Videosemináře: Učebna
Vyberte si své téma Předplatné

Dospívající dcera si našla ženatého partnera: Nechte rozhodnutí na ní.

12. 8. 2014

Dobrý den,

chtěla bych vás požádat o radu, jak postupovat v mé situaci. Jde o to, že moje čerstvě sedmnáctiletá dcera si asi před dvěma měsíci našla přítele – kterým je ovšem třicetiletý ženatý muž. Dcera tvrdí, že se její přítel bude brzo rozvádět, že ji má opravdu rád a rozhodně ji nevyužívá. Já si však myslím svoje.

Je to její první vážnější vztah, předtím nijak zvlášť nerandila ani s vrstevníky a teď tohle. Vůbec nevím, jak mám na tuhle situaci reagovat. Na jednu stranu mám chuť nechat ji, aby se spálila sama, pokud to nevyjde, na druhou stranu se velmi obávám reakcí okolí, až to „praskne“. Jsme z malé vesnice a pro lidi tady to bude jen další důvod k pomluvám. Bojím se i toho, jak bude reagovat dceřina babička, matka bývalého manžela (jsme rozvedení, dcera bydlí se mnou a s otcem se nestýká).

Nejvíc mě ale samozřejmě trápí budoucnost mé dcery, byla bych nerada, kdyby skončila využitá a odkopnutá, protože moc nevěřím tomu, že se její přítel opravdu rozvede jen kvůli ní… a nechci, aby si z toho pak odnesla nějaké následky. Jaký je váš názor? Co dělat, abych si nepokazila vztah s dcerou, ale zároveň ji ochránila před možnými následky? Děkuji.

Marie

Názor odborníka

Milá Marie,

děkujeme za váš dotaz a za vaši důvěru. Chápu, že máte o dceru obavu a myslíte na její dobro. Chápu i to, že vztah, který navázala, se vám zdá naivní nebo neperspektivní, protože je to vlastně takový modelový případ vztahu, který se považuje za nerovný nebo ne příliš oboustranně závazný. 

Na druhou stranu, je potřeba ten vztah dopředu soudit? Myslím, že na reakce okolí dcera naráží už teď a nejspíš nebudou zrovna podporující. A to ne jen proto, že je mezi ní a jejím přítelem velký věkový rozdíl, ale i proto, že je ženatý a tím pádem vztah naráží i na morální soudy. A právě proto ve vás potřebuje mít spíš oporu než kritika. Nemyslím tím, abyste jí říkala, že je všechno skvělé, ale abyste ji vyslechla, když se vám bude chtít svěřit a abyste s ní mluvila o jejím vztahu bez nějakého zásadního hodnocení a „souzení“. Tak či tak jí nemůžete zakázat, s kým má chodit a stejně se bude řídit podle sebe. Někdy mají zákazy a rozmlouvání spíš opačný efekt, obzvlášť u dospívajících. 

Můj názor je, že každý v životě čerpá nějaké zkušenosti a jejich prostřednictvím se učí. Důležité je, aby existoval někdo, kdo je nablízku a je oporou, a to v dobrém i zlém. Pokud budete s dcerou o jejím vztahu mluvit, můžete jí říct svůj názor a to, jaké jsou zkušenosti jiných dívek, které takový vztah zažily, ale není potřeba ji nijak strašit. Nakonec v rozhovoru sama uvidíte, jaký má dcera na vztah náhled a jak moc je realistický nebo střízlivý. Neshazujte jí ale její ideály, to by nemělo žádný efekt. Spíš by to mohlo vést k tomu, že se dcera v domnění, že je celý svět proti jejímu vztahu, se svým přítelem ještě víc spojí a bude mít romantický pocit, že jsou spolu „proti všem“.

Má smysl jí dát zpětnou vazbu a říct jí o možných rizicích, ale nemá cenu ji přesvědčovat, že se jí stane přesně to nejhorší. Tak jako tak musí ke svému rozhodnutí dojít sama a to nejlepší, co vy pro ni můžete udělat, je, že jí budete oporou a budete tu pro ni, když vás bude potřebovat. Těch, kdo jí její vztah budou rozmlouvat a budou ho/ji odsuzovat, bude, jak sama píšete, v okolí jistě dost. Nelamte si hlavu s tím, co si kdo myslí, každý ať si se svými soudy poradí sám. Vím, že to může být velmi nepříjemné, ale žijete svůj život a dcera také a není potřeba si přidělávat starosti myšlenkami a předsudky ostatních.

Dovolte dceři, ať se učí svými vlastními zkušenostmi a ať je zodpovědná za svá vlastní rozhodnutí. Kdybyste jí teď přehnaně chránila, co když se za půl roku ocitne ve stejné situaci znova? Zkrátka abychom mohli být moudří a rozhodovat se co nejlépe, musíme si projít školou života a dosáhnout umění jednat sami za sebe, a to nikomu z nás nespadlo do klína.

Shrnuto a podtrženo, řekněte svůj názor a klidně vyjádřete svou obavu, ale rozhodnutí nechte na dceři a nijak ho neshazujte. Stůjte při ní, když vás bude potřebovat, a buďte otevřená rozhovorům o tom, co prožívá. A nebojte se, žádný (po)učený z nebe nespadl!

Držím vám palce a přeji vám i dceři, ať všechno dobře dopadne.

Zdraví

Milena Nováková

Diskuse 0

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.