Dobrý den,
dostala jsem se do komplikované situace a nevím, jak z ní ven.
Nabízelo by se říci, že se jedná o klasický příběh, kterých na internetu najdete tisíce, ale já si to nemyslím. A proto prosím o radu a přečtení mého příběhu až do konce.
Již rok mám vztah s kolegou z práce, je ženatý, o 9 let starší, má dvě děti (4 a 6).
V době, když jsme se seznámili, jsem ukončila dlouholetý vztah a ON byl ten, který se mnou vše prožíval. Postupně se z kamarádství vyvinulo něco víc, trávili jsme spolu velmi mnoho času.
Byla jsem jako v pohádce. Zacházel se mnou jako s princeznou. A zároveň mi tvrdil, že po několika pokusech dát manželství do pořádku jsou s manželkou ve fázi, kdy vědí, že to dál nejde. S jeho dětmi jsem se několikrát viděla, mají mne rády a nikdy jsem nezažila to, že bych měla zakázáno volat večer, že by se se mnou neobjevoval na veřejnosti atd.
Nicméně teď tráví doma víc a víc času, vidíme se méně, tvrdí, že má strašně moc práce, že se na něj všechno sype a já bych měla být jeho oporou. Jenže mi vadí, že stále bydlí s manželkou. Kdyby s ní nebydlel, trávili bychom spolu daleko víc času.
Miluji ho, ale jeho jednání mě zraňuje.
Poraďte mi, co mám dělat a jak tuto situaci řešit. Nechci být pořád jen návštěvou, za kterou přijede a pak zase odjede. Osobně si myslím, že pokud by bylo jeho manželství v pořádku, nikdy by mě s dětmi neseznámil, nedával by mi před nimi pusu, a ani by se se mnou neobjevoval na místech, kde můžeme potkat někoho známého.
Moc děkuji.
Mája
Názor odborníka
Dobrý den, Májo,
děkuji za váš dotaz. Hned jeho úvod ve mně vzbuzuje zvědavost – píšete, že si myslíte, že váš příběh není ten „klasický, jakých je na internetu tisíce“. A mě by hodně zajímalo, v čem vidíte odlišnosti, v čem je váš příběh jiný? A hlavně – co to pro vás znamená, co pro vás z té odlišnosti vyplývá?
Kdyby vztah, o kterém píšete, byl se svobodným, bezdětným mužem, ptala bych se vás, jestli spolu o celé situaci mluvíte. Jestli s ním mluvíte o tom, jak vnímáte vývoj vašeho vztahu, jestli s ním sdílíte své pocity, to, že vás jeho jednání zraňuje, jestli se ho ptáte, jak se cítí on, a co přesně byste měla dělat, abyste mu byla oporou. Mám dojem, jako by se vztah vás dvou přesunul do nové fáze, možná je to fáze, ve které již opadlo prvotní okouzlení, zamilovanost, a kdy je na vás obou, abyste se domluvili na tom, jak vztah bude dál fungovat – a zjistili, jestli vám oběma v něm je dobře a chcete v něm i nadále pokračovat.
Vaše situace je ale komplikovanější o to, že kolega má ženu a dvě malé děti. Kromě toho, co jsem už napsala výše, uvažuji tedy i o dalších věcech. Píšete, že kolega vám tvrdil, že už vztah se ženou nemohou dát do pořádku – znamená to, že teď už to netvrdí? Změnilo se něco v jeho životě, v jeho vztahu s manželkou? Víte vlastně, jakou hodnotu má pro něj manželství, rodina? Říkám si, že manželství může mít pro mnohé lidi velkou hodnotou, může být o něčem víc, než jestli si ti dva vzájemně rozumí nebo nerozumí, je to závazek, který je posílený ještě tím, že ti dva společně mají děti, a je tedy možné, že váš kolega z manželství odejít vlastně nechce. Mluvíte spolu o těchto tématech?
Píšete, že nechcete být pořád jen návštěvou, za kterou váš kolega jen přijede a zase odjede. Jeho chování vás zraňuje. Mám zkušenost, že zraňující často bývají nenaplněná očekávání – na základě nějakých indicií (ve vašem případě to, že kolega vás seznámil s dětmi, smíte volat večer atd.) předpokládáme, že ten druhý udělá nebo by měl udělat to a to (trávit s vámi více času, bydlet s vámi), ale ten druhý se chová jinak. Zkuste si pro sebe ujasnit, co vlastně očekáváte, a jak moc jsou vaše očekávání realistická. To zjistíte nejlépe v rozhovoru s kolegou.
Když budete mít sama pro sebe jasno v tom, za jakých podmínek jste ochotna ve vztahu zůstat, bude pro vás jednodušší rozhodovat se, co udělat dál – jestli zůstávat (s vyhlídkou na společný život, nebo v pozici návštěvy), nebo vztah ukončit a otevřít se možnosti poznat někoho jiného, s kým bude váš vztah výlučný. V životě vašeho kolegy, i kdybyste nakonec žili spolu, budou nejspíš jeho současná žena a děti hrát vždy významnou roli – i pro tento případ by tedy bylo dobré si ujasnit, jak by váš vztah a vzájemné styky vás všech vypadaly a jestli byste tak dokázala být spokojená.
A nakonec uvažuji, jak velkou roli komplikovaná situace s kolegou hraje v celém vašem životě. Jestli jsou i oblasti, kde jste spokojená, šťastná, kde váš život vypadá podle vašich představ. Myslím si, že je dobré takové svoje zdroje štěstí a spokojenosti mít, rozvíjet je a udržovat vlastně bez ohledu na to, jak se situace s kolegou vyvine.
Držím vám palce!
Lenka Daňková
