Z manželství se nám vytratila blízkost. Je čas zakládat rodinu, mě ale ta představa děsí.

Jeho názory na jídlo a stravování jsou velmi vyhraněné. Nevím, jak mám reagovat.

Už dlouho mi s přítelem nebylo dobře, tak jsme se rozešli. Teď mi ale chybí.

Žena mi byla nevěrná. Prý to nemám řešit. Ale já se s tím neumím jen tak smířit.

Jak naučit muže, aby byl více empatický, a zlepšit naši partnerskou komunikaci?

Nemáme už s mužem nic společného, často se hádáme. Má takový vztah ještě šanci?

Partnerka mi hodně ublížila. Cítím, že jsem se s tím ještě nevyrovnal. Co můžu udělat?

Vnímám, že moje emoční reakce na jeho chování jsou nepřiměřené, ale co s tím?

Nesnášela jsem, když se můj táta takhle choval. A teď to sama dělám.

Někdy se i z podivného, rozpačitého začátku vyvine překvapivě kvalitní vztah.

Závažné rozhodnutí nás někdy paralyzuje. Pomůže začít si mapovat možnosti.

K manželovi už nic necítím, přesto mě v našem vztahu stále něco drží.