Videosemináře: Učebna
Vyberte si své téma Předplatné

Nikoho netoleruji: Přijměte fakt, že každý máme jiný žebříček hodnot.

18. 8. 2011

Dobrý den,

nikdy jsem kolem sebe nikoho nesnesla. Myslím, že by to mohla být nějaká dědičná vlastnost, protože to tak máme v rodině všichni. Poslední dobou jsem začala pátrat po důvodech a konečně si uvědomila, že jsem dokonale netolerantní člověk. Postupně jsem si začala uvědomovat i to, že ostatní lidi nezměním a ani bych se o to neměla snažit. Říct, co si myslím, to ano, ale další kroky nechat na tom druhém. Všichni máme své dobré i ty další stránky a spíš než se snažit měnit druhé, nutit je aby se chovali jak by se líbilo mně, je vhodnější změnit sebe. Jenže jak?

V jedné knize jsem četla, že mohu zmírnit své negativní vlastnosti a změnit je k dobrému. Chtěla bych mít ráda a respektovat lidi takové, jací jsou a neříkat si pořád „Kdyby se zachoval tak, nebo tak, bylo by to jiné.“ Pořád mám na někoho vztek, že se nechoval podle mého měřítka a už je mi špatně ze sebe samotné. Nejvíc mi dělá problémy má reakce na člověka, který se na mě kvůli něčemu rozzlobí – v té chvíli se bojím – a pak se mnou nemluví. V té chvíli dostanu vztek. Myslím, že důvod, proč nesnesu takovéto situace, si nesu z dětství, kdy se přesně takto chovala má matka. Pokaždé, když nebylo po jejím. Křik, rozbíjení věcí a hádka, která vyústila v bití a nakonec několikadenní mlčení. Vidím v tom i své chování, které mi vadí. Tu snahu přetvářet si lidi ke svému obrazu a následný vztek a zavržení člověka jen proto, že se nechová, jak chci já. Poradíte mi prosím jak z toho ven?

Eva

Názor odborníka


Dobrý den,

váš dopis je odrazovým můstkem k hlubší diskusi, která by nás přivedla k řešení. Teď mohu ale vycházet jen z dopisu a z toho, co popisujete. Mám pocit, že jde o problém v komunikaci, která je – pokud vůbec probíhá – ovlivněna problémy se sebedůvěrou a podvědomou sebeobranou (když to bude, jak já chci, budu se cítit dobře, budu v bezpečí).

Vadí vám, že se někdo nechová podle vašich měřítek. Pravděpodobně jde o to, že něco očekáváte, ono se to nestane a vy jste zklamaná a podle toho reagujete. Zklamaná očekávání bolí, otázka je, proč k nim dochází. Většinou je příčina právě v komunikaci a v našem přesvědčení, že všichni máme stejné žebříčky hodnot, stejné reakce, že takhle je to pro všechny „normální.“  A to je omyl. Naopak, každý z nás reaguje, chová se a komunikuje úplně jinak. Je to dáno modely, které jsme vnímaly jako děti, zkušenostmi z dosavadního života atd. Někdy se můžeme cítit zklamaní, protože chování druhého člověka špatně interpretujeme. Ale i ten druhý má svoje představy. Otázkou je, jestli ten druhý ví, co očekáváte, jestli zná vaše měřítka, jestli jsou jen ve vaší hlavě nebo jestli o nich mluvíte. A pokud ano, pak je otázka jakým způsobem. Komunikace je umění, je to i o tom, pokusit se vžít do druhého a sdělit mu věci pro něj srozumitelným způsobem. Neustále si ověřovat, že oba chápeme věc stejně. Nepředpokládat.

Než začnete někoho posuzovat nebo odsuzovat, zkuste si uvědomit, že každý z nás se snaží dělat věci nejlépe, jak umí a to, že to nedělá, jak by se líbilo vám, může znamenat, že v dané situaci prostě jinak reagovat nedokáže. Pokud se lidé rozzlobí, je to signál obrany. Když se někdo zlobí na vás, přemýšlejte o věci z druhé strany. Proč se zlobí, co může jemu vadit na vašem chování nebo reakci, co třeba chtěl a vy jste to nepochopila. Snažte se komunikovat. Z vašeho dopisu je zřejmé, že chcete změnit vlastní chování, které vám vadí.  Přemýšlíte o něm, hledáte odpovědi v knihách, pokládáte si otázky a to je úžasné. Jsou ale situace, kdy si sami pomoct neumíme a točíme se na jednom místě pořád dokola. Doporučovala bych setkání s psychoterapeutem nebo koučem, prostě s odborníkem, který vám pomůže porozumět sama sobě, pomůže odhalit a překonat stereotypy a vzorce chování, které vás přivádějí do situací, které popisujete a které vám vadí.  Odborník pozná příčinu vašeho chování a zná i způsob, jak problémy překonat.

Vážím si vaší odvahy něco změnit, to je velký krok a ne každý ho dokáže udělat.
Držím palce a přeji hodně štěstí,

Mirka Čejková

Diskuse 0

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.