Videosemináře: Učebna
Vyberte si své téma Předplatné

Malý syn odmítá jíst: Jídlo je radost, pokrmy nenuťte, ale sdílejte.

25. 1. 2013

Dobrý den,

můj tříletý syn má problém s tím, že nechce ochutnávat a jíst nová jídla. Jeho strava je omezena na smetanové krémy jako Pribináček, Tvaroháček apod. Z ostatních jídel sní jen rohlík s máslem a plátkovým sýrem nebo chleba se sýrem.

Ovoce a zeleninu jí pouze v syrovém stavu. Nebo zeleninu v polévce. Zavařeniny, džemy, med, nic nejí. Žádné pomazánky, salámy, paštiky, tvarohy a podobná jídla nechce vzít ani do pusy. Udělá scénu a začne být zlý.

Na obědy sní jen omezené množství druhů jídel, převážně omáčky s masem, s přílohami (rýže, těstoviny, brambory). A především jen to, co mu uvařím doma sama. Sladká jídla jako tvarohové knedlíky, palačinky a kaše taky nechce.

Od září nastoupil do školky. Doufala jsem, že se jeho vztah k jídlu zlepší, že tam bude jíst jako ostatní děti, ale denně slyším od paní učitelky, že nesnědl nic, ani to neochutnal. Už mě to docela trápí, nevím, jak ho motivovat, domluvit mu nebo navnadit. Nebo nastoupit tvrdě a nechat ho hladovět a pak bude muset sníst, co mu připravím.

Učitelky ve školce také neví co s ním, prostě je tvrdohlavý a nechce nic, co nezná. Nejen, že za jídlo platíme a on jej nejí, ale už nechci trpět jeho vybírání a vařit jen to, co má rád a co vím, že sní.

Poraďte mi prosím nějaký trik, jak situaci řešit.

Děkuji.

Miroslava

Názor odborníka


Milá Miroslavo,

když jsem si pročítala váš dotaz, běželo mi hlavou, že jste jistě již vyzkoušela spoustu různých věcí a přesto situace, které se synem prožíváte, nejsou snadné. Ráda bych vás podpořila a pokusila se poskytnout svůj pohled na situaci, snad pro vás bude v něčem podnětný.

Píšete, že syn nechce ochutnávat a jíst nová jídla a ve školce dokonce nesní nic. Z vašeho dotazu na jednu stranu cítím obavu z toho, že syn nejí dostatečně, na druhou stranu také otázku, jak to udělat, aby jedl lépe, a zda to z jeho strany není jen truc, jestli není pouze vybíravý.

Obecně lze říci, že čím víc se snažíme dítě donutit, aby něco snědlo, tím méně se setkáváme s pozitivní odezvou. V průběhu psychického zrání se u dětí přirozeně objevují období vzdoru, která se mohou dotknout i jídelních návyků. Dítě testuje rodiče (zkouší své hranice) a často odmítá úplně vše, někdy včetně jídla.

Pokud je pak dítě do jídla příliš nuceno, může to vést k různým zlozvykům – úplnému odmítání jídla a někdy i nechutenství až zvracení. Myslíme to dobře, výživa má zásadní vliv pro vývoj a růst dítěte, a proto se snažíme, aby byla pravidelná a co nejvyváženější. Často ale neodpovídáme na potřebu dítěte. Ideálně bychom dítě neměli do jídla nutit, ale současně bychom neměli zcela ustoupit a jídlo spíše nabízet.

Jíst je běžná lidská potřeba. Jídlu by tak neměla být věnována přehnaná pozornost – snězení vlastní porce není důvod k pochvale, stejně tak odmítnutí není důvod k nátlaku nebo manipulacím. Díky nim by si totiž dítě mohlo spojit jídelní situace s negativními pocity.

Daleko lepší je, když může jídelní situaci zažít jako příjemný rodinný rituál, mít z jídla radost. Stejně tak může pomoci, pokud je jídlo podáváno pravidelně a mezi jídly nejsou k dispozici ani zbytky předchozího jídla, ani sladkosti. Žádná z těchto rad ale není univerzální a je třeba přizpůsobit ji situaci a jednotlivci.

Domnívám se, že obavy o zdraví dítěte jsou na místě v případě, kdy situace přetrvává delší dobu, dítě je často smutné a není schopné jíst, ani když má hlad. To může být způsobeno alergií na některou složku jídla, ale také třeba nepohodou v rodině. 

Pokud je syn zdravý a aktivní, je především dobré sledovat, zda roste a prospívá adekvátně svému věku a obrnit se trpělivostí. Když nabízenou potravinu odmítne, nenutit ho, nevytvářet nátlak (a tím situaci spojenou s nepříjemnými pocity) a zkusit mu ji za nějaký čas nabídnout znovu, třeba v jiném stavu.

Má-li malou chuť k jídlu, může pomoci také zmenšení porcí (umožní mu to porci dojíst). Pokud je to možné, je vhodné nezabývat se tolik tím, kolik čeho sní a přijmout to, že nemusí být velký jedlík – jí podle svých potřeb, a také některá jídla bude odmítat.

To s sebou může nést velkou frustraci, protože se to nemusí shodovat s běžnou představou vhodné výživy, ale jestliže syn jinak prospívá, zkuste ještě vyčkat a pokusit se o dílčí změny.

Přeji vám hodně energie a síly a věřím, že naleznete vhodnou společnou cestu.

Lenka Tomaideso
vá  

Diskuse 0

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.