Téma k poslechu: Co se životem
Vyberte si své téma Předplatné

Neumím chybovat: Zmírněte svůj perfekcionismus následujícím způsobem.

24. 7. 2014

Pěkný den,

chtěl bych vás požádat o radu v mé situaci. Už několik let pracuji jako programátor, přičemž zhruba jednou do měsíce nastává v práci šílené období, kdy se musí „všechno honem rychle dodělat“, pracujeme až pozdě do noci, ne-li do rána, a opravujeme chyby za pochodu. Většina mých kolegů tohle tempo zvládá bez problému, ale já se z každého takového období vzpamatovávám ještě týden.

Problém je v tom, že jakmile po mně někdo chce (efektivně, správně a hlavně rychle), vždy skoro až zpanikařím. Mám totiž tendenci dělat vše na 100 % a ve chvíli, kdy to musí být rychle, je mi jasné, že to nebude perfektní. A když něco není perfektní, stresuje mě to. Nedokážu si dovolit udělat chybu, jenže pochopitelně ji stejně časem udělám a pak kvůli tomu ještě dva dny nespím a nadávám si, že kdybych se víc snažil, mohl jsem to udělat líp.

Kolegové, kteří tenhle přístup nesdílejí, už se na mě začínají pomalu dívat jako na blázna, který „hysterčí“ kvůli každé maličkosti. Nedokážu jim vysvětlit, že je pro mě důležité dělat věci pořádně a že v té rychlosti to prostě pořádně nejde. Jenže už mám pocit, pravidelný stres se na mně začíná podepisovat – hůř jím a spím a přemýšlím nad prací i doma, což mě dost omezuje v jiných činnostech.

Lze tento přístup změnit? Je vůbec možné „naučit se chybovat“? K mé práci totiž dělání chyb patří a já bych se nerad kvůli tomu celý život stresoval…

Radek

Názor odborníka


Dobrý den Radku,

váš problém bych si dovolil rozdělit na dvě části.

Za prvé zmiňujete váš perfekcionismus a za druhé stres, který je důsledkem toho, když se váš perfekcionalismus potká s realitou. Existují různé strategie, jak zacházet se stresem, ty základní najdete popsané například zde: http://psychologie.cz/jak-uspesne-zvladat-stres/.

Přehnaný perfekcionismus je často spojen s panickou obavou udělat chybu. Jde o silně zažité kognitivní a emocionální schéma, jak zacházíme se sebou a se světem, které není snadné změnit. Tím spíše, že okolím a často i námi je perfekcionismus považován za žádoucí, bez ohledu na to, jakou emocionální cenu za něj platíme.

Jedním z efektivních způsobů, jak zmenšit naši úzkost, když se dostaneme v rámci svého perfekcionismu do paniky, je tzv. PRP proces ( Povolení, Rekonstrukce, Perspektiva).

  1. Povolení 

    Prvním krokem je dát si povolení cítit, co cítím. Emoce nepociťují pouze psychopati a mrtví lidé. Naše emoce jsou skutečné, bez ohledu na to, zda vycházejí pouze z našich představ a myšlenek, nebo ze správného či chybného vyhodnocení reality. Abychom s nimi vůbec mohli zacházet, musíme je nejprve přijmout. Pokud bojujeme se skutečností a předstíráme, že necítíme to, co cítíme, pouze to naše pocity zintenzivní. Můžeme si jednoduše sednout a prožívat naše pocity nebo pozorovat jejich fyzickou manifestaci v těle a akceptovat je. Čili ano, můžete někdy „hysterčit“ a prostě to přijmout jako fakt.

  2. Rekonstrukce

    Když jsme přijali realitu situace a naše pocity, jsme připraveni na tzv. kognitivní rekonstrukci – vnitřní přerámování a přepracování obtížné či krizové situace.

    Stejná situace může vzbudit zcela jinou emocionální a fyziologickou odezvu, podle toho, zda ji interpretujeme jako nepříjemnost nebo dobrodužnou výzvu. Můžete se zkusit ptát sám sebe, co je na situaci pozitivního, co se zní můžete naučit, jaký pro vás může mít přínos. Stejně tak, pokud už situace nastala, můžete změnit způsob, jak ji hodnotit. Pocit viny: „Udělal jsem chybu!“ můžete přerámovat na cennou zkušenost: „Aha, naučil jsem se, na co si dát pozor a jak to příště udělat lépe!“

  3. Perspektiva

    Dalším krokem je podívat se na situaci ze širší perspektivy. Často, pokud se na situaci podíváme ze širšího kontextu, se nám naše starosti začnou zdát malicherné a rozplynou se. Co opravdu znamená vaše současná situace, například možnost, že uděláte chybu v programovacím kódu při finišování projektu, v kontextu vašeho zaměstnání, vaší kariéry, vašeho života?Jak se na situaci budete dívat za týden či rok? A vzpomenete si vůbec na ni?

    Rekonstrukce situace či změna perspektivy však neznamená, že se zcela vyhneme všem bolestivým emocím. Správný čas pro použití kognitivní rekonstrukce nebo pohled ze širší perspektivy je tehdy, když naše emoce neodpovídají situaci.

Se srdečným pozdravem

Petr Pražák

Diskuse 0

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.