Otroci dětství

Podle psychoanalytiků hrajeme celý život jednu a tu samou hru: na maminku a tatínka.

Zuzana Daňková

Zuzana Daňková
Publicistka

11. 3. 2016

Jedním z nejdůležitějších výdobytků psychoanalýzy je důraz, se kterým opakovaně a v různých podobách upozorňuje na vliv raného dětství pro další psychický vývoj člověka. Přesto pro mne však zůstává otázkou, zda je psychoanalytický způsob mluvy o tomto vlivu přijatelný. Často se totiž na základě jejího výkladu zdá, že jsme otroky svých raných zážitků, které v průběhu celého života nevědomě opakujeme. Ale jde takto vliv dětství na náš další život skutečně chápat?

Asi nepřekvapí, že to byl zakladatel psychoanalýzy, kdo položil důraz na psychologický význam dětských zkušeností. Poněkud překvapivé ovšem je, že patriarchálně založený Sigmund Freud viděl jakožto hlavní (a po nějakou dobu i jedinou, ústřední) postavu dětského vývoje matku. Právě matka umožňuje dítěti uspokojovat jeho základní potřeby spojené s přijímáním potravy a – v širší souvislosti, kterou postřehla Melanie Kleinová – s péčí a láskou, která je tímto dáváním matkou vyjadřována.

Články k poslechu

Povinnost versus srdce

Partner chce dítě, já se na ně ještě necítím. Z jakého místa děláme zásadní rozhodnutí?

11 min

Když alkohol není hlavní problém

Závislost někdy chrání před bolestí, kterou člověk zatím neumí zpracovat.

9 min

Já, incel

Někdy to není jen období nebo převzatá póza. Co stojí za nenávistí k ženám?

11 min

Úžas jako lék

Co mi pomáhá pečovat o mou duševní pohodu? Vědomí širšího obrazu.

8 min

Ne, díky, já nepiju

Musela jsem si v hlavě urovnat hodně věcí, abych k téhle prosté větě došla.

6 min

11. 3. 2016

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.