Dobrý den,
chtěla bych vás poprosit o radu. Můj problém je, že v určitých obdobích, a bývá to nejčastěji právě na jaře, se mi stává, že ztrácím motivaci dělat cokoliv produktivního. Nevím, čím to je, asi tím, že když vidím tu rozkvetlou přírodu a sluníčko venku, tak se ve mně prostě zasekne a mám pocit, že dělat cokoliv jiného než se procházet nemá smysl…
Každopádně i teď procházím podobnou situací. Celou zimu jsem poctivě cvičila, abych kompenzovala vánoční cukroví, jenže před týdnem jsem zničehonic přestala a nedokážu zase začít. V práci spoustu času trávím civěním z okna a asi nemusím podotýkat, že kolegové z toho nejsou moc nadšení. Když mě pak doma přítel mile požádá, abych si po sobě uklidila nádobí, jsem na něj protivná, jako kdyby po mně chtěl kdoví co, a udělám to jen s těžkým remcáním a nevolí po asi hodině přemlouvání sebe sama.
U žádné činnosti nedokážu moc dlouho vydržet, pořád mám pocit, že mi něco utíká – když vidím tu probouzející se přírodu, mám asi nutkání se sama nějak „probudit“, něco změnit, ale protože nevím, co bych měnila (připadám si jinak opravdu spokojená), skončí to nakonec tak, že nedělám vůbec nic. Jak na tyhle „jarní záseky“ vyzrát a zase najít motivaci k normálnímu fungování? Předem děkuji za jakýkoliv tip!
Janča
Názor odborníka
Dobrý den, Jančo,
děkuji za dotaz. To, že se nám v průběhu roku mění tempo našeho každodenního fungování, je normální. Řídit se těmito fázemi a případně ubrat plyn je někdy žádoucí a v pořádku, ale v momentě, kdy tím zasahujeme i do života druhých, je to problém – jak pro nás, tak pro naše okolí. Reakce a nevole vašeho přítele a kolegů z práce jsou pochopitelné. Ale co s tím? Napadá mě k tomu několik myšlenek:
Co vy sama můžete co nejdříve udělat pro to, aby blízké okolí váš momentální stav nevnímalo jako omezující? Vědí vůbec o tom, v jakém rozpoložení se nacházíte? Je možné se s nimi pobavit, jak situaci vyřešit, aby byl “klid”? Co od vás v rovině domluvených povinností očekávají a nedostávají?
Je možné si vaše jarní rozpoložení užívat v momentech, kdy to s ničím a hlavně s nikým nekoliduje, například před prací, o polední přestávku, po práci, o víkendech?
Vedle toho si zkuste odpovědět na otázku, kam až by vaše případná nečinnost mohla zajít, jaké negativní (a třeba i pozitivní) důsledky by vám přinesla – do vašeho každodenního života, práce, partnerství? Je to místo, kde se chcete ocitnout?
Váš dotaz se hodně týká i motivace a disciplíny. U nás na Psychologie.cz najdete po chvilce brouzdání spoustu praktických tipů a inspirace, nabízím několik z nich:
-
Sepište si seznam konkrétních činností, ať pracovních nebo radostných soukromých, které chcete ten daný den udělat, a seskládejte si je podle vašich časových možností a priorit. Na papíře je to jasnější a srozumitelnější než v představách v hlavě. Pak se do toho obujte, jedno po druhém.
-
Vedle pracovních povinností, co je ta jedna věc, které se budete ve svém volném čase s vášní věnovat? Proč zrovna tohle? Co k tomu potřebujete a koho do toho zapojíte? Je takových věcí víc?
-
Často pomáhá pustit se do těch nejméně atraktivních povinností hned po ránu, dopoledne. Nemusíme pak už na to celý den myslet, nepronásleduje nás to a ještě ušetříme naši mentální energii. Třeba i pro našeho partnera.
-
To, že nás v rámci našich pracovních povinností něco nebaví, se týká každého z nás, nehledě na to, jak moc skvělou práci děláme. Bohužel některé společenské a seberozvojové hlášky typu “Nedělej to, co tě nebaví” nás v tomhle zrovna moc nepodporují. Můžeme pak mít pocit, že práce je “špatná”.
My ale můžeme k dané nezáživné činnosti změnit náš postoj, třeba to dopředu tolik neprožívat a neřešit, přepnout se do režimu “neandrtálce” (více v tomto článku: http://psychologie.cz/ale‑kdyz‑mne‑se‑nechce/). Mně osobně to pomáhá v tom, že tyto činnosti jsou postupně víc normální a smysluplné a méně otravné.
K vánočnímu cukroví a vašemu cvičení. Vypadá to, že vás svým způsobem baví, jste na cvičební režim zvyklá. Najdete i jiné benefity pravidelného cvičení? Může to být dobrý pocit ve vlastním těle, parta, pohyb v přírodě na čerstvém vzduchu? Jiná životní kvalita? Je něco, kvůli čemu se vyplatí na pravidelné cvičení opět navázat?
Doposud jsme se pohybovali na praktické svépomocné rovině. Z vašeho dotazu to nění tolik patrné, ale pokud by vaše momentální rozpoložení doprovázely i nepříjemné a depresivní pocity, které přetrvávají a prohlubují se a vy jste měla pocit, že si s nimi sama neporadíte, pak by bylo rozumné nebrat tyto signály na lehkou váhu a vyhledat odborníka, se kterým tyto stavy můžete probrat více do hloubky. Například psychoterapeuta.
Využívejte celý web.
PředplatnéJančo, přeju vám, ať brzy sama své rozpoložení vyřešíte, především kvůli sobě, ale i svým nejbližším. Mějte krásné jaro!
Jan Smetánka
