Dobrý den,
potřebovala bych poradit s mojí kamarádkou, která najednou úplně přestala jíst.
Mám o ni velký strach, už tak měří asi 165 cm a přitom váží snad 45 kg, možná míň: nejsem si jistá, ale je opravdu hubená a opravdu nepotřebuje držet nějaké další diety nebo přestat jíst úplně.
Prosím o radu. Jak se k ní chovat a trochu jí donutit jíst, aby se jí něco nestalo? Bojím se, že když se jí zeptám přímo, přestane mi důvěřovat a bude to ještě horší.
Děkuji
Tessie5
Názor odborníka
Dobrý den, Tessie,
přístup k lidem trpícím mentální anorexií je stejně složitý jako přístup k lidem závislým na návykových látkách.
Ženy, které trpí mentální anorexií, si svůj problém s jedením zpravidla uvědomují, stydí se za něj a při konfrontaci ať už s rodinným příslušníkem, kamarádkou či odborníkem, ho popírají. Pokud na něj přímo poukážete, zdůvodní svůj přístup k jídlu buď nějakým racionálním vysvětlením, nebo se odmítnou o problému vůbec bavit. V horším případě zpřetrhají vazby.
Ztráty důvěry se tedy obáváte oprávněně. To, co bych doporučila, je počkat na vhodnou příležitost: tím myslím nemluvit o problému v situaci, kdy vidíte, jak si vaše kamarádka zase dává místo oběda jablko, müsli tyčinku nebo se jen napije vody.
Asi svojí kamarádku dobře znáte, trávíte spolu více času a tak víte, ve které situaci jste obě nejvíce přístupné rozhovoru. Pak mluvte o tom, čeho si poslední dobou všímáte a popište to, co přitom cítíte VY a co se VÁM honí hlavou.
Mohlo by vás zajímat
Tělo po bitvě
Uzavřela jsem se svým špekem příměří. Někde vzadu ale náš konflikt pořád je.
Přečíst článekPokud bude kamarádka chtít hovor ukončit, požádejte jí, ať vás vyslechne. Vyjádřete pochopení, že se jí o těchto věcech asi mluví stejně špatně jako teď vám. Mluvte o tom, proč je to pro vás problém a co vás na tom trápí.
Proč si myslíte, že by se svým problémem měla zabývat, jaké by měla výhody z toho, kdyby šla za psychoterapeutem. Co si myslíte, že by jí mohlo dodat odvahu, v čem by byla výhoda, kdyby na sobě tzv.začala pracovat (rozumím tím návštěvu psychoterapeuta).
Pokud se bude bránit a hájit, nenechte se vlákat do pasti podávání důkazů jejích špatných jídelních návyků a ubývání na váze. Neargumentujte tím, že má dobrou postavu a jak je štíhlá.
Zeptejte se na to, jestli jí něco netrápí a jestli je teď se svým životem spokojená. Mějte připravený kontakt na pracoviště, kde se problémy s mentální anorexií zabývají, nabídněte jí doprovod.
Kontakt na psychoterapeuta jí předejte i v případě, když si budete myslet, že váš hovor vyzněl na prázdno. V krajním případě požádejte o spolupráci někoho blízkého z rodiny vaší kamarádky a zkuste s ním promyslet, jak by se dala motivovat.
Úspěch přeje Zdeňka Košatecká
