Nejlepší články k poslechu: Stáhnout
Vyberte si své téma Předplatné

Neumím partnerovi důvěřovat: Svěřte se mu s tím, co prožíváte.

26. 11. 2013

Dobrý den, je mi 20 let.

Mým problémem jsou partnerské vztahy. Mám necelý rok přítele, kterého velmi miluji, jsem s ním spokojená a čas s ním strávený mě naplňuje štěstím. Ve vztahu nemáme žádné problémy, občas se nepohodneme (obvykle díky špatné komunikaci), ale během pár minut je vše v pořádku.

Mám však problém partnerovi plně důvěřovat. Nejsem schopna mu říkat některé osobní věci, které by měl vědět. Když jde na večírek sám, žárlím, až je mi špatně a nemohu usnout. Minulý partner mi byl nevěrný a já se bojím, že bude i nynější přítel. Mám podvědomý pocit, že mě zraní a ublíží mi. Strašně se bojím zklamání. Nevím, co mám dělat, jak se těchto nepříjemných pocitů zbavit anebo se přes ně přenést.

Další věcí je, že před ostatními lidmi nedokážu vyjádřit své emoce k němu. Nejde mi o něm mluvit hezky ve smyslu chvály, jak moc jej mám ráda, jak jsme spolu něco hezkého dělali a podobně, spíš mi přijde, že vždy mluvím o jeho chybách, ne o pozitivech (kterých má nespočet). Všeobecně nerada vyjadřuji své city na veřejnosti a myslím si, že by to mohl být problém a mohlo by to mého přítele velmi mrzet…

Myslíte, že by to mohlo být tím, že se bojím toho, že lidé budou vědět, na čem mi opravdu záleží a co je pro mě důležité, a tak budou vědět, kde mám slabé místo a mohli by toho zneužít? Když jsme s přítelem o samotě, říkám mu, že ho miluji a co pro mě znamená, chválím ho; když jsme sami, můj problém s vyjádřením emocí zmizí.

Děkuji za rady.

Pidalka

Názor odborníka


Milá Píďalko,

to, že nejste schopná svému nynějšímu partnerovi plně důvěřovat, je vzhledem k vaší předchozí zkušenosti zcela normální. Navíc s novým přítelem nechodíte ani rok a dá se tedy říci, že se váš vztah teprve formuje a společně s ním se buduje a upevňuje vzájemná důvěra. Chápu opodstatněnost vašich negativních emocí ve chvíli, kdy se váš přítel odchází sám bavit.

Nicméně zkuste si připustit, že vztah, ve kterém jste byla podváděna, je za vámi. Zkuste si sama pro sebe minulý vztah ukončit s tím, že si ponecháte to pozitivní a poučíte se z negativ. Důvěra ve vztahu je to nejdůležitější, je to v podstatě pilíř, na kterém vše stojí a padá. Pokud svému současnému partnerovi nebudete důvěřovat, váš vztah nebude tak kvalitní a plnohodnotný, jak by mohl být.

Nepíšete, zda o své žárlivosti a pochybnostech s přítelem hovoříte. Pokud ne, tak bych doporučovala, abyste si s ním o tom promluvila. Zkuste se mu svěřit s tím, co prožíváte a zažíváte, a třeba se domluvit na tom, že vám z večírku zavolá nebo napíše pár esemesek, abyste mohla v klidu usnout.

Píšete, že o příteli nemluvíte příliš pozitivně, že spíše zmiňujete jeho chyby, že jej před ostatními málo chválíte. Pokud to umíte takto hezky reflektovat, znamená to, že si uvědomujete, že to není ten nejlepší způsob prezentace a že byste na tom mohla něco změnit.

Až o příteli budete s někým hovořit příště, zkuste si na to vzpomenout a podělit se o příjemné zážitky. Důvodů k tomuto chování může být více a mohou souviset třeba s vaší žárlivostí. Mohla by to být kupříkladu obrana před možnými sokyněmi. Pokud před kamarádkami nebudete mluvit o jeho pozitivních vlastnostech, můžete si tím podvědomě zajišťovat to, aby se ony o vašeho přítele nezajímaly, aby vám jej takříkajíc nepřebraly.

Dále mě napadá, že jste mohla přebrat vzorec chování z rodiny. Často se totiž chováme tak, jak jsme se naučili v dětství, jak jsme to odkoukali a přebrali od rodičů. Ani nad tím neuvažujeme, prostě jednáme automaticky, naučeně. Když se nad tím někdy zamyslíme, tak zjistíme, že v podstatě nejednáme ani tak sami za sebe, ale spíše podle naučených schémat. Jsou situace, kdy je to naprosto v pořádku, ale jsou i takové a často se projevující právě v partnerských vztazích, kdy používáme naprosto nevhodně naučené vzorce chování, které vedou k hádkám, nedorozuměním a v neposlední řadě k rozpadům vztahů.

Jak se vaše maminka vyjadřovala o tatínkovi na veřejnosti? Hovořila o něm v superlativech, nebo ho spíše hanila a vtipkovala na jeho účet?  I takovýto způsob prezentace našeho partnera očím a uším veřejnosti můžeme mít naučený z rodiny a někdy je velmi těžké jej změnit, protože je nám  vlastní a je zakořeněn hluboko v nás. Pokud si to ale uvědomíme, pokud přijdeme na to, kde je „zakopaný pes“, máme způli vyhráno. V té druhé půli nás pak čeká pokus o změnu a někdy i roky práce se sebou samým. Nic však není nemožné.

Vím, že lidé často říkají, že jsou nějací a že se rozhodně nemohou změnit. Já však tento názor nezastávám a věřím v to, že se každý člověk může změnit, pod jednou podmínkou, že sám bude chtít. Jeden moudrý muž kdysi řekl, že když byl mladý, chtěl změnit svět. Na stáří prý dostal rozum a změnil sebe, a tím se mu změnil celý svět.

Píďalko, ještě se zmiňujete o tom, že máte problém s vyjadřováním emocí. Možná jste introvert, který se nemá zapotřebí ukazovat navenek a své niterné pocity si radši nechává pro toho, komu důvěřuje a kdo je mu nejbližší. Na tom není nic špatného. Lidé jsou různí. Někteří své emoce vyjadřují až moc, jiní přiměřeně a někteří málo, jsou tací, kteří je dokonce nedají najevo vůbec, a to i přes to, že to v jejich těle emocionálně vře. Nikde není řečeno, co je správně. Člověk by měl odhalovat sám sebe do té míry, do jaké mu je to příjemné. Navíc jde o naše osobnostní nastavení a dále opět o to, co jsme si přinesli ze své primární rodiny. Pokud se v rodině emoce nevyjadřují, pokud si členové nevykládají o tom, jak se cítí, a baví se spíše povrchně, dá se předpokládat aplikace tohoto schématu i v budoucím životě. Pak už záleží jen na nás, zda si to uvědomíme a budeme s tím chtít něco dělat, nebo nám to vyhovuje a necháme to tak.

Záleží tedy na vás. Pokud byste se rozhodla, že na svém vyjadřování emocí chcete zapracovat, můžete kontaktovat odborníka, který se vám ten poměrně složitý proces pokusí usnadnit. Pokud by vás i nadále sužovaly pocity žárlivosti, pak bych i v tomto případě doporučovala konzultaci s psychologem.

Přeji vám, ať je váš svět přesně takový, jaký jej chcete mít.

Dominika Večer

k

ová  

Diskuse 0

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.