Milí odborníci,
jak prolomit smůlu ve vztazích?
Je mi 27 let a jsem stále sama, přestože od mala netoužím po ničem jiném než po blízkém příteli, se kterým budu moci prožít společný život a dlouhodobý láskyplný vztah. Nemám problém se seznamovat, měla jsem několik delších vztahů, ale nakonec jsem byla vždycky ta, která měla ráda víc a dostala kopačky.
Jsem hodně monogamně zaměřená a vždy jsem měla jasno v tom, zda s někým chci být nebo ne. Připadám si atraktivní a aktivní, několikrát týdně sportuji a alespoň jednou do týdne zajdu do společnosti nebo za kulturou. Řekla bych, že mám moc dobré kamarádské vztahy. Vystudovala jsem vysokou školu, mám příjemné zaměstnání.
Umím být sama, zabavím se třeba i na celý den, který strávím o samotě. Myslím, že jsem dost samostatná, přesto bych to všechno vyměnila za společný život… Jenže není s kým. Dlouho jsem se neseznámila s někým, s kým bych si rozuměla, nebo kdo by o mě jevil zájem. Předtím jsem zase často narážela na sympaťáky, kteří mě zaujali, ale všichni byli zadaní.
Jedná se prostě jen o „smůlu“, nebo může být problém ve mně? Láskyplný a upřímný vztah je pro mě ta nejdůležitější věc, kterou jsem si vždycky přála a nikdy ji neměla…
Míša
Názor odborníka
Dobrý den, Míšo,
slyším z vašeho dotazu smutek, který samota přináší, a zároveň radost nad vaším způsobem života, radost z pozitivních vztahů s druhými, koníčků a sebevědomí. Tato radost vám určitě pomáhá tím nejlepším způsobem se s vaší situací vyrovnat.
Ráda bych váš dotaz, zda se jedná o „smůlu“ nebo „problém“, s dovolením přeformulovala na otázku, co je možné udělat proto, aby vám vztahy fungovaly lépe. K tomu vám mohu dát několik tipů a otázek k zamyšlení.
Vzpomeňte si na své bývalé vztahy a zamyslete se nad tím, co mají muži vašeho života společného. Jaké je jejich obvyklé chování? Jaké chování a vlastnosti posilují u vás a jaké naopak posilujete vy v nich? Máte podobné představy o fungování ve vztahu (množství volnosti, sdílení, láskyplných projevů)? Zkuste se zamyslet, zda je tento typ muže tím, který opravdu hledáte.
Hledejte, odkud znáte vámi zmiňovaný princip, že „máte ráda víc“. Stává se vám to i v jiných situacích/vztazích? Zamyslete se nad vzorem, který si odnášíte od svých rodičů nebo vztahů se sourozenci. Nejčastěji zmiňovaným modelem bývá, že dívky mají tendenci hledat model chování, který znají od svého otce (někdy ne proto, že by byl tak dokonalý, ale spíše proto, že si potřebují ten nedokonalý vztah nějak dokončit, pochopit ho), stejně tak to ale může být model chování matky nebo model, který jsme získali ze vztahů se sourozenci. Obecně máme tendenci ve vztazích hledat to, co se nám v těch původních rodinných nepovedlo, právě proto, abychom si tento původní problém pro sebe mohli uzavřít a tím se od něj oprostit.
Ještě mohu ze zkušenosti z párové terapie dodat k onomu “milovat více”, že je velmi důležité pokusit se množství lásky/pozitivních projevů ve vztahu vyvážit. Čím více dává jeden, tím méně prostoru zbývá na to, aby mohl dávat i ten druhý. Obvykle ani ne tak proto, že by nechtěl, spíše to neumí a postupně se trápí pocity viny, že ve srovnání s druhým nedokáže své city takhle vyjádřit a neumí tedy dát vztahu to, co se od něj očekává. Pocity viny jsou tím, co vztahy spolehlivě zabíjí.
Na závěr bych vám ráda popřála hodně štěstí a dodala, že na každého někde ten životní partner někde čeká a potkáte ho přesně ve chvíli, kdy na to budete oba připraveni. Láska často přichází v ten okamžik, kdy ji přestaneme usilovně hledat.
Přeji tedy šťastné nalezení, ať už to bude kdykoli.
Hana Krejsová
