Poradna
Foto: Shutterstock.com
odemčené

Mám odpor k práci: Nesnažte se jej překonat, raději hledejte řešení.

Dobrý den, v jádru mého problému bude nejspíše to, že jsem lenoch. Nemyslím, že je to samo…

Iveta Vitková, Kouč, lektor

Poradnu zveřejňujeme bez audio verze.

8. 7. 2015

8. 7. 2015

Dobrý den,

v jádru mého problému bude nejspíše to, že jsem lenoch. Nemyslím, že je to samo o sobě špatně – když v něčem vidím smysl, ráda do toho vložím energii. Jinak je to ovšem předem prohraný boj.

Studuji ale obor, který mě baví, a také se bokem věnuji šití a návrhářství. Bohužel jsem si v tomhle na sebe upletla bič. Zaskládala jsem se totiž zakázkami, které mi nepřinášejí žádné uspokojení, jedná se o jednoduchou, mechanickou a zdlouhavou činnost. Přitom vím, že s troškou iniciativy bych mohla dělat, co mě baví a co mě rozvíjí. V tuto chvíli jsem ale naslibovala tolik, že by to vyžadovalo nejméně měsíc 100% nasazení (kterého nejsem schopná), a to ani nepočítám školní povinnosti. S lidmi navíc nekomunikuji tolik, jak by si představovali, a vzniká kolem toho hodně zbytečného stresu, říkám si, jestli to máme zapotřebí.

Dlouho to bylo tak, že jsem dokázala takto i na nezáživných projektech něco najít a s nadšením jim věnovat všechen čas (a s tím jsem operovala při časovém odhadu), ale poslední dobou prostě nevidím důvod. Sice jsem si díky tomu uvědomila, co je pro mě důležité, a že snaha zavděčit se všem je cesta do pekel, ale to neřeší momentální situaci. V tuto chvíli nejsem schopná dělat cokoliv, aniž bych nebyla v křeči kvůli zbytku a nemyslela na to, co bych dělala raději…

Prosím, poradíte, jak bych mohla překonat vypěstovaný odpor k práci?

Lenka

Názor odborníka


Hezký den, Lenko,

začnu vaší otázkou na konci dotazu: Jak překonat odpor k práci?

Obecně mi fungují tyto principy:

  • Zkusit v práci najít něco přínosného, co odpor „převálcuje“ (což, jak píšete, jste dříve uměla).

  • Najít pro sebe adekvátní odměnu, která mne „namotivuje“ práci dokončit, protože pak… (budou nové šaty, dobré jídlo, kino, víno… cokoliv, co si nedopřáváte denně).

  • Nesnažit se ho překonat.

Ten poslední způsob Vám bude znít asi trochu zvláštně, ale s upřímným srdcem tvrdím, že mě funguje nejlépe. Když se snažíte odpor překonat, upínáte pozornost na problém namísto řešení. Vytváříte na sebe tlak. Nezřídka se přidají výčitky a frustrace a kritické hodnocení. Zkuste si na místo toho položit otázku: „Jaké mám teď možnosti?“

Přiznám se, že je pro mne ve vašem dotazu několik neznámých.

  1. Vaše zakázky vám nepřinášejí radost? „S troškou iniciativy bych mohla dělat, co mne baví“. Omlouvám se, ale nerozumím souvislostem. Co je tedy to, co vás baví, a proč to neděláte?

  2. Píšete: „Když v něčem vidím smysl, ráda do toho vložím energii“. Dumám tedy, proč se nyní nutíte do něčeho, v čem smysl nevidíte? Co konkrétně vás k tomu nutí? Pocit zodpovědnosti? Peníze? Vztahy, které máte se zákazníky? Když si uvědomíte motivy, rozšíří se vám i možnosti řešení a ujasníte si, čeho jste/nejste ochotna se vzdát.

Píšete, že najít smysl i v nezáživných projektech jste uměla. Není tedy možné, že jste se opravdu  nyní pustila do něčeho, co vám není vlastní? Odejít nebo něco ukončit je leckdy těžší než zůstat. V úvodu usuzujete, že jste lenoch. Hranice mezi „leností“ něco dělat a „varovnými signály“, že směr který máme, není pro nás ten pravý, může být někdy hůře patrná. Ale pokud se upřímně podívat na svůj život, najdete ty správné indicie k tomu ji rozeznat. Mohly by vám pomoci tyto otázky:

  • Kdy naposledy jste zatla zuby a nějakou práci dokončila?

  • Co vám v tom pomohlo? Co bylo hnacím motorem/motivem?

  • V čem se tato situace liší od předchozích?

Co se týče současné situace, tam bych já osobně použila následující postup:

  • Sepište si (pokud ho nemáte) seznám všech zakázek a závazků (šití, škola, případně další důležité oblasti).

  • Číslujte je podle významu/důležitosti (1= nejdůležitější). Pozor! Ne podle toho, jak časové hoří. Zohledněte jejich dopad a případný vliv do budoucna.

  • Vyberte 3–5 pro vás nejdůležitějších a promyslete časovou náročnost + množství investované energie, případně financí apod. A ujasněte si, co z toho vám ještě za snahu stojí (bude‑li co) a proč. Doporučuji si například přečíst něco o Parretovu pravidlu. Ve zkratce říká: 20 % činnosti vede k 80 % výsledků. Takže z 10 úkolů je třeba rozpoznat a vyřešit primárně 2 nejdůležitější. Poté máte dvě možnosti:

  1.  Ostatní závazky s jasnou, stručnou a věcnou omluvou ukončit, případně za sebe najít náhradu.

  2. Odsunout je (pokud to bude možné) a věnovat se jim až po splnění těch 3–5 nejdůležitějších.

A poslední bod. Pokud s lidmi nekomunikujete tolik, jak by si představovali, doporučuji být k nim upřímná a jasně vysvětlit, proč tomu tak je, a navrhnout jasná pravidla komunikace, která jste schopná dodržovat. Ať druhá strana ví, co čekat.

Lenko, držím palce. Už víte, co je pro vás důležité. K takovému poznání vedou různé cesty. Vaše vedla přes „zahlcení prací“. Držte si své uvědomění a využijte ho k dalším krokům.

Iveta Hrotková

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.

Načítá se...
Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.