17. 6. 2022
Hořčík, prášky, vitamíny. Cvičení, meditace, jóga. Vzchopte se. Zabojujte. Kousněte se. To přece překonáte. Zvládnete podávat výkony jako před pár týdny nebo včera. Na únavu není čas. Nemůžete si ji dovolit. Musíte fungovat… Tyto věty možná zní některým čtenářům povědomě. Výkon se od nás očekává, stejně tak mnohdy dobrá, optimistická nálada. Měli bychom být efektivní, energičtí, výkonní a samozřejmě i dobře naladění. Odpočinek obvykle není na pořadu dne. Když se dostaví únava, měli bychom ji zahnat. Mávnout nad ní rukou: Teď není čas se flákat. Musím to dokončit. Nejde to zrušit. Nejde vynechat. Teď se mi to vůbec nehodí. Nikdo by to nepochopil.
Pokud podobné věty (ať už v duchu, nebo nahlas) pronášíte, věřte, že nejste sami. Dnešní doba únavě příliš nepřeje a odpočinek, nicnedělání či lelkování je pro mnoho lidí známkou lenosti, neochoty či – ještě hůř – neschopnosti. Dosahování výsledků, výkon, úspěch, vytíženost, efektivita a kalendář nabitý k prasknutí bývají naopak zdrojem obdivu. Kýženým výsledkem.
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné