Nejlepší články k poslechu: Stáhnout
Vyberte si své téma Předplatné

Jak říct synovi, že jeho otec o něj nemá zájem? Pravdivě a přiměřeně.

8. 8. 2013

Dobrý den,

mám šestnáctiměsíčního syna a vychovávám ho sama.

Rodiče mi ale pomáhají.

Chtěla bych se zeptat, jak mám dítěti říct, až se mě na něj zeptá, že otce vůbec nezajímá.

Nechci na něho házet špínu, aby syn z toho neměl nějaké trauma, např. pocit viny. Ale jde o to, že o otci nemůžu říct jedinou pozitivní věc.

Udělal nám hrozné věci, nepřestěhoval se ke mně ani v těhotenství, jen mi sliboval, že brzy budeme spolu a žít normálně, ale nikdy se to neuskutečnilo. Připravil mě o všechny peníze, bez ohledu na to, že teď nemůžu vydělávat a co s náma s malým bude. Co je pro mě nejhorší, že dokázal jít na sociálku a říct, že jsem byla náhodná známost a že se chce syna zříct.

Na dítě samozřejmě neplatí, při prvním stání o alimenty si přivedl právníka, výživné ani nebylo stanoveno. Přinesl si nějaké potvrzení příjmů, že mu zůstává 1800Kč.

Navíc ještě patologicky lže. Je to strašné. Vím, že nemůžu chtít, aby takový člověk vychovával dítě. Je mi ale moc líto, že syn nemá úplnou rodinu.

Rodiče i známí mi taky vyčítají, jak jsem byla hloupá a naletěla někomu takovému. Někdy mám pocit, že s tím ani nejsem schopna žít a vyrovnat se s tím, čeho byl schopen. Myslím, že má nějakou poruchu osobnosti. Bylo by to pro mě aspoň vysvětlení a to zlo bych aspoň pochopila.

Nicméně nevím, jak by toto mohlo pobrat dítě. I na internetu při vyhledávání jeho jména, je na prvním místě podvod.

Navíc má miliónový dluh.

Své dítě miluju, ale jsem ze všeho hrozně zničená a vyčerpaná.

Lucka

Názor odborníka


Dobrý den,

děkuji za dotaz i za důvěru. Váš dotaz sice začíná i končí tématem vašeho synka, ale podstatnou část textu zabírá vaše zranění a vaše (oprávněné) pocity křivdy a strachu z budoucnosti. Je-li vše tak, jak píšete, máte pravdu v tom, že otec vašeho dítěte trpí pravděpodobně poruchou osobnosti. Pokud je podvodník, nejste určitě první, kdo mu naletěl. Na tom je princip podvodů přeci založen a podvodníci často umí být na první dojem okouzlující. (O lidech s poruchou osobnosti se tu v poradně již psalo mnohokrát.)  Podvodníci to s lidmi zkrátka umí a každý z nás byl někdy podveden. Lišíme se od sebe jen závažností následků, jež nám to přineslo. Rozhodně si nenechte vyčítat, že jste naletěla. Není člověk, kterému by se to nestalo.

Objektivně jste ve špatné situaci finanční (jste sama se synem, bez práce a bez výživného) a psychické (jste vyčerpaná, unavená, bojíte se budoucnosti a navíc si začínáte vyčítat, že jste svému synovi zkazila život). Pokud jde o stránku finanční, zde vám příliš neporadím, ale opatřete si nějakou právní radu či pomoc. Co se týká vašeho stavu psychického, zvažte návštěvu nějakého odborníka (klinického psychologa či psychiatra). To, co o svém prožívání píšete, již splňuje kritéria pro depresi a ta se dá léčit.

A pokud jde o vašeho syna, hlavně se netrapte. Pokud je bývalý partner takový, jak ho popisujete, rozhodně se nesnažte nějak ho do výchovy zatáhnout. Psychická zranění, která by synovi mohl způsobit, jsou o mnoho horší než ta, která pramení z toho, že by otce nikdy nepoznal. Je jasné, že syn se jednou zeptá, ale ještě to nějakou dobu bude trvat a do té doby se může stát spousta věcí. Třeba si najdete nového partnera, který syna přijme a pak se celá ta otázka vlastně stane zbytečnou. A pokud ta otázka přeci jen přijde, odpověď záleží na tom, kdy se to stane. Syna k té otázce povede až poznání, že se od dětí kolem sebe liší tím, že otce nemá. Kdy k tomu dojde, záleží na tom, jaké rodinné vzorce uvidí ve svém okolí. Osobně se domnívám, že se to těžko stane dříve, než v jeho čtyřech letech. Syn bez otce vyrůstá od začátku, je to jeho realita. Jeho rodinou jste vy, možná prarodiče. Otec tam nikdy nebyl. Zásadou je, že dítěti je třeba říkat pravdu a to přiměřeně jeho věku a vývoji. Často stačí prostě říct něco ve smyslu: „My tátu nemáme“. Když se bude dál ptát proč, můžete říct, že rodina prostě do jeho představ o životě nepatřila. Otce nepomlouvejte, snažte se do dítěte nezasít nenávist.  Ale skutečně záleží na věku dítěte – a vy máte ještě hodně času.

Chtěl bych se dotknout ještě jedné věci – a to vašeho pocitu viny za to, že jste svému synovi nezajistila úplnou rodinu. Jednak se to ještě může změnit a jednak je pro něj určitě lepší, když vyrůstá s milující a spolehlivou matkou, než kdyby v rodině navíc figuroval problematický a nestabilní otec. Dítě potřebuje jistotu, stabilitu a pocit, že je milováno. Pokud mu to dokážete dát, je všechno v pořádku.

Držím vám palce a pokud byste potřebovala ještě další radu, klidně mne kontaktujte.

S pozdravem,

Pavel Král

Autor odpovědi Pavel Král vystoupí na říjnovém workshopu Psychologie okolo ohně s přednáškou O významu slov.

Diskuse 0

Pavel Král

Klinický psycholog, psychoterapeut, hypnoterapeut

www.psychologickeporadenstvi.com

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.