Jsem téměř 20 let vdaná za hodného, skvělého muže. Máme 13letou dceru. Pracuji stejně jako celá jeho rodina v manželově firmě. Od počátku „válčím“ s jeho bratrem. Donáší na mě manželovi, pomlouvá mě… V posledních třech letech se k němu přidal i manželům syn z prvního manželství. Velmi tvrdě mě u manžela pomlouvá, osočuje, pomlouvá mě před zaměstnanci.
Je to velmi těžký boj, protože můj manžel má velmi dominantní matku a nikdy si nedovolí jít proti rodině. Mám dojem, že jeho rodina nejsem já a naše dcera, ale pouze jeho původní rodina. Jsem celkem schopná manažerka, lidé ve firmě mě respektují a „následují“. Nejsou však hloupí a vidí ten „boj o moc“.
Možná to manžela taky trápí, nevím. Vždy, když jsem o tom mluvila, se rozčílil a tvrdil, že ta špatná jsem já. Jeho rodina je skvělá a viníkem jsem pouze já sama. Já si jich snažím nevšímat, ale oni se mnou cítí ohrožení, a tak mě neustále očerňují.
Někdy manžela lituji, myslím se, že to musí být strašné – být mezi dvěma ohni. Ale pak si řeknu, že v jeho věku by měl dávno přestřihnout pupeční šňůru a udělat si pořádek, uvědomit si, kdo jsou jeho blízcí.
Čím dál více se mi zdá, že je na jejich straně a na mě a dceru zapomíná. Rozvést se zatím kvůli dceři nechci. Vím, že celá jeho rodina čeká na každý můj chybný krok, aby mě mohli odstranit stejně jako manželovu první ženu. Celá rodina o ní dodnes mluví velmi nevybíravě a manžel se mi svěřil, že za rozpadem jeho prvního manželství byla i nespokojenost jeho rodiny s jeho první ženou.
Jana, 50 let
Názor odborníka
Dobrý den, Jano,
díky za Vaši důvěru. Z Vašeho vyprávění je jasné, že nemáte doma ani v práci jednoduchou pozici. Je pochopitelné, že Vás to trápí, a hádám, že hledáte způsoby, jak situaci řešit či změnit. Žádná otázka od Vás nepadla, tak se pouze domýšlím.
K partnerství patří podpora a pochopení. Je to něco, co obvykle předpokládáme a očekáváme. Od rodiny člověk zase čeká zastání a důvěru. Čekáme, že rodina bude na naší straně, a pokud se tak neděje, nejen že je to stresující, ale může to nabourat i naši sebedůvěru. Být neustále ve střehu není nikdy pro nikoho z dlouhodobého hlediska dobré. Vlastně Vás docela obdivuji, že to dlouhodobě snášíte.
Z toho, co píšete, mi zcela není jasný důvod toho všeho. Jedná se o „boj o moc“? Což by znamenalo, že Vy a rodina Vašeho manžela bojujete o moc ve firmě, nebo o moc nad Vaším manželem? Nebo? To by ovšem znamenalo, že Vy bojujete také, neboť na boj musí být dvě strany.
Také úplně nechápu, proč Vás pomluvy tak trápí. Jak to konkrétně ovlivňuje Váš každodenní život a soužití s manželem? Je skutečně nutné řešit, co si kdo o Vás vymyslí? A jak se projevuje to, že je manžel na straně rodiny, jak píšete?
Zmínila jste, že se kvůli dceři rozvést nechcete. Znamená to, že dcera je jediný důvod, proč zůstáváte s manželem? O Vašem vztahu jsem se nic nedočetla a připadá mi důležité, jak si společně ve vztahu vedete. Jak Vám spolu je? Kolik společně trávíte času, krom pracovních povinností? Jak moc fungujete jako samostatná rodina, mimo firmu Vašeho manžela?
Rodina není firma
Na Vašem místě bych si nejprve vyjasnila, co se přesně má změnit? Pojmenujte si, co Vám na současném životě nejvíce vadí. Týká se to Vaší rodiny, nebo manželovy firmy? Vím, že je to do jisté míry propojené. Přesto si myslím, že jsou to dva různé světy. Jsou to dvě různé reality a je jen na Vás, jaké místo v nich zaujmete. Kromě rozvodu jistě existují i jiné varianty.
Pokud je manžel jako „mezi dvěma ohni“, chápu, že má velmi těžkou pozici a nemusí mu docházet, jak těžké to pro Vás je. Popravdě, mezi dvěma ohni si člověk spíše zachraňuje vlastní kůži. Na vašem místě bych se pokusila s manželem o celé věci v klidu a důkladně pohovořit.
Využívejte celý web.
PředplatnéPokusila bych se začít tím, že si promluvíte na místě, které bude pro Vás oba příjemné, bezpečné a nebude to jako obvykle tam, kde se běžně bavíte a třeba i hádáte, jako kancelář nebo ložnice. Svěřte mu především, jak se cítíte a čeho se obáváte.
Důležitá je upřímnost a mluvení o sobě. Také je důležité vědět, proč tohle vše manželovi říkáte a co po něm chcete. Je třeba být velmi konkrétní a zároveň žádat něco, co je realizovatelné a dosažitelné. Jako například změna pozice ve firmě nebo jasná podpora z jeho strany v případě „útoků“ jeho rodiny. Nebo častější společné chvíle s Vámi a s Vaší dcerou. Vy jistě víte nejlépe, co potřebujete, nebojte se mu to říct.
V případě, že se ve firmě i nadále nebudete cítit dobře a budete vnímat boj, máte i další možnost. Píšete, že jste celkem schopná manažerka, dokonce s dlouholetou praxí, pokud dobře počítám.
Pokud Vám atmosféra ve firmě nevyhovuje, necítíte se tam dobře a pokud nechcete věčně bojovat, můžete vždy odejít. Předpokládám, že ve firmě svého manžela pracovat nemusíte. Záleží pouze na Vašich prioritách a na Vaší volbě. Nebojte se rozhodnout tak, jak to cítíte. Naše pocity jsou nám obvykle velmi dobrými rádci. Přeji hodně sil, Jano!
Se srdečným pozdravem
Kateřina Vrtělová
