Dobrý den, ráda bych vás poprosila o radu týkající se poškození mozku drogou.
Můj bratr od puberty experimentoval s alkoholem, marihuanou, hašišem, až v pozdějším věku přešel k pervitinu a jiným tvrdým drogám. Komunikaci s rodinou se začal vyhýbat, až ji přerušil úplně. Vždy byl nadprůměrně inteligentní, ale sebevědomí mu chybělo, nahrazoval ho pózou své dokonalosti. Jeho závislost a vztah s námi jako s rodinou vygradoval, když fyzicky napadl členy rodiny. Po určité době se odstěhoval a neozval se asi dva roky.
Když v té době kontaktoval mámu, tak jsme s hrůzou zjistili, že je to úplně jiný člověk. Začal mít psychotické stavy, které trvají až dodnes. Jako např. že je sledovaný mafií, že členové rodiny jsou do této mafie zapletení, že máme mrtvolu na zahradě, že mu dáváme do jídla drogy (bydlí někde jinde a říká, že se mu vloupáváme do bytu, proto také stále mění zámky), že ho rodiče znásilnili a podobné věci, za které se stydíme, když nás náhodou kontaktuje a vypráví tyto smyšlené příběhy někde na veřejnosti, třeba v kavárně.
Chtěla jsem s ním jít k odborníkovi, aby nasadil medikamentózní léčbu či nějakou jinou pomoc. To odmítl a ze schůzky se mnou utekl se slovy, že není blázen a do blázince ho nestrčíme. Trochu se bojím, že by mohl být nebezpečný, jelikož to není on. Prosím o radu jak s ním komunikovat a jak dále postupovat?
Děkuji vám.
Lenka
Názor odborníka
Vážená Lenko, děkuji vám, že jste se na mě obrátila.
Chování, které u svého bratra popisujete, je mezi uživateli drog i odborníky dobře známé. Užívání pervitinu, ale i jiných stimulačních drog, může vyústit v tzv. stihomam nebo stíhy, paranoidní projevy, kdy je člověk přesvědčený, že jej někdo sleduje, že se jej někdo pokouší zabít či mu ublížit, že jej někdo pomlouvá, a podobně. Tyto projevy mohou přicházet buď jednorázově a po odeznění účinků látky postupně ustávají, ale někdy to mohou být i příznaky tzv. toxické psychózy, která může trvat dlouhodobě, a to i při vysazení drogy. V každém případě je to velice významný varovný signál pro uživatele drogy, že pervitin už nikdy nebude znamenat jen euforii a dobrou náladu. Dobrá zpráva je, že většinou tyto projevy nejsou trvalé a při dlouhodobém vysazení drogy se vše postupně upraví.
Co dělat?
Pro člověka, který pervitin bere a chce se těchto stihomamů zbavit, je rada jednoznačná – v první řadě drogu vysadit. Pokud odezní i paranoidní stavy, není třeba medikamentózní léčba, ale pokud přetrvávají, je dobré vyhledat odbornou pomoc.
Pro vás, jako sestru, je rada složitější. Pokud váš bratr nemá náhled na svou poruchu vnímání, nejspíš nebudete moc úspěšná v přesvědčování, že věci jsou jinak, než se mu zdají. Nedobrovolná léčba by byla možná pouze v případě, že by ohrožoval sebe nebo své okolí. Dal bych vám tedy dvě základní rady:
-
Neusnadňujte mu jeho současnou situaci. Aby dospěl k rozhodnutí změnit svůj vztah k drogám, bude potřebovat zakusit možná ještě víc negativních důsledků, které drogy přinášejí; nepodporujte ho tedy finančně ani materiálně – tím byste jen prodlužovali dobu, kdy mu bude „jakžtakž“ snesitelně.
-
Vyhledejte pomoc pro sebe. Pro vás a pro zbytek rodiny je tato situace možná ještě víc stresující, bolestivější a beznadějnější než pro něj, obzvlášť pokud je pod vlivem bludu. Proto vyhledejte odborníka, ale ne s tím, aby pomohl vašemu bratrovi, ale vám – snášet tuto velice nepříjemnou a komplikovanou situaci. Když mi napíšete, z jakého regionu jste, mohu vám někoho doporučit.
Pokud jde o komunikaci s ním, nastavte si jasná pravidla, ve kterých se budete cítit především vy dobře. Tato pravidla potom dodržujte. I když se rozhodnete nekomunikovat s ním vůbec, neuděláte žádnou chybu. Měl by ale vědět naprosto jasně, proč jste se tak rozhodli a za jakých podmínek s ním komunikaci obnovíte. Klidně mu to napište nebo opakovaně sdělujte.
I když to zní možná zvláštně, myslím, že nemůžete pro bratra v této chvíli udělat víc. Nicméně ve chvíli, kdy začne sám dělat nějaké kroky ke změně, určitě potom ocení vaši pomoc, která může spočívat v obyčejné blízkosti a psychické podpoře.
Držím vám palce a věřím, že budete už zanedlouho všichni ve vaší rodině šťastnější.
Pomohl vám článek?
