Dobrý den,
je mi 15 let a mám 19letého kamaráda, který trpí depresemi. Otec ho ponižuje, říká mu, že je neschopný a na nic, v dětství ho často mlátil. Kvůli tomu má kamarád snížené sebevědomí a stále o sobě říká, že je zrůda, která jen ubližuje ostatním.
Sám se psychicky a fyzicky týrá, navíc se s ním téměř nikdo nebaví, protože je uzavřený a ve chvíli, kdy si někoho oblíbí, začne se k němu chovat hnusně a dělat vše možné, jen aby se něj dotyčný vykašlal. Stejně tak se chová jeho otec, asi to má po něm.
Situace se zhoršila, když mu člověk, kterého miloval, řekl že ho nenávidí (nevím však přesně, co přesně se mezi nimi stalo). Od té doby má deprese a stále má myšlenky na sebevraždu, o kterou se již dvakrát pokusil… Nevím co mám dělat, on bydlí daleko a já nemám šanci říct někomu z jeho rodiny o tom, co se mu děje. Nevím to jistě, ale jsem asi jediná, která se s ním baví, a on sám mi nedávno řekl, že jsem jedna z mála lidí, díky kterým je ještě naživu.
Snažím se mu pomoci, říkám mu, že to, co si o sobě myslí, není pravda.. jenže mé prosby, aby si nechal pomoct, nevyslechne. Znám ho skoro rok a za tu dobu jsem se z toho všeho málem zhroutila, a to i kvůli tomu, že jeho chování vůči mně bylo občas hodně zlé, přestože vím, že to tak nemyslí. Už ale nevím, co mám dělat…
Děkuji za odpověď.
Scary
Názor odborníka
Milá Scary,
díky za váš dotaz, který jste poslala. Musím říct, že je toho na vás opravdu hodně. Dívka ve vašem věku by si zasloužila klid a soustředění se na svůj vlastní život ve chvíli, kdy se z vás stává žena. Vaše trápení s kamarádem trvá již dlouho a sama píšete, že už jste se z toho málem zhroutila. I když nevím, co přesně tím máte na mysli, umím si představit, že dlouhodobá bezvýchodná situace může být dost frustrující.
Neznám žádné podrobnosti o vašem vztahu ke kamarádovi ani o tom, jakým způsobem jste vlastně v kontaktu, když bydlí daleko. Nicméně být jednou z mála lidí, díky kterým je vlastně ještě naživu, chtít mu pomoci a nevědět jak, přihlížet tomu, jak si nechce nechat pomoci, by v mnohých lidech vyvolalo pocity bezmoci až zoufalství. To, že se domníváte, že jste jediná, která se s ním baví a všemožně se mu snažíte pomoci, vám může dávat velký pocit zodpovědnosti. Na jednu stranu to může být dobrý pocit, že jste tu pro kamaráda, na druhou stranu velký strach.
Myšlenky na sebevraždu se nesmí nikdy brát na lehkou váhu. Váš kamarád se o ni dokonce už dvakrát pokusil. Nepíšete, jak se to stalo ani co následovalo potom. Zda byl hospitalizovaný, nebo jestli byl v péči psychiatra.
Ptáte se, co máte dělat. Nelze napsat jednoznačný návod, co přesně udělat nebo říct kamarádovi, aby to stoprocentně zabralo. Myslím, že děláte velmi mnoho už tím, že tu pro kamaráda vůbec jste. Chci vám hlavně napsat, že rozhodnutí, zda spáchá sebevraždu nebo si nechá pomoci, má kamarád ve svých rukou. I přesto, jak se mu můžete snažit pomoci vy, nenesete za jeho život odpovědnost. On rozhoduje o svém životě sám.
Pokud to chápu správně, vaše pokusy přemluvit kamaráda, aby vyhledal pomoc, selhaly. Co pro něj teď můžete udělat a hlavně co můžete udělat sama pro sebe? Vyhledejte někoho ve vašem okolí, komu věříte. Svěřte se. Může to být jeden z rodičů, učitelka, školní psycholog, příbuzný atd. Záleží na vás. Je důležité nebýt na trápení sama. Zvládla jste napsat do této internetové poradny, ale toto je pomoc pouze jednorázová a omezená mírou informací, které jste napsala. Bylo by fajn mít někoho v okolí, kdo vám bude podporou.
Samozřejmě by bylo dobré, aby o jeho sebetýrajícím chování a sebevražedných myšlenkách věděl někdo blízký v jeho okolí. Ideálně by měl váš kamarád vyhledat i psychologickou pomoc. Je tu také možnost volat na linku důvěry. Je to anonymní možnost poradit se a pro spoustu lidí je to přijatelnější cesta, jak poprvé zkontaktovat odborníka, než jít hned za psychologem/psychiatrem osobně.
Pro kamaráda tu dál můžete být jako jeho podpora. Můžete sama nebo společně s někým z vašeho okolí najít cesty, jak zkontaktovat jeho blízké. Můžete mu navrhnout volání na linku důvěry nebo návštěvu odborníka. Vždy ale bude záležet na tom, jak se ke všemu postaví on. Pokud se rozhodně neudělat nic, bohužel s tím moc nenaděláte. I s tím je třeba počítat, že ani veškeré vaše snažení ho nemusí donutit něco udělat, a rozhodně to nebrat jako svoje selhání, protože vaše zodpovědnost to není.
Linka Bezpečí s číslem 116 111 je bezplatná pro děti a studující do 26 let. I vy ji tedy můžete vytočit a dále se poradit o podrobnostech a vašich následných krocích. Pokud váš kamarád ještě studuje, má možnost ji využít také. Seznam dalších linek důvěry v celé republice, z nichž některé poskytují služby i formou chatu nebo přes Skype, najdete zde.
Držím vám palce, myslete na svého kamaráda, ale myslete hlavně i sama na sebe.
Využívejte celý web.
PředplatnéS pozdravem,
Markéta Jarolímková
