Nový audiobook: Svět v terapii
Vyberte si své téma Využívejte celý web: Předplatné
Poradna
Foto: Shutterstock.com

Manžel se mnou nechce spát: Převezměte zodpovědnost i sama za sebe.

S manželem jsme spolu něco málo přes čtyři roky, z toho dva roky jsme svoji. Máme dvoulet…

Ludmila Hudcová

Poradnu zveřejňujeme bez audio verze.

25. 2. 2011

25. 2. 2011

S manželem jsme spolu něco málo přes čtyři roky, z toho dva roky jsme svoji. Máme dvouletou holčičku. Znali jsme se již jako kamarádi – ještě před „chozením".  Začali jsme si spolu a mě k němu evidentně přitáhla potřeba mu pomoci.

Pracovala jsem před mateřskou v sociální sféře s mentálně postiženými lidmi a velmi mne to naplňovalo. Zřejmě proto podvědomě vyhledávám typy lidí, kteří potřebují pomoc. Manžela sem „vyfasovala“ zadluženého, popisoval velmi často příznaky sociální fobie, poměry v dětství byly spíše nepříznivé. Manžel (28) je povahově spíše kliďas, lenoch… miluje jídlo a odpočinek. Má staršího bratra.

Já (31) jsem jedináček, spíše temperamentní. Miluji společnost a rozruch. Jsem částečný invalidní důchodce s lupus erythematodes. On mě doplňuje tím, že jsem se zklidnila a také mi ukazuje, že nic není jen černé a bílé. Poplatili jsme jeho dluhy, což nebylo lehké období, protože pro vydělání peněz navíc toho moc neudělal. Společně jsme překonali můj syndrom vyhoření a také přijali skutečnost, že si nemůžeme pořídit vlastní bydlení na hypotéku, neboť jeho rodiče mají na něj napsaný dluh, aby nepřišli o dům.

Naše soužití je vcelku poklidné, občas klasické hádky. Jisté dva roky se však potýkám s tím, že manžel nemá zájem o sex se mnou. Proběhne jednou měsíčně a to ještě tak z povinnosti. Já bych mohla častěji. Někdy si to dělá sám. Milenku nemá, prý. Věřím mu to, ale na 100 procent si jistá nejsem. Na porno na internetu nekouká. Je jakoby v útlumu.

Mám pocit, že tomu, čím jsme si už prošli a také jeho lenivé povaze tento přístup k sexu odpovídá. Nerad o tom mluví: až po dvou letech jsem z něj dostala, že ho již nepřitahuji a okoukala jsem se mu jako každá jiná věc. Navrhovala jsem různé metody sexu, prádýlko, ptala se, zda mám zhubnout, či přibrat. Vše zbytečně.

V podstatě mi řekl, že mě nechce. A přeje si, abych si na to zvykla a dál jsme se „radovali“. Je evidentní, že pro něj je sex na jiném žebříčku. Ovšem co se týká mého vzhledu a oblečení, je dost náročný – na to, že se mnou nic nemá.

Mé sebevědomí je minusové. Cítím se tragicky. Nechci milence, ani rozvod, ovšem ani celibát. Navíc chci další dítě. Nevím, co mám dělat, jsem nervózní a podrážděná. On veškeré odborné rady a pomoc radikálně odmítá. Poradíte mi? Chci nás zachránit, ale ne trpět. Tento problém měl i s předchozí partnerkou.

Míša

Názor odborníka


Je moc dobře, že jste se rozhodla svoji situaci řešit a napsala jste do poradny. Popisujete svůj příběh velmi výstižně a zmínila jste v něm mnoho důležitých věcí.

Za hranicí pomáhání
 

Složité období nerovnováhy mezi dáváním a braním ve vašem manželství vyústilo v problémy v sexu. Možná je právě tohle u vás něco, co už nelze na rozdíl od jiných věcí potlačit a tolerovat. Sexuální energie je mocná a zachovává život, díky za ní.

Pomáhat lidem je jistě záslužné, musí to mít ale určité hranice. Pomáhání se může nepozorovaně změnit v sebeobětování a člověk se pak ocitne v pozici, kdy stojí sám proti sobě. A když to nevyjadřuje a neřeší, vyjádří to jeho tělo formou nemoci za něj.

Hněv jako náš zdroj
 

Někdy se stává, že si člověk spoustu věcí uvědomuje, ale nemá dostatek zdrojů k tomu, aby se obhájil a postavil se sám za sebe. Ač se to může zdát podivné, jedním z dobrých zdrojů je v těchto situacích hněv – tedy dovolit si ho pocítit a projevit.

Hodně záleží na tom, jaké zkušenosti s projevováním hněvu si člověk přináší ze své původní rodiny. Když se na někoho zlobím třeba proto, že překračuje moje hranice, je to v pořádku. Dává mi to energii k tomu, abych situaci uvedl na pravou míru – do rovnováhy.

V některých rodinách ale není hněv povolen. Vyžaduje se, aby se všechny situace řešily v klidu a pokud dítě hněv projeví, je odmítáno. A protože dítě potřebuje lásku a pozornost, naučí se vyhovět požadavkům rodičů a hněv jako formu energie potlačí – dokonce se může stát, že s ním úplně ztratí kontakt. Jindy to může být i tak, že dítě zažilo následky nespoutaného hněvu někoho z dospělých a proto odmítlo hněv v jakékoliv jeho podobě.

Laskavá sama k sobě
 

Váš manžel situaci nechce řešit. Vyhovuje mu taková, jaká je a je schopen se radovat bez ohledu na to, že vy se cítíte tragicky. Převzala jste za určité věci zodpovědnost, která patři jemu. Možná je teď ten správný čas, abyste převzala zodpovědnost i sama za sebe a za svoje zdraví.

Na vašem místě bych ještě chvíli počkala s plánováním druhého dítěte a začala se víc dívat na sebe a svoje potřeby. Pokud se necítíte dobře (a i vzhledem k vašemu onemocnění), vám doporučuji vyhledat pomoc odborníka, který vám pomůže najít své zdroje a propojit se s nimi.

Buďte k sobě laskavější a uvědomte si svoji hodnotu. Vaše dcera to jistě jednou ocení, budete pro ni příkladem sebevědomé ženy. A třeba pak i váš manžel bude víc motivován k nějaké změně.

Líbí se vám Psychologie.cz?

Máte dvě možnosti, jak s námi zůstat v kontaktu – rovnou nás podpořit a připojit se, nebo jen zdarma dostávat naše newslettery.

Přístup ke všemu:

Koupit předplatné

Ludmila Hudcová

Psychoterapeut, arteterapeut

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.