Videosemináře: Učebna
Vyberte si své téma Předplatné

Nemůžu najít práci: Důležité je odhodlání, loajalita a sebevědomí.

23. 9. 2015

Dobrý den,

je mi 26 a před rokem jsem ukončila studium na VŠ. Obor, který jsem studovala, je spíše všeobecný, podobné vzdělání má v republice spousta lidí, tudíž uplatnění není lehké, to jsem věděla už dříve. Nemám žádné speciální dovednosti, které bych mohla nabídnout zaměstnavateli, nežila jsem ani nestudovala jazyk v zahraničí, takže moje angličtina není moc dobrá, což je taky nevýhoda. Ale myslela jsem si, že práci do roka určitě seženu.

Ze začátku jsem měla období, kdy jsem hledala opravdu intenzivně a neodradila mě ani spousta odmítavých odpovědí – nejvíce v souvislosti na moji absenci praxe a nebo na vyšší vzdělání, než které oni požadují. Bohužel se ale časem začaly u mě projevovat pocity dost velké méněcennosti a moje sebevědomí hodně kleslo. Měla jsem i období, kdy jsem žádné pracovní místa nehledala, neměla jsem sílu.

Nakonec jsem si udělala rozšířený kurz PC, který mi nabídli, ale nic se nezměnilo. V současné době jsem měla rozjednaných několik prací a u všech to vypadalo nadějně, začala jsem se těšit, že změním svůj život, že začnu zase žít. Bohužel nevyšla ani jedna a mě to doslova poslalo ke dnu. Nemám absolutně sílu hledat další místa a bojím se, že nikdy práci mít nebudu, přeci jenom být více než rok bez práce a s žádnou praxí, kdo by mě taky chtěl zaměstnat?

Nevím, co teď dál, nebaví mě to a mám strach. Nechci skončit za pár let jako troska, která není schopná si najít práci. Nevím, co mám dělat… Poradíte?

Sára

Názor odborníka


Hezký den Sáro,

Poradím :-) A budu moc ráda, pokud vše, co se tu teď dočtete, zvážíte jako jednu z možností, nikoliv jako neochvějnou pravdu. Protože spolu nemůžeme mluvit osobně, předložím svůj pohled a svoje úvahy. Na vás bude rozhodnout se, zda vám dávají smysl, či ne.

Chce se mi jako první napsat, že se nebojím, že byste práci nesehnala. Soudím podle výčtu aktivit, které jste pro to udělala. To je podle mého zásadní. Stejně tak vás chci ubezpečit, že období, že jste neměla sílu už hledat, je taky pochopitelné a rozhodně nejste sama, kdo si podobnými nepříjemnostmi prošel. Nicméně jste to nevzdala, protože píšete sem a hledáte další odpovědi.

Na úvod bych vám doporučila si místo seznamu věcí, které nemáte či neumíte (nebyla jste v zahraničí, pochybujete o své angličtině apod.), sepsat výčet věcí, které máte či umíte. A zkuste se oprostit od požadavků, které na vás kladli například na pohovoru, doma či ve škole. Sepište všechno, co umíte a co – a to je možná ještě důležitější – děláte ráda.

Nepíšete konkrétně, jaký obor jste studovala, zda vás bavil a je to to, co by vás vnitřně naplňovalo. Proto nedokáži posoudit, jak lehké/těžké je se v něm prosadit. Zásadní otázka ale zní: Chtěla byste? O tom, kdo v daném oboru uspěje nerozhoduje vždycky množství konkurence, ale odhodlání daného člověka. Jednoduše řečeno: Je větší pravděpodobnost že uplatnění najde ten, kdo má pro daný obor nejen znalosti, ale i odhodlání, a umí do něj vložit srdce. Dává vám to smysl? Pokud máte něco ráda a cítíte s v tom jako „ryba ve vodě“, pravděpodobně vám nebude dělat problém vidět v daném oboru souvislosti, možnosti a sledovat případné novinky. Už i personalisté či zaměstnavatelé si dnes více uvědomují, že než znalosti je důležitější odhodlání, loajalita a sebevědomí. Sebevědomím myslím vědomí toho, co umím, a to se nebát ukázat a zároveň vědomí toho, kde se chci zlepšit, a taktéž se nebát o tom mluvit.

Nepíšete, jakým způsobem pohovory probíhaly. Je zajímavé, že jednou z odpovědí bylo, že máte vyšší vzdělání, než firma požaduje. Napadlo vás tedy zkusit zamířit opravdu výš? Pokud zaměstnavatel vyhodnotí, že máte vyšší kvalifikaci, samozřejmě se bude bát, že o vás časem přijde, protože budete chtít jít za lepším.

Určitě také existují poradci a nebo stačí zapátrat na internetu, jak se například na přijímací pohovor připravit. Já osobně při přijímání zaměstnanců dám více na vystupování člověka, na to jak si sedneme po lidské stránce, a na jeho „vyzařování“ (tzn. je-li energický, zda mluví zřetelně apod.) než na profesní životopis. Odborné znalosti se může doučit, či si ho zaškolíme sami. Osobnost si musí budovat sám. Tím nechci říct, že životopis nehraje vůbec žádnou roli. Proto doporučuji si zkontrolovat i jeho formu. Na internetu najdete řadu doporučení, jak dlouhé by mělo CV být, co by mělo obsahovat a čemu se naopak vyhnout.

Osobně by mne zajímalo, co přesně znamená, že jste intenzivně hledala. Kde a jakým způsobem? Navštívila či oslovila jste například i firmy, které si nepodaly inzerát? Zkusila jste vypátrat poznat někoho z prostředí, ve kterém byste chtěla pracovat a poptat se ho na jeho zkušenosti?

Sama jsem si před lety prošla obdobným procesem hledání. A dovedu si představit, že zažíváte pocity marnosti a chce se vám to i vzdát. Za sebe mohu říct, že i takové období pro mě mělo smysl. Musela jsem se upřímně a hluboce zamyslet, co vlastně chci a nebát se to říct. Do té doby jsem nechtěně, ale o to důsledněji, hledala práci „jen pro peníze“ a nebrala jsem v potaz důležitý fakt, že záleží i na tom, abych tu práci chtěla dělat a cítila v ní uspokojení. Jakmile jsem sama se sebou přestala dělat kompromisy, dokázala jsem uvidět řadu nových příležitostí a možností, které jsem do té doby přehlížela. Nebojte se přiznat si, po čem opravdu toužíte.

A myslím, že nemusíte věšet hlavu, pokud nemáte žádnou praxi. Řada firem upřednostní člověka bez praxe, protože si ho bude moci „vychovat“ k obrazu svému.

Zkusím shrnout v bodech svá doporučení a přidávám otázky, které by vás mohly nasměrovat:

  • Sepište si seznam všech znalostí a dovedností, které máte. Speciální dovednost může být i to, že se umíte usmívat a kultivovaně hovořit, například.

  • Zamyslete se nad tím, co vám jde, aniž byste nad tím musela příliš přemýšlet či se nadprůměrně snažit.

  • Napište si, co děláte ze srdce ráda, co vás baví.

  • Odpovídá tomu všemu obor, který jste studovala? Je to oblast, ve které chcete zůstat?

  • Zvažovala jste variantu změnit obor a pole hledání?

  • Zvažovala jste možnost podnikání jako OSVČ?

  • Možná než otázku: Kdo by mě chtěl zaměstnat? si položte jinou, a sice: Kde se chci nechat zaměstnat? Kde by se mi líbilo pracovat? Vracím se zpátky k tomu, že pokud se budete ucházet o práci, ke které budete mít osobní vztah, projeví se to na vašem vystupování, přístupu i ochotě do ní investovat svůj čas a energii.

  • Zkuste najít někoho, kdo ve vámi vybrané oblasti již pracuje. Jak se tam dostal? Neví o něčem? Zkuste ho vyzpovídat. Najít ho můžete i přes skupiny na sociálních sítích nebo diskuzních fórech.

Sáro, já věřím tomu (a zkušenost mi to potvrzuje), že pokud se nebude bát říct světu, kdo jste, práci najdete. Netvrdím, že to je snadné a rychlé. Ale jsem přesvědčená, že to jde. A co víc, že můžete dělat to, co vás bude bavit a naplňovat. Takže zůstaňte sama sobě přítelem a oporou. Neodsuzujte se za to, že to do teď nevyšlo. Zkuste podpořit sama sebe jako někoho, na kom vám záleží. Můžete zkusit jedno cvičení:

  • Popište naprosto zaujatě svůj příběh. Necenzurujte se. Jen v příběhu zaměňte své jméno za jiné.

  • Představte si, že jste jen pozorovat/posluchač příběhu a přečtěte si ho nahlas. Zkuste pomyslně od situace poodstoupit a představit si, že tento příběh zažívá někdo jiný, někdo, koho máte ráda. Klidně si ke jménu i někoho představte.

  • Co máte chuť poradit postavě v z příběhu? Jak byste ji podpořila?

Sáro, přeji vám hodně štěstí.

Iveta Hrotková

Diskuse 0

Iveta Hrotková

Kouč, lektor, průvodce osobním rozvojem

www.ivetahrotkova.cz

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.