Dobrý den,
potřeboval bych od vás poradit, pomoci. Už si nevím rady jak přestat. Mým problémem je alkohol. V poslední době piju už dost, a tím mám na mysli klidně i 15 a více velkých panáků tvrdého alkoholu během pár hodin. Velkým panákem mám na mysli 0,05l. Takové množství vypiju i za dvě či tři hodiny.
Problémem je, že po láhvi tvrdého alkoholu nebo litru vína (vypito do hodiny) mi to reálně myslí, nejsem opilý, ale mám v krvi. Necítím se v podnapilém stavu a jsem schopen dělat reálně i některé věci. Dodělat domácí povinnosti, jít spát a ráno vstát do práce a normálně pracovat.
Ráno se cítím velice provinile, ale ne opile a mám potřebu a chuť na další sklenku panáka. Mnohdy to v poledne nevydržím a musím si dát dva či tři panáky. A večer se to celé opakuje. Problém je v tom, že to má vzrůstající tendenci. Potřebuji více a více.
V létě jsem schopen si dát 8 panáků na ex, tj. během 20 či 30 minut, a to ještě navíc nalačno, a pak jsem schopen klidně jít na túru v délce 30 a více kilometrů s rychlostí chůze 7–8 km za hodinu.
Plně si uvědomuji svůj hřích, ale nedokážu přestat. Za uplynulý měsíc jsem byl střízlivý, tj. bez alkoholu, jen pár hodin. V minulosti jsem velice rád řídil, ale nyní už neřídím, selský a zdravý rozum mi říká, že alkohol za volant nepatří, a proto řízení odmítám nebo se vždy na něco vymluvím – bolesti hlavy, pálení očí, špatná obuv apod.
Nejhorší na tom je, že cítím vinu jako malý spratek, který potřebuje seřezat. Dostal jsem se až do stavu, kdy si podávám inzeráty na výchovný výprask na holou. Zkrátka inzeráty na převýchovu. Přitom jsem jako dítě nikdy nebyl bit na holou a jen výjimečně vařečkou, když jsme se sestrou něco provedli. Ani za známky ne.
A kdy jsem tedy začal pít?
U nás doma jsem byl veden přísně – žádný alkohol, cigarety, drogy. Nic. To jsem dodržoval na základní škole, ale co jsem přešel na střední do jiného města, začal jsem postupně pít. Ne extrémně, ale ze školní skříňky jsem si udělal bar a sem tam si něco dal. To jsem byl ještě plnoletý. Nejhorší alkoholový dýchánek byl při oslavě 18. narozenin, ale jinak v pohodě.
Po maturitě jsem byl rok doma na další škole, protože jsem se na VŠ nedostal, a tím pádem vůbec nepil. Pak jsem se dostal na VŠ a denně začal dojíždět. První tři roky to byla jízda. Denně alkohol, někdy i 12 panáků, a pak přednáška či cvika. Někdy v té době jsem začal pít tajně i doma. Tedy v noci. Čtvrtý a pátý ročník byl již o něco lepší. Sem tam doma v noci jedna či dvě sklenice vína, ale to bylo opravdu výjimečně.
Po škole jsem nastoupil do práce v témže městě, takže jsem ráno v pět vstával a večer se vracel. Téměř jsem nepil a jen sem tam si dal doma tajně sklenku vína. V roce 2008 jsem změnil zaměstnání. Nyní pracuji v místě bydliště. V letech 2008–2010 nebyl problém dělat pracovní věci i doma, ale přišla krize a já jsem se začal cítit finančně nedoceněn a k tomu jsem i přizpůsobil styl života – práce doma NE.
Začal jsem mít více času a postupně více a více pít. Přišel jsem domů z práce, dal si jen čtyři panáky a šel jsem na tři či čtyři hodiny ven na túru. Pak večer někdy něco a šel spát. Nejhorší na tom bylo, že mi v práci začali říkat, že vypadám dobře, co že dělám. Shodil jsem totiž nějakých šest osm kilo. To mi velmi lichotilo, takže jsem na stylu života neměnil nic.
Další fáze navyšování dávek nastala někdy v roce 2012, no a nyní je to již extrém. Pořád se v práci ptají mých kolegů, co dělám, že vypadám jinak, že jsem nějak pohublý, že prý mi to sluší více než předtím. Za poslední tři roky jsem z mé maximální váhy shodil již téměř 20 kilo. Má maximální váha byla někde na téměř 89 kg. Pro okolí vypadám dobře, ale přitom mám v krvi. Nejhorší na tom je, že mi to ještě nikdo neřekl, neptal se, jestli nejsem opilý. Pro okolí vypadám normálně.
Večer se vždy opiji, ráno se cítím provinile, a pokud je těch panáků hodně – ke dvaceti či dvě láhve vína -, tak k tomu podávám inzeráty s žádostí o výchovný výprask na holou.
Už opravdu nevím, jak dál. Prosím o pomoc…
Petr
Názor odborníka
Dobrý den, vážený pane,
děkujeme za důvěru.
To, co popisujete, jsou typické příznaky závislosti na alkoholu.
Fyzické násilí u tohoto problému nepřináší žádný efekt. Místo zbytečných pocitů viny byste měl vyhledat pomoc. Pokračovat v pití alkoholu tímto způsobem se pojí s mnoha riziky. K nim patří úrazy, cévní mozkové příhody, srdeční arytmie, krvácení do trávicí trubice, nádorová onemocnění, onemocnění jater a slinivky, poruchy paměti a soustředění, alkoholová demence atd. Při abstinenci se rizika snižují a poměrně rychle se zlepšuje zdravotní stav i duševní výkonnost.
Dávky, které popisujete, mohou při náhlém vysazení vyvolat odvykací stav. Odvykací stavy po alkoholu jsou nebezpečné a mohou být provázeny třesem, epileptickými záchvaty nebo přejít v delirium tremens. Měl byste proto vyhledat specialistu na léčení návykových nemocí ve svém okolí nebo vyhledat specializovanou lůžkovou péči.
Na zvládnutí odvykacího stavu by měla navazovat dlouhodobá lůžková nebo ambulantní léčba. Ta probíhá za stejných podmínek jako u jiných zdravotních problémů. Můžete také docházet na setkání organizace Anonymní alkoholici. Je to užitečná svépomocná organizace, není třeba se tam objednávat, stačí tam prostě přijít. Kontakty najdete na anonymnialkoholici.cz.
Další informace o léčení návykových nemocí najdete v knize „Zůstat střízlivý“, jejíž rukopis je volně ke stažení na drnespor.eu. Zde také můžete zhlédnout související video. V případě krize volejte linku telefonické pomoci (tel. 284 016 666) nebo lékaře (tel. 155).
Přeji všechno dobré.
Karel Nešpor