Dobrý deň,
mojím problémom je môj nadriadený. Pred rokom a pol mi pomohol. Pracovala som na inom úseku, kde som bola vystavená extrémnemu preťaženiu a intrigám a skončila som s antidepresívami a tabletkami na spanie. Insomniou trpím prakticky viac ako dva roky.
Na začiatku, pod rúškom pomoci (trval na tom, že ma odvezie domov z práce, aby som si po tom všetkom oddýchla) som sa týmto spôsobom zamotala do jeho pavučín. Rýchlo som pochopila, o čo ide, ale vymaniť sa spod vplyvu jeho patologickej osobnosti nie je jednoduché. Vždy všetko prekrúti a zahrá tak, aby docielil svoje, slová odmietnutia nepočuje. Nemám slobodu odísť sama: je ochotný sadnúť sa a počkať kľudne aj dve hodiny po pracovnej dobe. Pravidelné nosenie kvetov, jahôd či malín, každé ráno na stole citronáda. Keď som mu zakázala kvety, v máji odlomil rozkvitnutú čerešňu a dal ju do mojej vázy so slovami, že je to jeho a chce to potom zasadiť. V pestovaní sa vyznám. Vedel, že viem, že klame. Ale dokázať sa to nedá, docielil svoje.
Momentálne situácia vyvrcholila. Po slovách, že o to nestojím, reagoval despoticky a vulgárne. Nastal okamih vhodný pre zlom. Zhoršuje to však vzťahy – aj pracovné. Jeho snaženie neprestáva, citronáda je na stole stále. Momentálne sa pokúšam o svoju maximálnu stabilizáciu a odrážam všetko, čo sa dá. Len neviem, čo môžem všetko ešte očakávať. Trvá to druhý rok. Jasné slová, že nemám záujem, sú len hrach na stenu. Výpoveď je nereálna. Mám dve deti, som úplne sama, bez zázemia a s hypotékou.
Mravcek
Názor odborníka
Dobrý den,
situace, kterou popisujete, určitě není snadná. Asi by se hodilo vyjádřit vám svou podporu, potvrdit vám, že váš nadřízený je padouch, a dát několik konkrétních a zaručených rad jak z této situace ven. Nicméně si nemyslím, že by to něco vyřešilo.
Na příběh, který popisujete, se velmi hodí model tzv. dramatického trojúhelníku, vycházejícího z transakční analýzy. Tento model popisuje tři role, které se vzájemně doplňují – roli oběti, roli pronásledovatele a roli zachránce. Na těchto rolích je zajímavé, že se vzájemně potřebují a že se po určité době střídají. Pokud oběť setrvává ve své roli, zachránce je frustrován vlastní bezmocí. Často se pak posune do role pronásledovatele nebo obět začne obviňovat a pronásledovat svého zachránce. Typická je také citová ambivalence mezi účastníky. Ze strany oběti se často setkáváme s reakcí typu „Ano, ale…“ Každá nabídka na pomoc naráží na námitku, proč to nejde. I když se tento dramatický trojúhelník zdá začarovaný, existuje z něho cesta ven. Prvním krokem ke změně je uvědomit si hru, kterou se sebou a se svých okolím hrajete, manipulace, které všechny strany používají a zisky, které vám tato hra přináší.
Můžete se svobodně rozhodnout tuto hru nehrát a vystoupit z ní. Třeba tak, že otevřeně a bez vzbuzování soucitu či obviňování druhých vyjádříte své potřeby. Můžete si také říci o podporu. Dramatický trojúhelník má i svou zdravou podobu. Místo zachránce je zde ten, kdo se posiluje, místo oběti posilovaný a místo pronásledovatele motivátor. Spolupráce s psychoterapeutem by vám mohla pomoci pochopit mechanismus a kořeny her, které se sebou a svým okolím hrajete, kouč by vás mohl podpořit při nalézání nových kariérních možností, pokud byste se situaci rozhodla řešit nakonec odchodem. Ale pozor, ani profesionálové z pomáhajících profesí nejsou proti dramatickému trojúhelníku imunní.
Pomohl vám článek?
