Podobný příběh zaznívá v terapeutické konzultovně častěji, než by člověk řekl. Někdy se jedná třeba jen o mámu nebo tátu. Docela často ho slýchám od jinak velmi silných lidí, kteří si v životě dokážou dobře poradit, mají dobrou práci i fajn vztahy. A silní jsou třeba právě proto, že některý z jejich rodičů sám trpí dlouhodobě nějakými psychickými problémy, pojmenovanými nebo nepojmenovanými. Někdy pije, někdy je depresivní. Nejčastěji by mu psychiatr nalepil třeba diagnózu některé poruchy osobnosti, což se projevuje především tím, že se s takovým člověkem moc nedá žít.