Přítelkyně (30 let) s problematickým dětstvím vystřídala neuvěřitelné množství sexuálních partnerů, ke kterým údajně nic necítila. Koitus považuje za neosobní náhražku masturbace (které sama schopna není), kdežto výměnu něžností (např. mazlení, líbání) za intimní a se mnou to prý zažívá teprve po druhé v životě. Sexuálně je hyperaktivní.
Myslím, že se jedná o poruchu sexuálního chování. Lze toto chování nějak pojmenovat? Doporučit k této problematice např. nějakou literaturu?
orion
Názor odborníka
Dobrý den Orione,
Na váš dotaz se mi na základě věcí, které píšete, neodpovídá snadno. Nepíšete váš osobní důvod – co vás na tom zajímá. Považuju to za důležitou součást dotazu.
Mě by víc zajímalo, na co se ptáte sám za sebe, k čemu potřebujete „diagnózu“ přítelkyně: máte strach? Bojíte se, že také skončíte jako předchozí partneři? Chcete přítelkyni „zachraňovat“ či léčit? Závidíte jí pestrou minulost nebo vás spíš děsí, jak zažívá intimitu? Tahle nevyřčená část dotazu mně připadá nosnější, než pokud byste získal pro přítelkyni nějakou psychologickou nálepku.
Bez kontextu a větších detailů se nedá moc odhadnout, o co jde. Diagnostika bez živého klienta jde těžko. Abych vás mohl více nasměrovat, potřeboval bych znát více informací. Narušení intimity a sexuality někdy více spadá po oblasti poruch osobnosti či jiné psychopatologie a nejde o čistě „sexuální diagnózu“. Někdy to ani nemusí být žádná patologie, ale osobní volba člověka, která je samozřejmě něčím formovaná – ale i tak to daný člověk nemusí považovat za problém.
Spíše vám tedy nastíním některé otázky, které by bylo třeba více otevřít. Snad i to může být pro vás, resp. pro toho, koho toto téma trápí, vodítko. K čemu střídání partnerů slouží, co se tím člověk snaží vyřešit za konflikt, či jaká potřeba ho vede k takovému chování? Má střídání partnerů nutkavou podobu? Je to o lovení nových partnerů – kořistí, nebo jde o strach z intimity a opravdového citového sblížení, takže po sexuálním styku či krátkém období „vztahu“ je nutno jít dál?
Jaké touhy, strachy, agrese jsou ve hře? Je narušena sebehodnota a sexualita je prožívána jako možnost jak sebehodnotu získat, posílit (např. jak je to časté u zneužívaných lidí, kteří žijí jakoby ve scénáři „jediné, co mohu dát, je mé tělo“)? Co se vůbec sexuálním stykem a střídáním partnerů vyjadřuje, manifestuje?
Dalo by se pokračovat dál a dál: myslím, že by vám mohlo pomoci, pokud byste mohl o svých myšlenkách a pocitech vztahujících se k přítelkyni mluvit, případně by probírání těchto věcí např. s psychologem mohla využít přítelkyně sama, pokud ji to trápí a má potřebu si nějak více rozumět.
Držím vám palce, abyste byl (ve vztahu) spokojený.
Pomohl vám článek?
