Dobrý den,
nemůžu najít práci. Vystudovala jsem vysokou školu se zaměřením na potravinářství. Škola mě celkem bavila, alespoň některé předměty určitě. Jenže jsem byla vždycky neprůbojná, bojácná a při praktických věcech jsem se držela raději stranou. Také nemám příliš dobrou paměť, takže jsem si nikdy nepřipadala jako odborník ve svém oboru.
Po vysoké jsem nemohla najít práci. Navštívila jsem několik pohovorů kvůli práci v oboru, ale nedopadly moc dobře. Cítím se nejistá, nervózní, nesebevědomá, nemám praxi v oboru, perfektní angličtinu, ani neumím vést lidi. Cítím, že jim nemám co nabídnout a že jako osobnost nestojím za nic.
Když jsem byla několik měsíců na pracovním úřadě, udělala jsem si rekvalifikaci na administrativního pracovníka, díky vedoucí jsem získala placenou stáž a po ní jsem ještě rok ve firmě pracovala. Jenže pak se vrátila paní z mateřské a já jsem zase nezaměstnaná, zase na začátku.
Nevím, co dál. Práce ve svém oboru se bojím, protože cítím, že na to nemám. Práce v administrativě mě sice ubíjela, ale byla bych ráda i za ni, kdyby mě vzali. Jenže pokud nezatajím vysokou, tak se na mě stejně dívají podezřívavě, proč nepracuji ve svém oboru, a tvrdí že „jim stejně hned uteču“.
Bydlím u rodičů, v okrese s nízkou zaměstnaností, takže brigády tu nejsou skoro žádné. Cítím se úplně k ničemu, bojím se, že nic nezvládnu, a nevím, jak tímto stylem získat práci, když každý dnes chce sebevědomé schopné lidi. Nevím, jak se pohnout z místa, jak najít práci, která by mě uživila…
Lenka
Názor odborníka
Dobrý den Lenko,
děkuji vám za podrobný popis vaší situace. První věc, která mě napadá, je ta, že se jedná o více témat. A možná překvapivé pro vás bude, že podle mého názoru řešení většiny z nich není vůbec nutné odkládat až na dobu, kdy najdete práci. Radím vám tedy:
Začít můžete hned
Pokud na svých problémech a slabých místech začnete pracovat hned, teď a tady, ještě dnes – byť v nedokonalé formě – ale s odhodláním a úsilím a každý den se jim budete věnovat, co to půjde – minimálně se stejným nasazením a po stejnou dobu, jako byste věnovala skutečné práci (tedy 8 až 9 hodin denně), garantuji vám, že v nich brzy uděláte zásadní posun, aniž byste k tomu potřebovala zajímavou pracovní pozici. A právě díky tomuto posunu se vám bude následně shánět práce lépe. Která témata to jsou? Vyberu některá, ale doporučuji vám, abyste si sama přečetla svůj dopis a nad každou větou se zamyslela: Co v této oblasti mohu změnit – dnes nebo tento týden? A doplňte i další oblasti, která možná ve vašem dopisu nejsou.
Já jsem si všiml vět jako: “byla jsem vždycky neprůbojná”, “při praktických věcech jsem se držela stranou”, “nemám dobrou paměť”, “nemám perfektní angličtinu”, “práce v oboru se bojím”, “bydlím v okrese s nízkou zaměstnaností” atd.
Ke každému tématu by se dal napsat samostatný článek. Nakolik se pokoušíte v každém z nich posouvat? Každý den? Nakolik se pokoušíte o zlepšení v oblastech jako:
-
Budování sebevědomí a nedržení se stranou (překonat strach, něco prakticky dělat, někomu pomáhat, vstupovat do svého strachu a i s ním dělat něco užitečného a často obtížného, vidět za sebou výsledky, vystupovat ze své “zóny komfortu” – tam, kde to není jednoduché, realizovat se v dalších zajímavých činnostech, organizovat aktivity pro známé nebo potřebné, pracovat klidně dobrovolně a zadarmo pro zajímavý projekt než sedět doma…tím se buduje sebevědomí, sociální dovednosti atd.)
-
Zlepšování paměti: Kolik jste si toho o paměti a lepším učení přečetla? Kolik hodin denně věnujete studiu jednoho, dvou nebo tří nových oborů/oblastí, které vás zajímají a/nebo o kterých se domníváte, že jsou užitečné a žádané zaměstnavateli? Nikdy nevíte, kdy se vám tyto znalosti budou hodit a jak vám pomůže ve shánění práce, ale i dalším kariérním postupu. Čtete knihy o tom, co neznáte v oblasti administrativy (účetnictví, fakturace, základy personalistiky atd atd)?
-
Zlepšování dalších oblastí, které vám nejdou: co v pracovních inzerátech nesplňujete? Proč pracovní pohovory nedopadly dobře? Trénujete tyto oblasti? Sednete si s kamarádkou a děláte si vzájemné fiktivní nepříjemné pohovory s obtížnými otázkami? Vymýšlíte si pro sebe reálné obtížné sociální situace, do kterých schválně vstupujete, abyste trénovala komunikační dovednosti? Naživo a reálně, nikoli ve fantazii.
-
Učení se angličtiny: Angličtina je dnes jednou z nejpotřebnějších kompetencí. Pokud nemáte práci, věnujete se ji alespoň polovinu své “pracovní doby”? Učíte se ji každý den skutečně intenzivně, 3–4 hodiny?
Rady, jak hledat práci, když je to obtížné
Lze tedy dělat spoustu věcí ještě před tím, než mi někdo práci nabídne. Lze zvyšovat své šance na pracovním trhu. Nechci zde opakovat rady, které jsem dával pro ty uchazeče a situace, kdy je hledání práce opravdu obtížné (např. právě pro absolventy nebo lidi z regionů s velkou nezaměstnaností), najdete je v Klubu psychologie.cz a můj článek na podobné téma najdete zde.
Prosím podívejte se na tato doporučení a zamyslete se, zda by některá z nich pro vás nebyla vhodná. Ani jedno není jednoduché. Hledání práce totiž není jednoduché! Neočekávejte, že z vás někdo může sejmout obtíže hledání, váhání, neúspěchu, stresu… Je třeba něco dělat i přes tyto nepříjemné pocity. A věřte mi, že ony ustanou nebo se omezí – ale paradoxně až poté, co něco vykonáte…až poté, co s těmito pocity (a přes tyto pocity) začnete něco dělat: trénovat (nepříjemně) komunikaci a prosazení se, trénovat (nepříjemné) obtížné sociální situace, sedět hodiny a hodiny (nepříjemně) nad angličtinou, obvolávat zaměstnavatele (nepříjemné), nabízet svou pomoc v dobrovolnických centrech (nepříjemné) a podobně.
Stěhovat se za prací
Z uvedených rad ve zmiňovaném videu a článku vám však doporučuji PŘEDEVŠÍM zamyslet se nad jednou, která se zdá pro mnoho Čechů nejobtížnější. Přestěhovat se tam, kde je práce více nebo za prací dojíždět (najít si například levné ubytování přes pracovní týden nebo si pronajmout napůl byt s kamarádkou a podobně). Pokud to vaše sociální situace jen trochu dovoluje (tím nemám na mysli finance, ale pokud tomu nebrání např. starost o nemocné rodiče apod.), určitě tuto alternativu silně zvažte. Nemusí se jednat o celoživotní rozhodnutí. Domů můžete jezdit každý víkend nebo i vícekrát týdně, nebude‑li vaše práce vzdálena zrovna 400 km. A až získáte potřebnou praxi, možná se vám povede najít práci i ve vašem regionu.
Vysoká škola dnes vadí jen zamindrákovaným manažerům, a těm se vyhněte
Není pravda, že by se na vás jako na uchazeče na administrativní pozice díval zaměstnavatel skrze prsty proto, že máte vystudovanou vysokou školu. Byl jsem u mnoha výběrových řízení, a taková výhrada padla opravdu výjimečně. Naopak, u mnoha absolventů vysokých škol je běžné, že nastupují do administrativních pozic. V mnoha administrativních pozicích absolventi vysokých škol zůstávají, neberou je určitě jen jako "startovací pozice. Pro některé pozice (např. exekutivní asistent/ka vyššího managementu) je vysoká škola dokonce výhodou.
Záleží především na tom, co u pohovoru řeknete a jak zdůvodníte, že jste studovala jiný obor, než kde nyní chcete pracovat. Pokud jen pokrčíte rameny a řeknete, že ve vašem původním oboru není práce, nemůžete se divit, že vás zaměstnavatel nebude chtít. Pokud mu vysvětlíte, že považujete vysokou školu za dobrý základ, že jste měli XY předmětů, které užijete i v administrativní pozici, nebo že jste zjistila, že nechcete ve svém původním oboru pracovat z těch a těch důvodů a pozitivně (věrohodně) vysvětlíte, proč jste motivována pro práci v administrativě, jistě vás bude hodnotit jinak.
I přes obtíže hledejte práci v oboru, ke kterému máte vztah
Stojí však za zvážení, zda uvedenou administativní práci skutečně vykonávat chcete. Píšete, že vás “ubíjela”. Samozřejmě, začátečnické pozice jsou často monotonní a rutinní. Náplň práce a atmosféra se také liší firmu od firmy, oddělení od oddělení. Proto zkuste najít práci jinde a otestujte, zda vás bude i tam ubíjet. Pokud ano, pak vám doporučuji pátrat, zda v této oblasti vidíte i jiné pozice (zkušenějších kolegů, starších přátel apod), kam se dá z těchto začátečnických pozic brzy vypracovat a které by pro vás byly zajímavé (účetnictví? marketing? exekutivní asistenti? obchodní podpora? atd.) Pokud žádný takový další lákavý směr nevidíte, dvakrát si rozmyslete, zda vůbec v této kariéře pokračovat.
Jako mladý člověk máte nejlepší příležitost změnit svůj pracovní směr/obor právě nyní. Vybrat si oblast, která by vás lákala a začít pracovat – byť na začátečnických pozicích – právě v ní. Možná vám to bude znít paradoxně, když nemůžete najít vůbec žádnou práci. Ale uvědomte si prosím, že kdykoli později budete chtít svou špatnou volbu kariéry nebo pozice, ve které nejste spokojená, změnit, sice to půjde také, ale budete to daleko více zvažovat – možná budete mít více starostí s vlastní rodinou, hypotékou, dětmi atd. A tyto důvody mohu nakonec rozhodnout, že zůstanete dále ve své kdysi špatně zvolené oblasti, ve které se trápíte. To není dobré podhoubí pro spokojený život.
Proto nezapomínejte hledat práci nejen proto, abyste měla jakoukoli praxi a příjem, ale hledejte práci v oblasti, která bude pro vás alespoň trochu zajímavá. Právě tak se vyhnete tomu, že budete z pracovních pozic brzy odcházet a váš životopis s častými změnami pak pro vás vůbec nebude tou nejlepší vizitkou pro hledání dalších zaměstnání.
Využívejte celý web.
PředplatnéVěřte mi, že je toho spoustu, co pro sebe a pro svou budoucí kariéru můžete udělat právě teď. Nečekejte na zítra. Budu vám držet palce, ať máte dostatek síly, štěstí i motivace.
Dalibor Špok
