Dobrý den,
potřebuji znát názor či pohled druhého psychiatra, proto jsem se, s dovolením, obrátila na vás.
Moje maminka trpí již 20 let paranoidní schizofrenií. Léčí se od roku 1990. Byla dvakrát hospitalizovaná v psychiatrické léčebně – naposledy v roce 2000. Mezitím se její stav vždy hodně zhoršil zhruba v pětiletých intervalech, ale vždy jsme to zvládli doma.
Bohužel, v loni v květnu se její stav opět hodně zhoršil. Její psychiatrička nám řekla, že nastal výpadek léku moditenu, který mamka měsíčně dostávala ve formě injekce a náhrada jí zřejmě nevyhovuje. K moditenu brala zyprexu.
Paní doktorka nasadila léčbu, kterou měla mamka při posledním pobytu v léčebně v roce 2000, a to: seroquel 300g + celou dávku moditenu v injekci + rivotril. Tato léčba trvala zhruba čtyři měsíce.
Protože se ale stav nezlepšoval, paní doktorka nasadila v listopadu seroquel 400g. Z těchto prášků však měla mamka silné vedlejší účinky. Přečetla si příbalový leták a obvinila paní doktorku a otce, že se jí chtějí zbavit a tak se paní doktorka vrátila k původní léčbě, i když se stav po seroquelu 400g mírně zlepšil.
A právě tomu nerozumím. Proč byla nasazena znovu léčba, která byla 4 měsíce neúčinná?
Špatný stav mamky trvá již tři čtvrtě roku, nelepší se a paní doktorka přesto nechce přistoupit k hospitalizaci… mamka přitom fyzicky i psychicky napadá otce.
My také nechceme, aby šla do léčebny, ale už nevidíme východisko. Trošku mi připadá, že to paní doktorka nechává na nás, abychom ji nechali odvézt sami.
Děkuji za váš názor.
markét
Názor odborníka
Vážená a milá paní Markéto,
Na váš dotaz bohužel nemohu odpovědět: alespoň ne způsobem, který by vám pomohl.
Jednak jsou údaje opravdu nedostatečné k jakémukoliv posouzení (vyjma toho, že podané léky jsou nesporně účinné a tedy že lékařka postupuje obecně vzato správně) a za druhé – a to především – bez toho, že bych vyšetřil pacientku, se nemohu odpovědně vyjádřit. Stejně bude postupovat každý další odpovědný lékař, takže písemný dotaz vám jasno do problému nevnese.
Někdy se vracíme k původní a málo účinné léčbě s nadějí, že léky podané v mezidobí mohly změnit terén a prolomit rezistenci. Ale to je úvaha natolik obecná, že vám konkrétně také nic neřekne.
Na vašem místě bych se nejspíš vrátil za ošetřující psychiatričkou s podrobným vylíčením stavu a projevů vaší maminky a s ní se dohadoval na postupu. Jak plyne z vašeho dotazu, vlastně máte obě podobný názor, že nechcete maminku znovu hospitalizovat. Jestli se ale problémy budou prohlubovat, asi nakonec jiné řešení nebude.
Přeji Vám, aby se věci vyvíjely příznivě.
Radkin Honzák
