Videosemináře: Učebna
Vyberte si své téma Předplatné

Jak si poradit s tíhou samoty? Věnujte se svým pocitům.

5. 8. 2014

Dobrý den, 

mám jednoduchý dotaz, za kterým je ale spousta nevyřešených problémů.

Před půl rokem jsem odešla se čtyřmi malými dětmi od manžela, soužití bylo poslední rok stresové, manžel byl agresivní, opakovaně si vyhledával milenky přes seznamku a nakonec souhlasil s mým návrhem, že rozchod bude pro oba úlevou. Pro mne ano v tom smyslu, že jsem opustila prostor plný napětí a psychického ponižování. 

Jenže u mě vyplula na povrch jedna skutečnost, která mne zaskočila: špatně zpracovávám samotu. Mohli byste poradit, jak si v takové situaci ulevit z melancholie? Nějakou techniku, mantru, skleničku vína…? Uvědomuji si, že jsem submisivní typ, ale snažím se na sobě pracovat, na svém pochroumaném sebevědomí. Občas však na mě samota dolehne takovou silou, že jsem téměř paralyzována. 

Jde mi především o ten těžký okamžik, který je už jaksi za čárou… Samotu jako takovou umím běžně zaplnit, dokážu se zabavit, doma mám práci, která mne baví, s dětmi si povyrazíme častěji než dříve, sama se občas utrhnu na aktivitu jen pro sebe, obnovila jsem kontakty se svými přáteli, ale když dojde k hlubokému emočnímu propadu, vidím vše černě. Uvědomuji si, že mi chybí partner, který mi dá najevo, že mu stojím za víc než zlámanou grešli, ale zároveň se bojím dalších odmítnutí. Poradíte?

Terezie

Názor odborníka


Milá Terezie,

dovolte mi vás nejprve ocenit. Když čtu vaše řádky, napadá mne, že jste odvážná žena. Odejít od manžela se čtyřmi malými dětmi, to chce pořádný kus odvahy. Píšete, že poslední rok v manželství byl velmi stresový, a já si dokážu představit, že mnoho žen na vašem místě by v této situaci zůstávalo mnohem déle než vy. To na mě působí jako velmi zdravý pud sebezáchovy. Moc mi imponuje, jak se váš život za toho půl roku proměnil, co se týká aktivit s dětmi nebo jen pro sebe, obnovení přátelství… to na mě vůbec nepůsobí submisivně a nesebevědomě, i když chápu, že váš pohled na sebe je jiný. 

To, že vás přepadají stavy melancholie nebo strach ze samoty, je přirozené. Tyto stavy lidé po rozchodech či odchodem od partnera zažívají. Pokud se vztah rozpadne, člověk se s tím musí srovnat, a to probíhá různě a také to různě dlouho trvá. Rozpad vztahu znamená také ztrátu jistot, minimálně ztrátu jistoty, že „jste ve vztahu“. Vzhledem k tomu, že máte čtyři děti, předpokládám, že je pro vás rodina velmi důležitá a že v ní chcete mít fungujícího muže jak pro sebe, tak pro děti.

Žádáte o radu, jak si od melancholie a ve chvílích emočních přepadů pomoci. Nabídnu vám tedy svůj pohled a snad i poradím. 

Přijměte své pocity a věnujte jim pozornost

Je naprosto přirozené, že se tyto stavy dostavují. Půl roku je krátká doba, aby to všechno bylo za vámi. Nebuďte k sobě přísná a netrpělivá a dovolte si těmi stavy projít. Může vám pomoci rozhovor s důvěrným přítelem či přítelkyní, ve kterém se ze všeho „vypovídáte“. A když při něm pomůže sklenička, tak proč ne. 

Pokud vás tyto stavy přepadnou, když jste sama, tak je neodhánějte, ale věnujte jim pozornost. Z mého pohledu nemá smysl z nich rychle utéct, ale nemá smysl do nich ani příliš zabřednout. Můžete si na tu „schůzku s pocity“ dát klidně časový limit. Můžete si říct: „Dobře, cítím teď tohle, tak se tomu budu půl hodiny opravdu věnovat, ale déle ne.“

Možná to zní komicky, ale velice často pak pocity a myšlenky ztratí na síle a intenzivnosti. Získáme nad nimi moc a nadhled. Strachy i melancholie jsou jen myšlenky, které na nás tlačí. Sice to vypadá, že jsou pravdivé a racionální a reálně podložené, ale pořád jsou to jen myšlenky. Můžete si je také napsat na papír, vypsat se z toho. Psát, co vás napadne, a pak to klidně vyhodit. 

Určitě je dobré myslet pozitivně a předpokládám, že se vám to daří vzhledem k tomu, jak jste schopná toho půl roku od odchodu od manžela fungovat. Zkuste se na svou situaci podívat laskavýma očima. Co vám dává dobrého? Přináší vám samota taky něco pozitivního? Existuje kniha od Roberta Anthonyho Zázrak pozitivního myšlení, která by vám mohla být nápomocna. Je o tom, jak s myšlenkami pracovat a myslím, že by mohla pomoci i s tím „pochroumaným sebevědomím“. 

Další z možností je přijetí. Na vše, co se ve vás odehrává a co si myslíte, si můžete říct „přijímám to“. Může se to jevit jako kapitulace, a tak to vlastně i je. Vzdáváte se boje, a když není proč bojovat, nastává mír. 

Pomoci mohou mantry, afirmace i meditace

Ptáte se na mantry, tak nevím, zda myslíte mantry nebo afirmace. Mantry pomohou zklidnit mysl tím, že se zaměřujete na odříkávání mantry. Jsou to různé mantry v sanskrtu nebo v jiných jazycích, je známé havajské léčení Ho´oponopono, které také pracuje s mantrami. Za mantrami jsou skryté filozofie duchovního rázu, které by měly z mého pohledu mantrám předcházet. Určitě je užití manter jedna z možností, ale z vlastní zkušenosti vím, že jakmile přestanete „mantrovat“, tak se vám myšlenky, kterých jste se jimi chtěla zbavit, vrátí. 

Afirmace z mého pohledu fungují i nefungují. Funkční mohou být tehdy, když jsou uvěřitelné a nevyvolávají vnitřní konflikt. Když cítíte melancholii, tak asi nemá smysl si říkat afirmaci „jsem velmi šťastná“, protože by to ve vás vyvolalo nedůvěru a vnitřní rozpor. Můžete si ale říct, „dobře, cítím melancholii a vím, z čeho pramení, a přeji si teď cítit vnitřní klid“ a doplnit to představou, jak by ten vnitřní klid vypadal. V tu chvíli si ho věnovat. Jde o to jít s proudem toho, jak vám je, teď a tady, a nenásilně změnit směr.  

Většina strachů se týká budoucnosti, což jsou zase jen myšlenky, které vypadají pravdivě a pravděpodobně, ale nejsou. Když vidíte věci černě, vidíte jen malou výseč, na kterou se zaměřujete. Ideální by bylo mít klidnou mysl, ale to už je „vyšší dívčí“. Jsou způsoby, jak se k tomu přibližovat, jako je například meditace, bytí v přítomnosti nebo přijetí toho, že může existovat vyšší smysl, který nejsme schopni z naší perspektivy zahlédnout. 

Když přejdeme od světa myšlenek do světa činů, tak je dobré vyhledávat činnosti a zážitky, které vás baví a přinesou vám radost. Ale to mám pocit, že vám jde dobře a že svůj život v tomto ohledu krásně zvládáte. 

Terezie, přeji vám do života jen to nejlepší.

Karla Šakti Morawski

Diskuse 0

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.