Dobrý den,
před šesti týdny mi můj manžel oznámil, že už se mnou nechce být.
Řekl, že náš vztah nikam nevede, je to stereotyp, že jsme úplně odlišní, nemáme si co říct a on takto nechce už dál žít, znáte to…
Šok, který jsem ze začátku brala jenom tak, že se asi špatně vyspal, byl jenom malý odvar toho, co se začalo odehrávat dál…
Před pěti týdny se najednou objevila kamarádka, se kterou začal chodit na kafe, před čtyřmi týdny s ní trávil už i víkend a před třemi týdny se po naší docela dost velké hádce sbalil a odešel bydlet k mámě, kde bydlí do dneška, s tím, že tu svoji kamarádku už strašně miluje a plánuje si s ní život – hledá podnájem, aby spolu mohli začít bydlet.
Jsme spolu jedenáct let, z toho čtyři roky manželé, máme dva pejsky, hypotéku. Otevřeně přiznávam, že jsem na něho strašně vázaná.
Nevím, co mám dělat. Ze dne na den se mi život obrátil vzhůru nohama. Já teď žiju v našem bytě s pejsky. On mě vůbec nekontaktuje, nenapíše ani, jak se máme…
Když jsme spolu před dvěmi týdny mluvili (kůli hypotéce), tak mi řekl, že mne už nemiluje a už se k mně nikdy nevrátí, a ať počítam i s rozvodem.
Je mi 33, jemu 32 let. Děti nemáme.
Myslíte, že je nějaká šance, že by naše manželství šlo ještě zachránit? Nechci zahodit jedenáct let života. Vždy jsme všechno zvládli v dobrém i ve zlém, on teď ale pálí mosty…
Všichni kolem mne říkají, že situaci nezvládnu a měla bych vyhledat odbornou pomoc. Pořad brečím, nejím, nespím a čekám, že se prostě vrátí.
Dochází mi ale síly, nevím jak dál… Mám deprese a žít mne nebaví. Co mám dělat?
Ajjka
Názor odborníka
Dobrý den,
velmi mě mrzí, jak náročnou situaci nyní v životě prožíváte. Mluvíte o velkém šoku, který je pochopitelný, když po 11 letech ztrácíte svého partnera a s ním i určitou stabilitu, jistotu, možná i skrze něj pocit domova a rodiny.
Souhlasím s vašimi blízkými, kteří o vás mají obavy a doporučují vám vyhledat odbornou pomoc. Píšete, že nejíte, nespíte, což samo o sobě velmi narušuje psychickou stabilitu. Vaši již tak vysokou psychickou zátěž může toto trápení dále prohlubovat. Je to opak toho, co byste v dané situaci potřebovala, uklidnit se, zorientovat se v situaci, získat nadhled, zmapovat své možnosti.
Chápu, že je velmi obtížné v situaci, kdy můžete cítit mnoho emocí, jako jsou např. smutek, strach, vztek, křivda, bolest, a mnoho dalších, snažit se o nadhled a vnitřní klid. Právě k tomuto by vám mohla pomoci podpora odborníka, který vám může pomoci pojmenovat vaše pocity, přijmout je, hledat i v této těžké situaci něco pozitivního, hledat možná východiska.
S manželem jste spolu již přes deset let, z toho čtyři roky manželé. Rozumím tomu, že je to dlouhá doba, ve které jste prožili mnoho, a vy to nechcete nyní jen tak opustit, hodit za hlavu. Z vašeho dotazu chápu, že byste vašemu manželství ještě ráda dala šanci, nechcete se s ním takto rozejít. Každý vztah ovšem stojí na dvou lidech a na jejich vůli s druhým člověkem být a žít. Váš manžel však soužití s vámi v této chvíli odmítá. Věřím, že vy byste si přála pokračovat v manželství, pokud ale on nechce, není jak ho přinutit. On sám musí chtít, rozhodnout se, že se chce vrátit. Ve vašem psaní zmiňujete, že sám hovoří o tom, že je zamilovaný do kamarádky a chce s ní žít. Vám zdůraznil, že se k vám nevrátí a chce rozvod. Z těchto slov to vypadá spíše, že je rozhodnutý manželství s vámi ukončit.
Můžete zkusit s ním ještě promluvit. Vysvětlit, jak hodně pro vás znamená, připomenout, co jste spolu prožili a jaké těžké situace překonali. Zdůrazněte, že nechcete zahodit společných 11 let. Navrhněte dát vašemu manželství ještě společně šanci. Připravte se však na možný neúspěch.
Zkuste dál dělat věci, které máte ráda, které vás v minulosti těšily. A to i přesto, že je to obtížné, možná se vám nechce, a musíte se do toho nutit. Scházejte se s přáteli, vyplňujte si volný čas. Sepište si velké i malé cíle, které jste chtěla a možná jste na ně doteď neměla čas. Plňte si sny. Naplánujte si co nejvíc konkrétně svou budoucnost podle svých představ. Popřemýšlejte, zda žijete svůj život tak, jak byste opravdu chtěla. Udělejte jakékoliv změny. Využijte tento čas pro sebe. Dělejte si radost.
Přeji vám hodně sil a držím palce.
Mgr. Martina Frintová
