Téma k poslechu: Co se životem
Vyberte si své téma Předplatné

Nemám ráda lidi: Budete-li chtít, můžete své nastavení změnit.

2. 6. 2014

Dobrý den,

ráda bych se svěřila se svým příběhem a zkusila požádat o nějaké nasměrování, kudy dál. Můj problém se jmenuje jednoduše – nemám ráda lidi. Už skoro vůbec. Ne z nějakého filozofického pohledu, prostě jen nechci nikoho kolem sebe. Nejradši bych byla pořád sama.

Je to hrozné, ale platí to i pro mou rodinu. O samotě se cítím v pohodě, uvolněně, klidně, ale jakmile se objeví někdo další, kdokoli, znervózním. Abych to upřesnila – kdokoli, kdo si mě všímá, s kým jsem v nějakém kontaktu. V neznámém anonymním davu se paradoxně cítím dobře – dav „přikryje“.

Nedokážu navazovat dlouhodobější vztahy, pouštět si lidi k tělu – nemám za sebou hezké zážitky, provázela mě šikana, ošklivá rodinná situace (alkoholismus jednoho z rodičů) a kvůli různým zklamáním z okolí, nepovedeným láskám i vlastním selháním jsem se teď uzavřela do své samoty. A je mi v ní fajn. Jenže… Cítím, že takhle nechci fungovat dlouhodobě. Chtěla bych partnera, děti, okruh přátel, ale nevím, jak překonat tu nechuť.

Nemám problém získat si kamarády, známé, umím být milá i vstřícná, přátelská. Umím komunikovat. Problém je, že nechci. Je ve mně nějaká nechuť k ostatním lidem. Stav, který může znát například ten, kdo pracuje s lidmi – „vlezte mi teď na chvíli všichni na záda, chci být sám“. Jenže moje chvíle trvá už několik let. A já nevím, jak z ní ven…

Leslie

Názor odborníka


Dobrý den, Leslie,

jestli jsem správně porozuměl tomu, co se vám děje, došel jsem k závěru, že máte zřejmě problém s důvěrou v druhé lidi. S lidmi komunikovat umíte, vztahy navázat dokážete, ale chybí vám jaksi motivace k tomu v nich dále pokračovat.

S velkou pravděpodobností to souvisí s tím, co jste zažívala v předchozích vztazích. Lidský mozek má totiž jednu neuvěřitelnou schopnost, a to, že se umí vyhnout bolesti. A mám na mysli nejen fyzickou bolest, ale i bolest psychickou – pocit ohrožení, strachu, zranění, stud, ponížení atd.  Když už k ní někdy dojde, mozek si uloží do paměti, za jakých okolností k tomu došlo, a následně se jim snaží vyhýbat. Proto se lidé vyhýbají podvědomě situacím, ve kterých by mohli znovu zažít zklamání, bolest či jakékoli jiné utrpení. A myslím, že to se děje právě vám – když se někdo přiblíží, tak pociťujete nechuť, znervózníte a prostě se vám najednou nechce. Mám pro vás ale i dobrou zprávu – toto nastavení lze změnit. Člověk je schopen se učit z nových zkušeností a překrývat jimi ty staré.

Domnívám se, že nejefektivnější cestou pro řešení vašeho problému by mohla být psychoterapie, a ideálně taková, která pracuje se vztahovými schématy (Gestalt terapie, interpersonální dynamická psychoterapie, Pesso boyden terapie). V psychoterapii byste se pak mohla v bezpečném prostředí podívat na to, co přesně vás v předchozích vztazích zasáhlo, co vás zranilo, co jste tam postrádala a díky tomu si uvědomit, jak se vám tato zkušenost promítá do současných vztahů. Tím, že byste si uvědomovala co to přesně bylo, mohla byste se aktivně postarat o to, aby se to neopakovalo (což nyní jaksi preventivně děláte tím, že se jakékoli blízkosti vyhýbáte, aniž byste rozuměla tomu, čemu se vlastně chcete vyhnout).

Věřím, že když budete chtít, dokážete své nastavení změnit.

Držím vám palce.

Ondřej Novák

Diskuse 0

Ondřej Novák

Klinický psycholog a psychoterapeut

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.