Dobrý den,
chtěla bych vás poprosit o radu. Mám problém už rok a půl, od začátku vztahu s mým přítelem.
S partnerem jsme se seznámili přes seznamku (mně je 26 a příteli o deset let více). Velmi jsme si rozuměli a vše fungovalo tak, jak má, až do doby, kdy jsem se seznámila s jeho rodinou.
On bydlí ve vícegeneračním domě se svými rodiči a rodinou své sestry. Od té doby, co jsem se s nimi seznámila, s námi chtěli trávit veškerý volný čas. Mně se to od začátku nelíbilo, měla jsem je ráda, ale vídat se s nimi tři hodiny denně, jezdit na společné výlety, dovolené, jsem nechtěla. Jeho sestra vycítila, že bych chtěla být více sama se svým přítelem a začala mi škodit. Neustále v mé společnosti vyprávěla o přítelově bývalé přítelkyni, jak byla společenská a jak ji všichni měli rádi.
Sama jsem jí řekla, že mi to je líto, když o ní neustále mluví, ale k ničemu to nebylo. Dokonce jsem si i párkrát vyslechla, jak o mně ošklivě mluví. Naposledy, když jsem si vyslechla nelichotivé poznámky na mou osobu, už jsem to nevydržela a začala jsem na ni řvát, proč mi to dělá. Prostě jsem to nedokázala zastavit.
Od té doby se spolu nebavíme. Přes zimu to celkem šlo, vůbec jsme se nevídaly, maximálně jsme se potkaly na chodbě, ale teď v létě po mě přítel chce, abych chodila na zahradu, kde ona tráví veškerý svůj čas, protože nechodí do práce. Já bych tam kvůli němu šla i ráda, ale prostě nemůžu. Začala jsem jeho sestru nenávidět. Dlouho jsem si od ní nechávala vše líbit, ale pak se to u mě tak nějak všechno nahromadilo a teď se s ní nedokážu ani bavit. Začnu se při myšlence na ni hrozně třást.
Přítel ví, že se se mnou nebaví, ale přesto chce, abych s ní na zahradě seděla u jednoho stolu.
Moc se kvůli tomu trápím a bojím se, že to zničí náš vztah. S přítelem se od začátku našeho vztahu hádáme jen kvůli ní, jinak si ve všem rozumíme.
Johana
Názor odborníka
Dobrý den,
Je úplně přirozené, že se chcete svobodně rozhodovat, s kým strávíte svůj volný čas a dovolenou, a pro zdravé fungování vašeho partnerského vztahu je také důležité, abyste měli určitý prostor jen pro sebe.
Na první pohled se zdá, že jde o konflikt mezi vámi a sestrou přítele a vy se bojíte, že to zničí váš vztah. Ve skutečnosti jde podle mého názoru o mnohem víc. Soužití ve vícegeneračním domě bývá velmi často velkým oříškem. Jen malá část lidí má v sobě tolik vzájemného respektu, úcty a tolerance, aby šlo vše hladce.
Členové rodiny vašeho partnera jsou zvyklí na společné soužití bez těchto osobních hranic a zřejmě si nedovedou představit jinou možnost. Jste pro ně představitelkou něčeho, co neznají, a mohou si dokonce vaše jednání vysvětlovat jako odmítání nebo povyšování se nad ně. Sestra vašeho přítele na vás vyvíjí tlak, abyste se podřídila způsobu života v domě, dokonce vás nelichotivě srovnává s bývalou přítelkyní svého bratra. Mimochodem, znáte okolnosti jejich rozchodu?
Doporučuji vám přesunout svoji pozornost ke vztahu s vaším partnerem. Respektuje vaši potřebu udržet si určité hranice v jeho širší rodině? Dává patřičnou váhu tomu, co prožíváte? To, jaký má postoj k dané situaci je výrazem toho, jaký má vztah k vám. Dokáže se za vás postavit navzdory přání své sestry a rodičů? Je schopen se jako dospělý muž od své původní rodiny při vší lásce a úctě k ní oddělit a žít svůj život?
Pokuste si s ním o všem promluvit. Možná si plně neuvědomuje souvislosti, ani to, jak je pro vás konflikt s jeho sestrou stresující. Požádejte ho, abyste společně hledali a našli východisko. Třeba si zajistíte bydlení někde jinde a jeho rodinu budete jen navštěvovat. Jestliže od něj ale podporu nedostanete, můžete očekávat, že vám ji nedá v této věci ani v budoucnosti.
Můžete se na celou věc podívat ještě z jiné úrovně. Čím jste vy přispěla k tomu, že jste se do této situace vůbec dostala? Píšete, že jste si dlouho nechala vše líbit, i když se vám to od začátku nelíbilo. Co vás k tomu vedlo? Co jste upřednostnila před naplněním svých potřeb? Naštěstí se ve vás objevila a uvolnila energie, díky které jste se za sebe postavila. Získala jste zkušenost. Možná, že už příště vyjádříte svoje hranice klidněji, sebevědoměji, ale stejně důrazně.
Držím vám palce.
