Dobrý den,
můj problém je trochu zvláštní, protože na první pohled se zdá, že vlastně k ničemu mimořádnému nedošlo. Pokusím se to nějak vysvětlit, i když se mi to popisuje dost těžko.
Zhruba před dvěma lety se se mnou rozešel můj tehdejší přítel. Nebyl to zdaleka můj první vztah a ani nešlo o vztah, který by trval nějak mimořádně dlouho. Přesto to bylo citově hodně silné.
Samotný rozchod proběhl způsobem, který jsem dodnes „nerozdýchala“. Nešlo o žádnou hádku, nevěru nebo něco tak dramatického. Přítel se se mnou prostě přestal bavit. Náhle, bez jakéhokoli vysvětlení, bez jakéhokoli signálu, že je něco v nepořádku. Trvalo mi několik dní, než mi došlo, že to je rozchod. Prostě mi zmizel ze života.
Snažila jsem se ho vyhledat, volala jsem mu, ale on prostě nebyl. Změnil si číslo, přestěhoval se, udělal všechno pro to, aby pro mě přestal existovat a abych ho nemohla kontaktovat. Potom jsem se zhroutila. Chodila jsem k psycholožce, která mi ale moc nepomohla. Zdálo se mi, že nechápe, proč jsem z toho tak špatná, že přece takoví muži jsou.
Pořád je to ve mně, sice už to není tak intenzivní bolest, jako zpočátku (to byly šílené flashbacky, k nevydržení), ale stejně je to ve mně. S odstupem času si uvědomuji, že to změnilo můj vztah k lidem, jako by ve mně něco umřelo.
Když mi poradíte, kam se obrátit, budu moc ráda. Je pro mě těžké o tom mluvit, bojím se, že se setkám zase s nepochopením.
Děkuji za případné rady či komentáře.
Paja, 33 let
Názor odborníka
Dobrý den,
při čtení vašeho dotazu jsem si znovu uvědomil, jak jsou pro nás rituály důležité. Dodávají nám pocit jistoty a bezpečí. Často dokonce i v situaci, kdy jsou spojeny s něčím velmi smutným, jako je rozchod nebo pohřeb blízkého člověka.
Chybí‑li závěrečný rituál, může v nás zůstat neuzavřená kapitola, která jako černá díra pohlcuje náš pocit životní pohody a přitahuje třeba i k tématu zdánlivě velmi vzdálené myšlenky. Snaha dát si vše do souvislostí, odpovědět vnitřním „proč“ se může zdát neodbytná.
Přivedla‑li vás tato otázka i k psycholožce, docela rozumím, že stále hledajíc odpověď jste se jen velmi obtížně mohla smířit s tím, že takoví holt chlapi jsou. Koneckonců přijmout takové tvrzení jako fakt by vám v dalších vztazích mohlo vytvářet nedůvěru či strach skutečně se mužskému partnerovi přiblížit.
Protože je dnes nabídka možností psychologické pomoci poměrně značná, chápu, že může být těžké se zorientovat a rozhodnout, koho oslovit. Zároveň uzavřít jednu kapitolu života a moci jít dál, s důvěrou a otevřeností, je potřeba. Ale někdy je těžké otevřít své téma i před člověkem, kterému důvěřujeme a máme na něho dobré reference, natož pak před někým, koho neznáme vůbec.
Bohužel nevím, odkud jste, a tak vám mohu jen těžko napsat, na kterého terapeuta ve vašem regionu bych se s důvěrou obrátil já. Doporučuji sledovat internetové diskuse a reference. Chcete‑li doporučit konkrétní jméno, přibližte mi prosím emailem oblast, odkud jste, a já vám dám na někoho z kolegů tip.
Držím vám palce.
S pozdravem,
Vojtěch Lebduška
Pomohl vám článek?
