Dobrý den,
nemám žádný problém, můj dotaz je spíš jen zvědavost. Měla jsem sex s člověkem, který měl potřebu mě v posteli kousat: do ruky, do zadku, dokonce do nosu – víceméně kamkoli.
Nebylo mi to vůbec příjemné, takové chování mi nic neříká a samozřejmě mě bolí. Navíc se nedá říct, že by to bylo nějaké jemné kousání, to spíše naopak.
Zajímalo by mě, co lidi vede k takovému jednání při sexu. Jestli to o člověku něco vypovídá. Mě napadlo jen majetnické chování, ale to je z pohledu laika.
Děkuji.
Hey
Názor odborníka
Dobrý den,
váš dotaz a vaše zvědavost vzbudila i zvědavost moji. Kdybyste byla klientkou v terapii, určitě by mě zajímalo více, na co se vlastně ptáte: dokážu si představit, že zkušenost, kterou popisujete, může vyvolat celou řadu pocitů a fantazií.
Možná jste byla překvapená, možná jste se cítila ohrožená, znechucená, tlačená do pro vás nepříjemné role – a možná je z podobných a dalších důvodů důležité nějak porozumět, co se vám vlastně stalo, s kým jste se to sblížila. Větší vhled by vám mohl pomoci celou událost lépe uzavřít… těžko říci. Budu zde vycházet z toho, že tohle všechno či něco dalšího nebo jiného může být zabaleno do slova zvědavost.
Pokud se mám vyjádřit k tématu kousání při sexu, není snadné najít jednoduchou a jednoznačnou odpověď. Psychologie není věda, kde existuje jediný pohled na věci: různé psychologické směry nabízejí na člověka a jeho chování různé pohledy. Pár příkladů lze uvést i k tomuto tématu.
Psychoanalytici by se zde asi odrazili od několika zjevných věcí – kousání, používání zubů, agrese. Tato vodítka by vedla někam k orálnímu stádiu (prvnímu vývojovému stádiu dítěte, kde je zdrojem libosti a pudového uspokojení dítěte stimulace v oblasti úst, např. sání z prsu při kojení, cucání palce, strkání věcí do úst, atd. (fáze orální závislosti), později (fáze orálně agresivní), až se začnou prořezávat zuby, i kousání.
Přeloženo do srozumitelnější řeči by se dalo říct, že se zde nějak promíchává touha po uspokojení a agresivita – uspokojení je dosahováno jen ve spojení s agresivitou. Ve vývoji člověka by tomu odpovídalo nenaplnění potřeb v raném období (dítě se musí učit zacházet s frustrací, že je od matky odstavováno a s dalšími ne‑příjemnými situacemi).
Agrese dítěte zřejmě nebyla dostatečně přijímána, zpracována, zůstala „fixována“ v tomto období: můžete si to představit tak, že úkol, který bylo třeba splnit, aby se dalo jít dál, splněn nebyl a stále se nějak hlásí ke slovu. Člověk se stále snaží nevědomě konflikt vyřešit.
Někteří analytici označují kousání za destruktivní touhu: pomocí zubů se člověk zmocňuje něčeho, co chce získat.
Jsou i pokusy jak kousání rozlišovat:
a) „anger‑impulsive bite“ je impulzivní kousání pramenící z hněvu, frustrace a pocitu, že nejsem schopný řešit konfliktní situaci
b) „sadistic bite“ uspokojuje potřebu moci, ovládání, kontroly situace a druhého a
c) „ego‑cannibalistic bite“ je kousání směřující k uspokojení ega tím, že nějak vstřebávám či nasávám životní sílu oběti do sebe samého.
Zakladatel gestalt terapie Fritz Perls vykládal kousání jako projev potlačené agrese, jako krajní výraz překonávání překážek, které člověka v životě potkávají – vlastně jakési doslovné, primitivní „skousávání“ věcí.
Využívejte celý web.
PředplatnéJiný pohled by mohla nabídnout archetypální psychologie, která se věnuje určitým obecnějším nadosobním vzorcům, které člověka ovlivňují. Zde by se nabízela „identita (archetyp) vampýra“, kde se střetává touha po nesmrtelnosti se sexualitou. Řada uměleckých děl zpracovávající toto téma ukazuje touhu člověka a život, který pokračuje přes (či skrz) smrt. Vampýr zosobňuje potřebu ovládat i zničit lásku a samotné self (podstatu člověka). Nezbytnými atributy jsou přitom vášeň, konflikt, bolest, sexualita a moc. A dojde‑li k identifikaci s nějakým archetypem, jsou člověk a jeho vůle víceméně vydány napospas a ztrácí část své svobody.
Jak je vidět, nedá se to zcela zjednodušit, ale asi se dá hledat odpověď někde v oblasti spojení slasti a bolesti, agrese či ovládání, zkrátka někde v sadomasochistickém spektru touhy (chápáno v širším slova smyslu).
Větší porozumění můžete nalézt např. v knize Thomase Moora „Temný eros“, kterou vám doporučuji. Hlavně vám však přeju, abyste zažívala spokojenost (bez bolesti) a prokousávala jste se pouze životními překážkami.
