Dobrý den,
mám problém se svou matkou. Je zřejmě závislá na alkoholu. Každý den musí něco vypít, i když třeba jen trochu, ale prostě musí. Někdy to jsou jedno až dvě piva, někdy víno, asi tak čtyři deci nebo víc. Tvrdý alkohol moc nepije, občas nějaký likér nebo něco podobného.
Má k tomu „dispozice“ z rodiny, její otec, tedy můj děda, byl také alkoholik, a velký, až díky léčení se z toho dostal. Máma navíc doma zažívala domácí násilí, v podstatě v tom vyrůstala.
Bývá i hodně agresivní, hádá se hlavně s mým tátou, někdy i se mnou či s babičkou (otcovou matkou). A poslední dobou bývá agresivní čím dál víc, každý den řve a nadává kvůli maličkostem a všechny tím doslova ubíjí, prostě nevíme co s ní, jak ji uklidnit… a čím víc alkoholu vypije, tím více je agresivní.
Nedávno si prošla i lehkou otravou alkoholem. Bez našeho vědomí vypila příliš moc domácí meruňkovice, poté začala omdlévat a zvracet. Nevěděli jsme, co jí je, tak jsme zavolali sanitku. Doktor v sanitce poznal hned, že pila, odvezli ji a vyspala se z toho. Asi tak čtrnáct dní se za sebe dost styděla, byla na všechny hodná jak beránek, ale později se vše vrátilo – alkohol a agresivita. A jak jsem psala výše, je to čím dál horší.
Mám někdy co dělat, abych se udržela a nezakročila ručně, ale to si samozřejmě nemůžu dovolit, takže se držím. Jenže už opravdu nevíme, jak dál. Všichni jsme na ni krátcí. Hlava rodiny byla vždycky ona, táta je spíš takový ten podpantoflák, co to přetrpí…
Pomozte mi, prosím. Děkuji.
Klára
Názor odborníka
Dobrý den, Kláro,
z vašeho dopisu je patrné, že si velice citlivě všímáte toho, jak alkohol na vaši mámu působí a také zvažujete veškeré souvislosti jejího pití: rodinné „dispozice“, domácí násilí. To velmi oceňuji, protože je velice snadné odsoudit a obvinit člověka za jeho pití, ačkoliv to je vždycky daleko komplikovanější.
Jsem také moc rád, že jste se na poradnu obrátila s prosbou o pomoc. Řada rodin, která se potýká s pitím některého člena, drží celou situaci dlouhodobě pod pokličkou, snaží se tématu vyhýbat, schovávat se před ním, i když tím problém ještě zhoršuje a řadu let trpí ještě víc než jednotlivec, který pije. Vaše pozice přitom není jednoduchá: od dcery se spíše očekává, že bude následovat rad svých rodičů. Vy jste se rozhodla vyhledat radu a pomoc pro svou mámu. To si zaslouží obdiv.
Teď konkrétněji:
-
Najděte si spojence. Někoho, komu také záleží na tom, aby máma svoje pití omezila kvůli svému zdraví i kvůli pohodě celé rodiny. Ideální by bylo, kdyby to byl někdo z rodiny nebo rodinných přátel, zkuste ale vyhledat i odborníka (psychologa, terapeuta, adiktologa, rodinného terapeuta), který bude ochoten se situací ve vaší rodině zabývat. Dříve se mezi odborníky prosazoval postoj, že s rodinou pijáka/alkoholika nespolupracují, pokud nepřijde piják/alkoholik sám, ale tento postoj už se bohudík vyskytuje stále méně.
-
Uspořádejte rodinné setkání. Když vás bude víc se společným zájmem, pokuste se najít nějakou vhodnou chvilku na místě, které bude všem příjemné, a s mámou promluvte. Řekněte jí především jasně a konkrétně, co vám vadí a také jí sdělte, jak to ovlivňuje a zasahuje vás. Mluvte o svých pocitech, starosti o ní. Měla by z toho stále vnímat vaši lásku, zájem, stejně tak jasně by ale měla vnímat, že pokračovat takto dál je pro vás nepřijatelné. Někdy je dobré pozvat na toto setkání také nezávislého odborníka, který může být „moderátorem“.
-
Vytvořte dohodu. Ideálním závěrem by bylo, kdyby se vám podařilo najít „společný zájem“ i s mámou. Pokud by také chtěla „něco“ udělat se svým pitím, nabídněte jí v tom pomoc a podporu a domluvte se na krocích, které společně uděláte. Tato dohoda by měla obsahovat i to, co se stane, pokud dohodu někdo nedodrží. Měla byste mít i vy připraven záložní plán: co uděláte, když ke změně nedojde, abyste ochránila sama sebe?
-
Dodržte dohodu. Může se samozřejmě stát, že máma dohodu nedodrží a vše se vrátí do stejných kolejí. Vy ale svůj záložní plán dodržte! Udělejte to, k čemu jste se zavázala. Jinak se ocitnete v kruhu, který nemusí skončit nikdy anebo velice špatně.
Na závěr bych vám dal ještě jednu obecnou radu: nezaměřujte se až tak na to, jak pomoci mámě. Zaměřte se na sebe. Využívejte různých příležitostí k relaxaci, odreagování. Tím nemyslím, abyste od situace utíkala, ale abyste jí nebyla pohlcená – v takových situacích je velice snadné upadnout do beznaděje a zoufalství. Vaše máma, až se rozhodne požádat vás o pomoc, vás ale bude určitě potřebovat zdravou a plnou energie.
Držím palce!
Pavel Nepustil
