Novinka v Učebně: Přednáška Dalibora Špoka
Vyberte si své téma Využívejte celý web: Předplatné
Poradna
Foto: Shutterstock.com

Jak přistupovat ke hře s dcerou? Můžete zkusit následující postupy.

Ahoj, často a rád si hraji s dcerou, které je 6 let. Je jedináček. Hraček má celkem velké …

Pavla Koucká 23. 12. 2015

Poradnu zveřejňujeme bez audio verze.

Ahoj,

často a rád si hraji s dcerou, které je 6 let. Je jedináček. Hraček má celkem velké množství.

Pokud si hrajeme s hračkami, panenkami či „pečopáky“, dcera postavičky rozdělí v poměru cca 1/9, 3 postavičky pro mě a 30 pro ni. Jsou postavičky, její oblíbené, které mi ještě nepůjčila ke hře. Reaguji tak, že sděluji svoje pocity, že bych si raději hrál tak, že bych měl více postaviček, a navrhnu rozdělení 1:1. Následně začne se mnou smlouvat a třeba mi půjčí ještě několik postaviček a já to ocením, ale polovinu postav mi nepůjčí.

Pokud dceru navštíví některá z jejích kamarádek, velmi často se stává, že kamarádce nechce půjčit její oblíbené hračky (za oblíbené považuje téměř všechny hračky). V takové chvíli ale nevím jak mám reagovat, myslím si, že kamarádce přístup dcery vadí a nelíbí se jí. Když na to dceru upozorním, nějaké jiné hračky kamarádce půjčí.

Nerad zasahuji do sporů mezi dětmi, myslím že je většinou vyřeší sami, ale v tomto případě si pak dcera hraje klidně sama a kamarádku nechá o samotě. Snažím se o respektující přístup k dceři a k zapůjčení hraček ji nenutím. Nicméně několikrát se stalo, že manželka ji v jejím postupu při hře se mnou podpořila, s tím, že to jsou její hračky, nebo že bych měl jako otec ustoupit a hrát si s dcerou dle jejího požadavku.

Nemám z toho dobrý pocit, myslím že bych měl dělat něco jinak, ale nevím co. Dcera k takovému postupu přistupuje od malinka. Prosím o případnou radu. Děkuji.

Jarda

Názor odborníka


Hezký den, Jardo,

děkuji za váš zajímavý dotaz. Je príma, že si často a rád hrajete s dcerou a chci vás podpořit v tom, že si určitě nemusíte hrát striktně podle jejích požadavků. Při hře jste rovnoprávní partneři a je důležité, aby i vás hra bavila, aby i vám při ní bylo dobře.

Všechny děti naší kultury mívají větší či menší potíže s půjčováním svých hraček. Domnívám se, že je to zejména tím, jak na osobním vlastnictví lpíme my dospělí. Malé děti se navíc v jistém období se svými věcmi do značné míry identifikují: když malé batole drží hračku v ruce, považuje ji v za svou součást. Později pochopí, že ji může v pohodě odložit, ale někdy se bez své oblíbené hračky cítí vyloženě „nesvé“. Časem samozřejmě děti čím dál více chápou, co jsou ony, a co jejich předměty. Nicméně: možná znáte lidi, kteří opírají svou identitu o vlastnictví (například o vlastnictví silného/drahého vozu) ještě hluboko v kalendářní dospělosti.

U vaší dcery je „problém s půjčováním“ vzhledem k věku spíše větší. Šestileté děti už obvykle půjčují s menšími obtížemi: s věcmi už se tolik neidentifikují, a naopak kamarádi nabývají na důležitosti. Převáží tak u nich pozitivní pocity z půjčení: radost z radosti kamarádky či rodiče, radost ze sebe, že to dokážu.

Píšete, že si vaše dcera hraje klidně sama. Je možné, že ji opravdu individuální hra naplňuje, a nemá tedy tak velké potěšení z toho, že si hraje někdo s ní. Roli může samozřejmě hrát i to, že je jedináček – a tudíž má méně osobních zkušeností s půjčováním a s naplněním/frustrací touhy „chci si hrát s tou krásnou hračkou, co patří…“. Nepíšete nic o dalších dceřiných zkušenostech – ze školky/školy, od sousedů… chodí si někdy také ona hrát ke svým kamarádkám? Víte něco o tom, jak se chová na návštěvách?

Ptáte se, co máte dělat jinak. Vidím různé možnosti. Osobně bych asi přijala tři postavičky – ne proto, že bych se podřídila dceři, ale prostě proto, že s třemi postavičkami se toho dá tolik vymyslet, že by mi to na dlooouhou dobu plně stačilo. Nechtělo by se mi bazírovat na zapůjčení poloviny postaviček – už proto, že tím částečně potvrzuji důležitost vlastnit (vlastnit stejné množství, aspoň pro tu chvíli), abychom si byli ve hře rovni.

Na druhou stranu však máte právo i trvat na tom, že opravdu chcete polovinu postaviček, abyste si s dcerou hrál. Je to na vás. Někteří rodiče jedináčků to řeší i tak, že pořídí (třeba s pomocí Ježíška) určité hračky do svého vlastnictví a jsou to pak oni, kdo je dítěti půjčují.

Další možností je velmi otevřeně projevovat své pocity, které ohledně půjčení/nepůjčení hraček máte. Nevím, jak přesně myslíte, když píšete, že dceři „sdělujete“ své pocity. Mám zkušenost, že řada rodičů „sděluje“ pouze tak, že o svých emocích mluví. Pro jistotu proto upozorním na nonverbální složku sdělování emocí: více než na slova sama totiž děti reagují na to, jakým tónem jsou pronášena a jaký výraz je doprovází. Pokud jsou vaše slova o smutku, měla by i smutně znít, a vy byste měl smutně vypadat. Pokud hovoříte o hněvu, mělo by na vás být i od pohledu patrné, že jste naštvaný. Podobně pokud vám dcera hračky půjčí: více než na „ocenění“ bude reagovat na vaši zjevnou radost.

Záměrně se soustřeďuji na to, co můžete dělat, když si hrajete s dcerou sám. To samé pochopitelně můžete dělat i u hry s kamarádkou. Neměla by však chybět přímá zkušenost dcery s ní: dcera by měla zažít přímý kontakt s emocemi kamarádky, s její radostí či frustrací/smutkem.

Všechny tyto postupy směřují dceru k tomu, aby své hračky půjčovala. První (nebazírování na počtu hraček) skrze „oproštění se“ od vlastnictví, jež od vás může dcera odkoukat; druhý (vyžadování poloviny) skrze tlak; třetí (hračky pro rodiče) skrze zkušenost a čtvrtý (projev emocí) skrze dětskou touhu mít spokojené rodiče, dělat jim radost.

Využívejte celý web.

Předplatné

Žádný ze způsobů nefunguje stoprocentně a hned, žádný není „ten správný“ nebo „horší“. I nátlak je výchovným prostředkem, k němuž je někdy záhodno se uchýlit. Záleží na vás, na vaší povaze i konkrétní situaci, co si vyberete. Možná přijdete na něco úplně jiného. A možná vaše dcera přestane na svých hračkách bazírovat sama od sebe, díky přirozenému vývoji.

Přeji vám oběma mnoho radosti při hře!

Pavla Koucká

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.