Dobrý den,
mám dotaz a žádný podobný jsem nikde nenašla, proto to sdělím napřímo: nenávidím manželovu sestru. Ta je v rodině jakýsi mlčenlivý totem, kolem kterého všichni skáčou, cpou jí peníze i pomoc.
Manžel ji 12 let živil, ona se válela doma. Hraje životní hru, kterou jsem si pojmenovala „rozvedená chudinka se dvěma dětmi“. Peníze tahá i z bývalých manželů. Sama si nic nezařídí. Zvládla dokonale přetvařování a manipulaci s rodinou skrze ksichtění, pláč a stížnosti.
Moje nenávist ale vyvěrá hlavně z toho, že my bojujeme o každou korunu, nemáme ani zařízený byt, ale sestra dluží manželovi statisíce za polovinu bytu, která patří jemu. Ale on tam nebydlí. Sestra dlouho dělala, že problém úhrady za byt neexistuje. Prostě si přebrala byt včetně vybavení a tím to pro ni končí. Nájem samozřejmě neplatí. Zřejmě si myslela, že jako vše ve svém životě, i toto dostane zadarmo.
Po letech čekání na čestné chování jsem se do toho vložila a protože se na sestru nesmí hovořit přímo, jelikož je to chudinka, kontaktovala jsem její matku a ta jí to přetlumočila. Sestra se prý zhroutila, vůbec nepočítala s tím, že bude muset platit, předvedla nádherný hysterák, ze kterého jsme my vyšli jako ti špatní – jak si vůbec můžeme dovolit něco chtít!
Strašně mě to dožralo. Výsledek byl takový, že si sestra žije jako dosud, vyhazuje peníze oknem za blbosti, kupuje dětem značkové výrobky a její matka si založila stavebko.
Jak z toho hnusu ven? Nechci se usoužit, ona je v pohodě, trápím se pouze já.
Děkuji.
Siva
Názor odborníka
Dobrý den, Sivo,
děkujeme za váš příběh. Věřím, že musí být těžké a obtížné vypořádávat se s tak palčivými emocemi, které ve vás chování vaší švagrové vyvolává. Píšete o nenávisti k manželově sestře.
Jestli tomu dobře rozumím, jde o to, že manželova sestra vám dluží peníze za byt, které doposud nevrátila, a vaše tchýně navíc takové chování legitimizuje. Vy si všímáte toho, že se jim žije celkem dobře, závidíte, soužíte se, možná, že pravděpodobně i cítíte křivdu vůči vaší rodině. Ptáte se kudy ven?
V praktické rovině mne pochopitelně napadá jednat v souladu s platnými zákony a právem ČR. Ve chvíli, kdy dlužná částka není dlouhodobě uhrazena, s druhou stranou není možná domluva (na splátkách, termínech), je na místě se obrátit na soud a řešit tuto věc v souladu s platnými zákony.
Soudit se s vlastní rodinou není snadná situace, ale rozhodně byste nebyli první rodina, která situaci musí takto řešit. Pokud vás emoce k manželově sestře ovládají natolik, že je těžké s ní komunikovat přímo, můžete požádat o podporu manžela a promluvit s ní oba dva. Komunikace skrze tchýni mi nepřijde příliš šťastná.
Co se týče emocí vzteku a nenávisti. Obecně lze říci, že se jedná o obranu proti nebezpečí a možnému zranění, aktivizuje nás k útoku a akci. Je to přirozená reakce. Verena Kastová ve své knize Hněv a jeho smysl uvádí, že agrese nás jednoduše upozorňuje na to, kdy je dobré reflektovat a nastavit si své hranice vůči okolním situacím, vůči sobě samému a vůči svým potřebám.
Můžete se zkusit zamyslet nad tím, co ve vaší aktuální situaci změnit lze a také se podívat, co již změnit nelze, s čím je nutné se vyrovnat cestou smíření a přijetí. Co se ve mně bude odehrávat, jak se budu cítit, když se nic nezmění? Co chci? Co potřebuji?
Jak chci, aby naše situace (vztahy v rodině) vypadala za rok?
Vztek také může a umí nás chránit proti prožitkům emocionálního zranění. Na co jste citlivá? Co je pro vás ohrožující? Jakých prožitků a emocí se obáváte?
Vedle agrese a vzteku se také často mohou objevit tzv. skryté emoce, které jsou jím zastřeny. Můžete je zkusit zkoumat a objevit – co ještě jiného kromě vzteku prožíváte? Je to křivda, ponížení, odmítání, méněcennost, lítost, strach, selhání? Zkoumání a objevení těchto tzv. skrytých emocí může přinést úlevu.
Chápu, že když vás začne ovládat nenávist, může být velmi těžké zvolit si řešení dané situace. Pokud máte dojem, že vaše snahy o řešení selhávají, lze pochopitelně využít služby manželské a rodinné poradny nebo jakéhokoliv psychologa a psychoterapeuta.
Přeji vám hodně síly, odvahy a trpělivosti při řešení vaší situace.
Držím vám palce,
s úctou,
Veronika Šuráňová
Pomohl vám článek?
