Téma k poslechu: Co se životem
Vyberte si své téma Předplatné

Jak mluvit s dcerou-lesbičkou? Zajímejte se, naslouchejte, nehodnoťte.

21. 10. 2015

Dobrý večer,

nedávno mi dcera se svěřila, že je na holky.

Nevadí mi to, ale nevím, jak s ní mám mluvit a reagovat, abych se jí nedotkla. Někdy jsem v rozpacích a nejsem si jistá sama sebou. Nevím, co cítí, jak cítí a vlastně jestli jsem někde neudělala chybu. Rozumíme si spolu, jsme kámošky a miluji ji se vším, co k ní patří. Ale mám obavy.

Poradíte mi prosím? Napíše mi někdo, jak ji přijímat, abych věděla, jak s ní mluvit? Díky.

Lenka

Názor odborníka


Milá Lenko,

děkujeme za váš příspěvek, jsem moc ráda, že se k tématu sexuální orientace ve vztahu rodiče-děti na tomto místě dostáváme. Je skvělé, že jste dceru vyslechla a přijala ji bez výhrad a podmínek. Svěřit se s takto intimní záležitostí jistě pro ni nebylo snadné, hlavně však nejspíš nebylo snadné projít celou tou cestou uvědomění si své orientace, toho, že si sama dokázala připustit, že její orientace je jiná, než většinová. Společenská norma je často v mysli dospívajícího člověka natolik silně zakořeněná, že veškeré pocity, které se od normy odlišují, má tendenci potlačit a vůbec jim nevěnovat pozornost. 

Ptáte se, jak s dcerou komunikovat, jak se chovat, abyste se jí nedotkla. Víte, nejpodstatnější je právě to, že dceru prostě přijímáte i s její orientací, že se na ni nezlobíte, že to prostě berete tak, jak to je. To, co nejspíš potřebuje, je abyste ji vy i ostatní lidé v jejím okolí prostě vnímali stejně, jako dřív, jako normální holku. Není nemocná, prostě jen cítí náklonnost k ženám a ne k mužům, jak se obecně očekává. 

Nemyslím, že by tedy potřebovala nějaký zvláštní přístup, že byste měla něco měnit nebo dělat výrazně jinak, než kdybyste o její orientaci nevěděla. Zaměřte se spíš na pohodovou atmosféru doma, na upevňování vaší vzájemné důvěry, dejte dceři prostor pro vlastní soukromí ale i pro rozhovory o všem možném. Zajímejte se o ni, ale nevyslýchejte. Naslouchejte a pokud možno zbytečně nekritizujte, nehodnoťte a nesuďte, buďte otevřená novému, tolerantní. Nepřehlížejte ani dceřiny, ani své vlastní pocity. Zeptejte se sama sebe, odkud pramení vaše nejistota? Co vás znejišťuje? Jak dceřinu orientaci prožíváte vy, co se změnilo pro vás? Možná, že vaše obavy jsou mnohem větší komplikací než citlivost tématu a zranitelnost vaší dcery. Nevím, někdy to tak bývá. Vnímejte ji, povídejte si, zajímejte se a prostě s ní buďte, myslím skutečně BUĎTE, věnujte jí vědomou, přítomnou pozornost, a uvidíte, že sama intuitivně poznáte, co a jak.

Moc držím palce a přeji vám mnoho krásných rodinných chv

i

l! Milena

Diskuse 0

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.