Dobrý den,
už si nedokážu pomoct a obracím se na vás.
Začalo to před třemi lety, kdy mi zemřeli oba prarodiče, se kterými jsem vyrůstala od malička. Hodně mě to poznamenalo. Od té doby neustále trpím depresemi, výbuchy vzteku, plačivostí, náladovostí, smutkem, únavou, pocitem bezcennosti a nedokážu vyjádřit emoce (např. když dostanu dárek, ze kterého bych měla mít radost). Ve škole špatné známky a docházka. I na sebevraždu občas pomyslím.
Jsem navíc neustále nemocná. Bydlím sama s matkou na vesnici ve starém chladném domě, kde se vytváří i plíseň. Kvůli neustále zimě jsem byla na vyšetření v nemocnici s revma a minulý rok jsem měla zánět ledvin a hrozilo mi odebrání ledviny.
Jsem v prváku a kvůli dvouměsíčnímu marodění po operaci mandlí nezvládám maturitní obor a přestupuji na výučák. Myslím si, že často marodím kvůli tomu, kde bydlím. Také jsem hubená a chtěla bych přibrat, ale nedaří se a nevím, čím to je, jestli nějakou vadou, rychlým spalování nebo stresem.
Ještě když jsem byla malá, vytvořila jsem si v hlavě imaginární svět. Většinou v něm jsem, když jsem delší dobu o samotě. S mamkou se mluvit o problémech nedá, vždy si něco vymyslí a druhý den ví o mých problémech úplně každý. Odstěhovat se také nechce.
A tak se obracím na vás – nedokážu si sama pomoct a chci se zbavit imaginárního světa a těch depresí. Všechno se to ve mně mlátí už tři roky. Nechci už žít v minulosti a chci jít dál. Vím, že napíšete, ať jdu k psychiatrovi, a chci se zeptat – musí se tam s rodiči, nebo můžu i sama?
Dolishady
Názor odborníka
Dobrý den, vážená Dolishady,
z toho, co píšete, je velmi pravděpodobné, že se skutečně jedná o těžší depresi, která se rozvinula po ztrátě blízkých osob. Tento stav určitě zaslouží léčbu – jak psychoterapii, tak léky. Deprese pravděpodobně může i za váhový úbytek a nemožnost se „vykrmit“. Vzhledem k tělesným potížím, které popisujete, bych určitě také doporučila krevní odběry u praktického lékaře ke zkontrolování funkce štítné žlázy, alergie na plísně a zánětlivé/revmatické faktory.
K vašemu dotazu – podle zákona o zdravotních službách není u nezletilých možná ambulantní péče psychiatra ani psychologa bez souhlasu zákonného zástupce. Nicméně podle právního výkladu nového občanského zákoníku může být jednorázová návštěva psychologa či psychiatra bez přítomnosti a i bez souhlasu rodiče.
Při závažných stavech jako sebevražedné tendence, sebepoškozování a podobně, tam, kde by v úvahu přicházelo riziko vážného poškození nezletilého, případně tam, kde se uvažuje o hospitalizaci, je však nutné rodiče, resp. zákonného zástupce přímo kontaktovat (myslím, že v podstatě ihned). Je ale možnost dohody s rodičem, že adolescent dochází na terapii sám (alespoň s nějakým krátkým záznamem v dokumentaci nebo jiným formálním podepsaným souhlasem k další ambulantní terapii).
Z toho vyplývá, že na psychiatrii poprvé můžete dojít sama bez souhlasu matky a bez jejího doprovodu, k dalším konzultacím také nemusíte s matkou, ale s matkou podepsaným souhlasem o poskytnutí péče.
Stejná pravidla jako pro psychiatrii platí pro návštěvu klinického psychologa. V pedagogicko‑ psychologických poradnách je také možná první návštěva bez vědomí a souhlasu rodiče.
V případě potřeby se pro řešení vaší situace můžete obrátit také na sociálně právní poradnu, kde první konzultace rovněž může být bez souhlasu a doprovodu rodiče, a na projekty sanace rodiny (najdete na internetu podle místa vašeho bydliště, příp. okresního/krajského úřadu), kde se můžete spojit se sociálními pracovníky bez rizika, že by se pokoušeli vás dát do institucionální péče a vytrhnout vás z domova.
Návštěvu na psychiatrii prosím dále neodkládejte.
Držím vám palce,
Alena Večeřová Procházková
