Dobrý den,
jsme s manželkou spolu deset let a manželé pět let, máme dvě děti ve věku pět a jeden rok. Můj problém je, že jsme se ženou dlouhodobě, zhruba čtyři roky, užívali lehké drogy. Mojí ženě se tento stav nelíbil a chtěla tento styl života změnit, ale dále jsme je užívali společně. Přes mé sliby a ujišťování o skončení tohoto způsobu života, jsem si problém uvědomil před půl rokem, omezil jej a následně ukončil.
Po této době mi manželka oznámila, že ke mě nic necítí a nedůvěřuje mi. Nemiluje mě, nemá ke mně žádný cit a neví, zda chce dál se mnou žít. Sex se mnou jí přestal bavit, bere jej jen jako fyziologickou potřebu. Začala si užívat života s kamarádkami a dalšími známými. Začala lhát, zapírat a tajnůstkařit. Po několika akcích, kdy se vracela až kolem pozdních ranních hodin, jsem začal ztrácet důvěru i já k ní.
Následných několik měsíců, kdy jsme se ujišťovali, že spolu zůstanem, se přes stupňující nervozitu rozhodla náš vztah ukončit. Následovala naše návštěva psychologa a poté domluva, že zkusíme ještě spolu žít dál, za domluvených pravidel – večerní vycházky atd. Psycholog potvrdil, že se nejedná o nevěru, ale ztrátu citu ke mě. Jakoby žena udělala kolem sebe betonovou zeď. Chápu, že důvěru zpět mohu získat pomalu, až uvidí dlouhodobý výsledek abstinence. Cítím se ve vztahu sám, nemá potřebu obejmutí ani dalších intimností. Chci se zeptat, zda je možný návrat jejích citů?
Michal
Názor odborníka
Dobrý den,
musím se přiznat, že váš dotaz je pro mě hodně náročný – a napadají mě spíše otázky než odpovědi. Také se musím přiznat ještě k jedné věci: vymínil jsem si v této poradně, že budu odpovídat pouze na dotazy týkající se užívání drog, protože je to jediná oblast, ve které mám dlouhodobé profesní zkušenosti. A i když je zřejmé, že lehke drogy hrají ve vašem příběhu roli, je pro mě těžké určit jakou.
V prvním odstavci píšete: „můj problém je, že jsme se ženou užívali…“ – i když vaší ženě se tento stav nelíbil, užívali jste je oba dál, následně jste si vy uvědomil problém, a s drogami jste skončil. Co vaše žena? Skončila taky? Nebo to není podstatné?
Druhý odstavec: v něm je naznačený určitý zlom, který působí trochu jako blesk z čistého nebe. Nabízí se souvislost s prvním odstavcem, kde je řeč o skončení s drogami, ale není to přímo řečeno.
Třetí odstavec: určitá souvislost s druhým (manželka se po období nespokojenosti rozhodla vztah ukončit), ale potom přichází návštěva psychologa a nevysvětlená domluva o pokračování vztahu. Také na začátku odstavce je zmínka o tom, že jste se oba ujišťovali, že spolu zůstanete. Nejsou však patrné důvody. A pak na konci opět návrat k drogám: „…až uvidí dlouhodobý výsledek abstinence…“. Je to podmínka manželky? Nebo vaše naděje?
V celém dopise mi tedy chybí spousta informací, bez kterých se mi těžko bude k vašemu dotazu, který je velice konkrétní a jasný, vyjadřovat. Protože s vámi nemohu mluvit, zkusím alespoň použít fantazii a představím si imaginární rozhovor s vámi. A protože jsem v této poradně především „přes ty drogy“, dejme tomu, že v tom drogy budou figurovat.
Vy: Myslíte, že partneři, kteří spolu dlouhodobě užívali drogy, mohou žít spokojeně i poté, co přestanou?
Já: Myslím si, že to není jednoduché…
Vy: Proč?
Já: Z různých důvodů: pokud mluvíme o více letech pravidelného užívání, droga se může stát jakousi třetí postavou v celém vztahu – umím si představit, že užívání drog souvisí s určitými rituály, možná nějakým způsobem oba partnery uspokojuje, možná každého jinak. Umím si také představit, že změněný stav vědomí, který droga vyvolá, může překrývat určité problémy ve vztahu, anebo může usnadňovat některé aktivity nebo témata k hovoru, které jdou jinak těžko. Když si tedy promítnete situaci, že oba partneři s užíváním drog přestanou, něco podstatného ze vztahu odejde a to může obnášet například nutnost vytvořit si nové rituály, hledat jiné způsoby zábavy, uspokojení, otevřou se staré problémy v plné síle, není snadné hovořit o některých tématech nebo dělat některé činnosti.
Vy: A věříte tomu, že se v takovém vztahu dá pokračovat?
Já: Pokud si to oba partneři přejí, pokud chtějí udělat cokoliv, aby byli spolu, pak rozhodně. Začnou sice z určitého hlediska od začátku, ale právě to na tom může být vzrušující a nové – i když určitě náročné.
Využívejte celý web.
PředplatnéVy: A pokud váhají?
Já: Potom bych asi doporučoval zkusit mluvit o tom, proč vlastně spolu jsou – proč spolu začali chodit, i když to bylo už před mnoha lety. Co je k sobě přitahovalo, čeho si jeden na druhém váží. Jedině tam je možné najít základní stavební kameny pro to, jak pokračovat.
Všimněte si, že jsem se přímé odpovědi na vaši otázku (Je možný návrat jejích citů?) poněkud vyhnul. Z jednoduchého důvodu: nemyslím si, že city jsou umístěny v člověku, že do člověka vstoupí a že z člověka mohou odejít. Myslím si, že city jsou mezi lidmi. Na partnerský vztah, na lásku, musí být vždycky dva. Nemyslím si tedy, že můžete udělat něco, aby se „její cit navrátil“, ale určitě můžete udělat něco, aby se vás společný partnerský citový vztah obnovil. A to musíte udělat oba.
