Videosemináře: Učebna
Vyberte si své téma Předplatné

Nejasná pohlavní identita: Přijměte všechny své součásti.

7. 3. 2014

Dobrý den,

nejsem v krizi, píšu spíše ze zvědavosti.

Jsem žena (chováním prý dívčí, vzhledem chlapecká), velmi mě přitahují muži a zvláštním způsobem muži homosexuální. Ve snech mám ale docela často mužskou identitu a v erotických snech právě homosexuální (nemám na mysli bdělé sny, ale spánek). Obraz dvou mužů spolu ve mně probouzí velkou citovou touhu a identifikuju se s jedním z partnerů.

Rodiče mě učili, abych se nenechávala svést genderovými stereotypy, někdy nešťastně, například trestali parádění. Matka je hrdý a energický typ (s nadsázkou řečeno má revoltující postoj „žena je schopnější muž“), otec se rád povyšuje nad hloupé ženy, což mi vadí (někdy mě častoval pohrdavým „ženská“, když mi něco nešlo). Zřejmě se mu v životě často posmívali pro jeho ženské rysy. Všichni mí milenci byli hezcí a jemní jako on.

Heterosexuální chování mám bez problémů. Také se mi velmi líbí chlapecké, drsné dívky. Pokud takovou potkám, mlčky se na sebe napojíme a mimovolně začnu mít typicky klučičí pohyby, vyzývám ji očima, jako by se má identita rázem změnila v sebevědomého dobyvatele, zároveň cítím vzácnou rovnost, je to příjemné a po fyzickém kontaktu vlastně netoužím. Jinak se k dívkám chovám ochranitelsky.

V rodině máme pedofila a byla jsem v dětství jeho obětí, zůstaly mi nepříjemné vzpomínky, nikoliv trauma. Snad chci mít muže nejen jako žena, ale i jako muž.

Dá se vystopovat logika takové touhy? Jak se do mého nitra dostal mužský homosexuál a jak se k němu mám chovat?

Děkuji, krásné dny.

Podivná

Názor odborníka


Milá Podivná,

děkuji vám za důvěru a otevřenost, se kterou přistupujete jak k nám, kterým svůj příběh sdělujete, tak především sama k sobě.

Nepřestává mě fascinovat, jak je každá lidská duše jiná, zvláštní, jedinečná. Pro sexualitu a pohlavní identitu jako součást člověčí duše platí to samé, i když není zvykem tyto spletitosti veřejně probírat stejně běžně, jako jiná témata.

Hledat a zkoumat „jak to máme“ a akceptovat se takoví, jací jsme, je důležitou podmínkou toho, abychom byli v životě spokojení. Můžeme se sice snažit nijak nevybočovat, napasovat se do běžných, společensky přijatelných a známých škatulek a zdánlivě si tím život usnadnit, pocit naplnění to ale dlouhodobě nepřináší.

Postoje lidí k odlišnostem v sexuální orientaci se u nás rapidně změnily k lepšímu, tento trend pomaleji kopíruje i snášenlivost společnosti vůči lidem s nestandardní pohlavní identitou. Naštěstí nežijeme ve středověku, ani nyní v Ugandě či v Rusku, takže perzekuce kvůli těmto odlišnostem u nás nehrozí.

Počátky hledejte už v prenatálním období

Pohlaví každého člověka je určováno na několika úrovních. Genetické pohlaví je dáno pohlavními chromozomy. To je jasné, učili jsme se to už na základní škole v biologii: chromozomy X a Y tvoří pohlaví samčí, chromozomy X a X pohlaví samičí.

Na chromozomech jsou geny určující vývoj pohlavních žláz (varlat a vaječníků) již v raném stádiu embryonálního vývoje. Pohlavní žlázy v tuto dobu také fungují a podílejí se na utváření pohlavních orgánů. Ale teď pozor. Ve druhém trimestru nitroděložního života se působením hormonů (androgenů) vytvářejí základy pohlavní identity v mozku (přesněji v mezimozku-hypotalamu). Ten pak řídí vylučování dalších hormonů, gonadotropinů, které se u žen a mužů liší.

Hypotalamus má zřejmě hlavní roli v případě psychického pohlaví, tedy skutečností, zda se člověk cítí být mužem nebo ženou. Pohlavní identitou je pak označován subjektivně vnímaný pocit sounáležitosti či naopak rozporu s vlastním tělem, jeho primárními a sekundárními pohlavními znaky, ale i se sociální rolí přisuzovanou danému pohlaví. Odlišnou rovinou je pak sexuální orientace, tedy výlučná nebo převažující erotická a citová preference osob opačného či stejného pohlaví.

Kořeny vaší touhy lze vystopovat nejspíš někde ve 4. – 6. měsíci před vaším narozením. To, že se v některých úrovních identifikujete jako muž (erotické sny, pocit přátelské sounáležitosti s chlapeckými typy dívek), naznačuje vaši ne zcela jednoznačnou pohlavní identitu. Určitá vaše součást se projevuje jako transsexuál, tedy jako člověk, jehož fyzické pohlaví je jiné, než pohlaví psychické. Vaše mužská část touží po mužích, je tedy homosexuálně orientována, zatímco jako žena se chováte heterosexuálně.  

Výchova má vliv, ale rozhodují geny

Ptáte se, kde se tato touha vzala, a naznačujete podstatné události z vašeho života, které by podle některých teorií vzniku transsexuality nebo homosexuality mohly mít vliv. Něco na tom je – psychoanalytické a behavioristické teorie přišly s tím, že sexuální orientace a pohlavní identita se výhradně utvářejí působením vlivů během prvních let života (Money, McConaghy, Stoller). Tyto hypotézy však nebyly dostatečně potvrzeny a v průběhu času se důkazy hromadí spíše ve prospěch teorií biologických. 

Rozhodující roli mají nejspíš faktory biologické, tedy již zmíněný vliv pohlavních hormonů na centra v mezimozku v kritických fázích embryonálního vývoje člověka. Na základě této predispozice pak po porodu v součinnosti s vlivem prostředí probíhá definitivní dotváření pohlavní identity. Určitá danost genetická a vrozená se dotváří působením nejbližších osob (rodičů) i později širším sociálním prostředím a společností.

Takže je možné, že kdyby vás rodiče vychovávali genderově více upjatě, nemohla byste tak volně dospět k poznání svých zvláštností a tužeb. Možná byste byla parádivější, kdyby vás za to netrestali, a vaše ženství byste přijala sebevědoměji, kdybyste se za něj díky otcovým narážkám nestyděla. A kdyby se vaše maminka chovala více v souladu s ideálem ženství, mohla by pro vás být podnětnějším vzorem ženy.

Troufám si ale tvrdit, že i tak byste měla některé chlapecké rysy a pohyby, sny o mužské roli při sexu s mužem a přátelskou oblibu v drsných dívkách. A ani zneužití pedofilem nevytvořilo gaye ve vaší osobě, přestože někteří transsexuálové a homosexuálně orientovaní lidé prožili něco obdobného.

Poznávejte a podporujte všechny své součásti

A jak se k homosexuálnímu muži uvnitř vás chovat? Je vaší částí, jste to vy sama, takže – co nejlépe a s velkou láskou. Poznávejte jej, respektujte jej a postupně jej uvádějte do souladu s vašimi dalšími součástmi. Mám dojem, že touto cestou jste se již vydala; pokračujte dál, zkoumejte, přijímejte, podporujte v růstu všechny vaše „postavy“.

Pro inspiraci vám doporučuji navštívit třeba festival Queer Eye v Praze (je to nekomerční akce, primárně určená „ženám všech orientací bez ohledu na pohlaví“).

Martina Porkertová

Diskuse 0

Martina Porkertová

psycholožka, psychoterapeutka, lektorka

www.porkertova.com

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.