Dobrý den,
už nějakou dobu řeším problém s dcerou mého přítele. Dceři je 8 let a ve společné domácnosti žijeme skoro 2 roky. Partner ji má 3 roky v péči.
Od začátku vztahu jsem se snažila vycházet s ní jako s kamarádkou, což později vedlo k tomu, že mě přestala respektovat a brala mě spíše jako sestru než partnerku taťky. Je velmi temperamentní a podle mého názoru hodně dopředu.
Nejvíce řeší téma narození dalšího dítěte. Vlastní nemám, ale časem bychom si ho s partnerem přáli. Bohužel to vnímá velmi negativně a někdy to vede i k nadávkám na malé usmrkance a strachu ze ztráty pozornosti a lásky.
To bych ještě chápala. Ovšem teď řešíme problém sex. Několikrát se mě ptala, jestli máme s taťkou sex, a já vždy odpověděla, že ne. Jednou jsem však udělala chybu, že jsem jí na otázku, jestli jsem panna, odpověděla, že nejsem. V tu chvíli dostala panický záchvat a začala mě nenávidět za to, že jsem jí lhala.
Když nespím s přítelem v ložnici, ale například v době nemoci v jiném pokoji, říká mi, jak je klidnější, že nemáme sex. Na Valentýna chtěla spát se mnou v ložnici z důvodu, abychom se prý nemuchlovali a ona nebyla osamocená ve svém pokojíčku.
Stupňuje se to a začíná na mě ve spoustě obyčejných věcí žárlit. Například když jsem si natočila vlasy, což mi sluší, dostala záchvat, že se mnou takhle nikam nejde a že jsem zrůda – a když jí otec řekl, že jemu se to líbí, byla naštvaná ještě víc. Do deníčku si pak napsala: Petra vypadá jako kurva a děvka.
Jsem opravdu zoufalá a nevím, co s tím. Poraďte prosím…
Petra
Názor odborníka
Milá Petro,
chápu, že cítíte bezmoc, obecně je to náročná situace plná nejrůznějších emocí a konfliktů.
V první řadě vám doporučuji, abyste se obrnila trpělivostí. Co můžete udělat dál, je promluvit si s vaším přítelem. Řešení takového problému je především na něm, on je otcem. Žijete společně už dva roky a z toho, co píšete, mám pocit, že se snažíte fungovat jako rodina. Rozhodně je na čase dceři vysvětlit věci na rovinu a říkat jí pravdu o tom, jaký je váš vztah. Chápu, že je to citlivé téma a že dceřiny reakce vás vedou spíš k tomu, abyste téma vašeho sexuálního života a vztahu považovali za tabu. Nicméně jak sami vidíte, nefunguje to. Děti jsou velmi vnímavé a vycítí víc, než si my dospělí myslíme. Bílá lež sice na chvíli uklidní emoce, ale z dlouhodobého hlediska nefunguje a je pro dítě matoucí. Nevyjasněné vztahy vždy přinášejí dětem nejistotu a obavu o svou roli v rodině i místo ve světě.
Řekněte vašemu příteli, jak se cítíte, co chcete změnit a jak by to mělo vypadat, aby to z vašeho pohledu bylo v pořádku. Podívejte se na celou situaci společně i očima dcery a hledejte to, co jí může trápit, co ji ohrožuje a co jí chybí. Pokuste se společně domluvit na nějakém postupu a nebojte se toho, že on jako otec to nejspíš bude vidět jinak. To je v pořádku, ale měl by poznat i vaše pocity, stejně jako pocity dcery.
Hlavní role by rozhodně měla být jeho. Jako otec dceru ovlivňuje rozhodně víc než vy, a pokud si v tomto směru nevymezí hranice a pravidla, vy pak moc nezmůžete. Dcera by měla slyšet od něj, jaký má k vám vztah a jaká je vaše role, stejně tak jaká role je její a jaký je v tom rozdíl. Z toho pak může pochopit, že na její roli dítěte se nic nemění, že nejste její „konkurence“, že váš vztah je kvalitativně jinde.
Nemám informaci o tom, jaký je vztah otce s matkou dítěte a jestli vůbec matka fakticky na dítě působí, ale je jasné, že to hraje velmi důležitou roli. To, že na vás přítelova dcera žárlí, je do určité míry přirozené, ale zdá se, že ve vaší rodině to překračuje zdravou hranici. Bude to pravděpodobně spojeno s nejasným vymezením rolí – role matky, otce, dcery a vás jako partnerky otce. Pobavte se o tom, pokud v tom nebudete mít jasno vy, dospělí, a nebudete v tom jednotní, těžko lze čekat, že dítě to bude brát jinak.
Samozřejmě, že spolu s tématem případného narození vašeho dítěte přichází v pocitech dcery přítele nejistota a obava ze ztráty pozornosti a lásky. Mluvte o tom otevřeně a vysvětlete jí, že její místo na světě je pevné a bezpečné. Zapojte ji do vašich rozhovorů a dejte jí najevo, že je pro vás důležitá, že má v rodině také svou zodpovědnost, že může nového člena rodiny hodně věcí naučit, že může být jejím průvodcem. Chvíli to potrvá, než to přijme, to je jasné, ale v osmi letech už pro ni naopak bude příjemné, když ji budete brát jako schopnou, kompetentní a plnohodnotnou členku rodiny.
A když se ještě vrátíme k jejím otázkám na váš sexuální život, napadá mě hned také otázka. Jak moc je poučená o sexu? Kdo s ní o tomto tématu mluvil a jakou má o něm představu? Možná právě otevření intimních témat může znamenat sblížení, vy jako žena jí v tomto můžete nabídnout bezpečný prostor, kdy se může ptát na cokoli. I v tomto případě by ale měl zafungovat její otec, on by jí měl vysvětlit, že jste partneři a máte se rádi, což znamená, že se vzájemně dotýkáte, mazlíte atd. (to, co jí řeknete, záleží na tom, jak je obecně poučená o sexualitě). On jí také může nabídnout možnost, že pokud se chce bavit o „holčičích věcech“, může se obrátit na vás.
Rozhodně ale nemá cenu jí lhát a zapírat, že se spolu milujete. Je vidět, že je to pro ni horké téma a to znamená, že vás stejně dříve nebo později „nachytá na švestkách“ a pro vás to bude znamenat jen stres a napětí. Vysvětlete jí, že milování patří ke vztahu, jaký spolu máte, možná se nejdřív naštve, ale pokud nepocítí úbytek lásky a pozornosti, časem to pochopí. Nakonec sami vidíte, že je neustále ve střehu, což znamená napětí jak pro vás, tak pro ni. Dejte jí prostor se s vyrovnat s tím, jak se věci mají doopravdy, ušetříte energii sobě i jí.
Shrnuto podtrženo: buďte k dceři co nejvíc otevření a pravdiví, diskutujte, zapojujte ji do rodinného života, dávejte jí pocit, že je kompetentní, důležitá, že vás zajímá a že jí důvěřujete. Ujišťujte ji, že její místo je nenahraditelné a že neztratí lásku ani jednoho z rodičů. Ukazujte jí to dobré, co jí vy a narození vašeho dítěte může přinést a pomáhejte jí chápat, jakou kdo má v rodině roli. Chápu, že je to těžké, ale zkuste si nebrat její „urážky“ osobně. Vyjadřují její strach a nejistotu, která je silnější než cokoli jiného.
Základní otázkou je, odkud takto silná nejistota pramení. To opět míří k jejím biologickým rodičům. Nezačíná celý problém někde mezi nimi? Vysvětlili dceři dostatečně situaci? Věnují jí dostatek pozornosti, nebo se utopili ve svých problémech? Ztratila dcera matku úplně? Věnuje se jí otec nyní méně, zažívá nějaký citový nedostatek?
Využívejte celý web.
PředplatnéToto jsou otázky, které nejspíš vedou ke kořenům problému ve vašem vztahu, ale opět se dostávám k tomu, že toto musí řešit především její otec. Vy se můžete snažit promluvit s ním a k dceři být otevřená, chápající a trpělivá. Stejně tak je ale potřeba, abyste jí oba s přítelem nastavili hranice, to jí pomůže pochopit, jak se věci mají. Respektujte její soukromí a chtějte po ní, aby ona respektovala to vaše. Dejte jí najevo, že za vámi může přijít s čímkoli, ale že jsou určité věci, do kterých zasahovat nemůže (váš sexuální život například), stejně tak jako vy nezasahujete do jejích (deník apod.). Ujistěte ji, že to, že spolu intimně žijete, na ni nemá žádný negativní dopad, že je to přirozená součást vztahu dvou dospělých a že vztah otec‑dcera tím nic neztrácí. A především se pokuste dát jí pocit, že jste rodina, která je pro ni oporou a kde má nezastupitelné místo, které neohrozí nic, ani narození mladšího sourozence. Není špatně, že jste jí kamarádkou, jen do toho kamarádství přidejte hranice.
Moc vám držím palce!
Milena Nováková
