Nevím, zda je to věkem, nebo je tato situace opravdu specifická, ale některé události a situace nemohu strávit. Kdysi na jaře nám švagrová oznámila, že na začátku července bude oslava 1. roku její dcery Amálky. Nějak se o tom dál nemluvilo, ale zrovna v tomto termínu potřebuje u nás přespat moje sestra s dětmi, jedou do Prahy k lékaři a naplánovali jsme si dva celodenní výlety, protože děti (mám dvě dcery, sestra tři děti) si spolu moc rozumí a všichni milujeme turistiku, prostě jsme rádi na cestě.
Nastalo přemlouvání, citové vydírání ze strany švagrové. Slušně jsem se omluvila, že došlo prostě nečekaně ke změně a že bohužel na oslavu nemůžeme. No to nestačilo. Švagrová (35 let) se svěřila s problémem mamince (mé tchyni), ta zapůsobila na mého manžela, který nechce konflikty – a já zase nechci, abychom se my dva spolu hádali, takže jsme souhlasili, že na chvíli přijedeme a sestru pošleme do města. Celodenní výlet, na který jsme se těšili, bohužel musíme ten den zrušit.
Nevím, zda jsem více naštvaná na švagrovou, že tak urputně prosazovala a prosadila svou, nebo na manžela, který nestál na mé straně (a vlastně i na své, protože on by také raději jel na výlet). Jak tomuto předejít příště a jak se vlastně zachovat?
Emča, 41 let
Názor odborníka
Dobrý den, Emčo,
je trochu obtížné na tento dotaz odpovídat, protože mám málo informací. Kdybyste ke mně přišla do ordinace si o tom popovídat, ptala bych se na přesnou časovou souslednost celé události. Je to tedy tak, že se švagrová ozvala jako první a „zabrala“ si vás na oslavu svého dítěte? A vy jste to pak z důvodu milejší nabídky zrušila?
Asi ode mě čekáte, že se postavím na vaši stranu, ale já tedy musím přiznat, že bych taky nebyla nadšená, kdybyste mi zrušila účast na domluvené oslavě. No a komu by se měla švagrová svěřit? Celkem chápu, že to řekla svojí mámě. A chápu, že tchyně to nevydržela a intervenovala.
Co se možná dalo udělat jinak? Komunikovat. Možná stačilo zvednout telefon a domluvit se se švagrovou na tom, jak to vidí. Naskytla se mi tady možnost strávit čas se svou sestrou – vadilo by ti, kdybychom na oslavu nepřišli? Nebo nemohla by sestra s námi? Jsme teď přeci všichni rodina, ne?
No a tady se otevírá další rovina události – vztahová. Z vašeho dotazu je jasné, že svoji sestru máte velmi ráda. Jak je to však s vaší švagrovou a tchyní? Jak to funguje tam? Chtělo se vám na tu oslavu vůbec? Nezlobíte se na svou švagrovou tak nějak obecně? Jen zjišťuji.
Zkuste se nad tím zamyslet a udělat si v tom jasno. Pak se vám bude možná i snadněji a zřetelněji komunikovat. A pak nebudete muset mít pocit, že s vámi někdo manipuluje a že se vám dějí věci, které nechcete.
Zdravím a vzhůru do toho!
Leona
