Dobrý den, jsem vdaná, máme dcerku, která má dva a půl.
Je dost „živá“. Jsem ve 4. měsíci těhotenství a poslední dva týdny dcerka víc zlobí. Dřív to stačilo řešit domluvou, nabídkou něco za něco (neuděláš‑li toto, nebude tamto…).
Mnohdy jsem si uvědomovala, že jsem na ni tvrdá, lpěla jsem na maličkostech, brala ji jako třeba šestiletou. Pak se to ve mně zlepšilo, byla jsem důsledná, ale ne tak tvrdá.
Manžel pracuje, krátký – dlouhý týden, je‑li v práci, chodí domů v době, kdy jdeme spát nebo spíme. Tyto dny jsme doma samy, popř. s jinými dětmi, sousedy. Ostatní dny mi manžel hodně pomáhá, věnuje se dcerce.
Asi minulý týden jsem situaci s malou nezvládla. Dost jsem na ni křičela, dostala na zadek (když už dostane na zadek, tak víceméně symbolicky). Na chvíli jsem ji zavřela v pokojíčku s tím, že ať přijde, až se uklidní. Odehnala jsem ji od sebe, že ji teď nechci vidět… Nakonec jsem se hystericky rozplakala já…
Vždy se snažím si pak s dcerou, tváří v tvář, o dané situaci promluvit, udělala jsem to i nyní. Vždy jí řeknu, co mi vadilo u ní i u sebe, co bych chtěla, abychom obě příště zvládly lépe. Nakonec si vždy dáme pusu a chvíli je to v pohodě.
Někdy mi i přijde, že bych jí i ublížila (neudělala bych to, jen mám takové pocity). Nemůžu zvládnout své emoce a nejradši bych ji „přetrhla“. Jednou jsem ji i ve vzteku pevně stiskla za ruku, že ji to bolelo. Pak mě to strašně mrzelo a omluvila se jí. Nevím, zda mé stavy patří k těhotenství, nebo mám vyhledat pomoc. Dcera i křičívá na ostatní (dle vzoru…).
Děkuji.
Pavla
Názor odborníka
Dobrý den, Pavlo,
z toho, co píšete, vyplývá, že je toho na vás nyní hodně. Jste těhotná. Únava, zvýšená přecitlivělost a podrážděnost se často v období jiného stavu vyskytují. V tomto ohledu na sebe nebuďte příliš přísná, myslete na dostatečný odpočinek a čas na sebe. Koho z vašeho okolí by bylo možné požádat o pomoc? Můžete též zkusit probrat vše, co nyní prožíváte s manželem, a společně s ním zkusit hledat možná řešení, jak byste mohla více odpočívat.
Kromě nároků na vaši psychickou pohodu a energii, které na vás klade vaše gravidita, máte doma dceru, která je velmi aktivní a vyžaduje vaši zvýšenou pozornost a váš čas. Je ve věku, kdy se učí orientovat se ve světě tím, že se snaží prosadit, vymezuje se proti vám a okolí, testuje hranice, vyjadřuje svou vlastní vůli. Tato fáze se označuje jako období vzdoru. Pokud budete mít chuť, můžete si o tom více přečíst v publikacích věnovaných vývojové psychologii dětí.
Chápu, že každodenní situace mohou být náročné a vyčerpávající. Některým matkám pomáhá zjištění toho, že i ostatní matky zažívají podobné situace, že se jedná o jednu z fází, kterou procházejí všechny děti a že každé dítě ji prožívá různě intenzivně. V některých publikacích lze objevit i zajímavé rady, jak tyto situace s dítětem řešit. Je jen na vás, jestli se rozhodnete něco z toho využít.
Sama píšete, že nejlepší cestou je podle vaší zkušenosti snaha o co největší důslednost. Rozumím, že je neskutečně obtížné, a v běžném životě ne vždy úplně možné, zůstat za všech okolností v klidu a být důsledná. Přijměte, že se to možná nepovede vždy, ale stále se o to snažte. Nezapomínejte však na sebe, jak již píšu v úvodu své odpovědi. Abyste mohla být co nejvíce důsledná, měla byste být co nejvíce odpočatá a v klidu.
Z vašeho dotazu zaznívá, že si děláte o dceru starosti. Trápí vás, když zareagujete podrážděně a zlostně. Vyčítáte si, když máte pocit, že jste situaci nezvládla. Je vidět, že vám na dceři moc záleží, máte ji ráda a chcete situaci řešit. Zažíváte opravdu náročné období, ve kterém byste si zasloužila hodně podpory. Uvažujete nad možností vyhledat odbornou pomoc. Je to jedna z možností, jak získat více podpory, náhledu a prostoru, kde můžete otevřeně mluvit o svých obavách i nejistotách, učit se zvládat své emoce. Ať už je vaše současné prožívání ovlivněno těhotenstvím více či méně, vyhledat pomoc a podporu můžete tak jako tak. Důležité je, abyste se mohla cítit lépe a spokojeněji a s vámi i vaše rodina.
Držím vám palce a přeji hodně pohody a sil!
Mgr. Martina Frintová
