strýček či tetička, bezdětní, ale toužící po dětech, se dítěte rádi ujmou. Bezdětný příbuzný se zkrátka rodině vyplatí. A je jednodušší a bezpečnější sexualitu nasměrovat na jiný cíl (stejné pohlaví) než ji vypínat.

Tato teorie má velmi milý dopad. Nejen, že je podle ní homosexualita přirozená. Přirozená je pak i adopce dětí homosexuály. Proto tu přeci jsou.

Teorií je více, a více jich zřejmě bude pravdivých. Jedna z dalších, slibně vyhlížejících praví, že geny pro mužskou homosexualitu zvyšují plodnost žen.

Je prokázáno, že o homosexualitě se často rozhoduje už před porodem či přímo při početí. Ale víme jistě, že homosexualita nesouvisí s výchovou?

Netolerujme je!

Je mnoho krásných teorií, které ji vysvětlují na základě těžké situace v prvních letech života. Buď vycházejí ze strachu muže z žen, a proto se muž přichyluje k mužům, nebo naopak z přílišné fixace na matku. Identifikuje se s ní, a proto i hledá stejné sexuální partnery. Jediná chyba na kráse těchto úvah je, že praxe je nepotvrzuje.

Že by se homosexualitu děti od rodičů prostě naučili, je nesmysl. Sexualita je příliš hluboká, homosexuální inspirace může vést maximálně k experimentům, ale přirozenosti člověk neuteče.

Tolerance homosexuálů je stejná pitomost jako tolerance leváků. Nebo blondýn.

Raná traumata mohou vést k nejasnosti v sexuální orientaci, k bisexualitě. Homosexuálové mají zpravidla v orientaci jasno. Pokud připustíme, že raná traumata mohou vést k bisexualitě a ta se může přehoupnout do homosexuality, nejlepší prevencí je kvalitní péče o malé děti. A co myslíte, od koho zažijí více lásky, blízkosti a vřelosti? Od zaměstnanců kojeneckého ústavu, nebo od adoptivních rodičů? Ať homosexuálních či heterosexuálních.

Víte, co je nelepší na otázkách o přirozenosti homosexuality? Kolik energie jim lidé věnují. Jako kdyby nebyli ochotni připustit, že dva dospělí lidé jsou spolu prostě proto, že se rozhodli. Protože se mají rádi. Jako kdyby byla homosexualita pořád chápána jako vada: jsme moderní, budeme ji tolerovat. Ale jen proto, že víme, že chudáci homosexuálové nemají na výběr. Ale běda, jak by na výběr měli. Tolerance homosexuálů je stejná pitomost jako tolerance leváků. Nebo blondýn. Ale jen přirozených.

Autor publikuje na svém blogu www.TomasRektor.cz.

Líbí se vám Psychologie.cz?

Máte dvě možnosti, jak s námi zůstat v kontaktu. Předplatné vám otevře přístup k obrovské knihovně článků, videí a audiobooků. Nebo si nechte ZDARMA zasílat to nejzajímavější e‑mailem – dáme vám také vědět, když něco zajímavého otevíráme pro všechny čtenáře.

Podpořit a připojit se:

Přístup ke všemu

Nejlepší myšlenky zdarma:

Novinky e-mailem

Články k poslechu

Chci nebýt

Myslíte někdy na sebevraždu? Přečtěte si, jak najít pomoc.

11 min

Narušitelé hranic

Lidé s hraniční poruchou osobnosti trpí pocitem prázdnoty. Jejich vztahy jsou plné bolesti.

12 min

Teď nežiješ

Úzkost je naléhavá zpráva. Poslechněte si, jak jí rozumí psycholog Jan Jakub Zlámaný.

25 min

Roztříštění

Poztrácené kousky duše je možné zacelit laskavou pozorností věnovanou tělu.

17 min

Sladká nevědomost

Když něco nevíme, náš mozek nás před touto informací velmi dobře chrání.

17 min

Otevřít audio sekci