Vážená redakce.
Ráda bych vás požádala o radu a případné nasměrování na nejvhodnější typ odborné pomoci. Má velmi dobrá přítelkyně má tři dcery. Jedna z nich má devět let, ty dvě další jsou dvojčata a mají sedm let. Rodina je úplná, funkční. Otec je přítomný a dle mého názoru je ve výchově dcer přiměřeně aktivní.
Můj dotaz se vztahuje na nejstarší z dcer, devítiletou Kláru. Klára má velmi dobrý školní prospěch, již několik let se věnuje krasobruslení na poměrně vysoké úrovni. Dobře vychází jak s matkou, tak s otcem a svými sestrami. Je velmi přátelská, má mnoho jiných zájmů, mezi kterými vyniká zpěv a divadlo. Neumí však udržovat pořádek. Její pokoj je vždy v nejhorším stavu. Někdy u ní nacházím i několik týdnů staré jídlo. Oblečení má rozházené po celém pokoji, příliš nedbá na svůj vzhled.
Její největší problém však spatřuji v tom, že si stále cumlá palec buď levé nebo pravé ruky. Když je ve škole nebo na bruslení, tak to nedělá, ale jakmile se dostane domů, palec z úst téměř nevyndá. Palec si cumlá, když sedí, ale i když stojí či někam jde. Dle mého názoru tohle není vůbec normální. Když jsem se na příčinu tohoto cumlání zeptala její matky, bylo mi jen stroze řečeno, že to dělá pořád a že si toho nemám všímat.
Prosím o pomoc. Možná je za tímto podivným jevem nějaká skrytá úzkost nebo přetíženost onoho dítěte.
Nikola
Názor odborníka
Dobrý den.
Žádáte o radu, ale z vašeho dotazu není bohužel jednoznačně jasné, čeho se ta rada má týkat a komu má být určena. Komu má být vlastně pomoženo?
Možná vás moje otázka překvapila, ale když se na situaci podíváte s odstupem, zjistíte, že jste to hlavně vy, koho ta situace tíží. Chcete odpověď na otázku, zda je tento jev u dítěte normální? Chcete se dozvědět, jaký typ odborné pomoci by mohl přispět k odstranění cumlání palce? Chcete vědět, zda je toto chování dívky projevem její přetíženosti nebo úzkosti?
Pokud si uvědomíme, že za dítě zodpovídají jeho rodiče a bez jejich souhlasu nelze dělat žádná psychlogická vyšetření ani terapii, ptám se, k čemu vám odpovědi na tyto otázky vlastně budou. Jaké je vaše postavení v této rodině? Jaký vztah máte k dceři své přítelkyně?
Pokud vás chování Kláry znepokojuje, to jediné, co můžete udělat, je, že si s rodiči dívky promluvíte a sdělíte jim, co si o projevech jejich dcery myslíte a jaké pocity to ve vás vzbuzuje. Rozhodnutí, zda budou situaci řešit, je už jen na nich.
S pozdravem,
Lída Hudcová
