Dobrý den,
nad svým problémem přemýšlím už několik týdnů a stále nejsem schopná ho vyřešit.
Se současným přítelem se známe už 10 let a z kamarádství se stal vztah, který trvá už skoro 2 roky. Všechno klapalo až do doby, než jsem začala od vztahu požadovat trošku více, a sice zeptala jsem se na společné bydlení. Žiju sama už řadu let, a s bývalým přítelem jsem žila skoro 3 roky, takže vím, co společné bydlení přináší – výhody i nevýhody, ale rozhodně je to krok, na který jsem připravená. Přítel bohužel ne – táhne mu na třicítku, bydlí stále u rodičů (kde má prý vytvořené pevné zázemí) a chce se v budoucích letech soustředit na kariéru.
Nechtěla jsem, abychom začali řešit společné bydlení hned teď, ale aby o tom aspoň přemýšlel. On to rovnou zavrhl a oznámil mi, že až za několik let. Nejsem si úplně jistá, jestli takové odmítnutí neudělalo do našeho vztahu takovou díru, že už nebudu schopná v něm pokračovat. Je mi to velmi líto, ale on je zrovna typ člověka, který před každým vážnějším rozhodnutím prchá, nechá to na mě a pak je ještě schopný mi říct: To ale bylo tvé rozhodnutí, a tak se v tom vymáchej.
Pro přiblížení: Já mám 27 let, žiju od 16 let sama, on žije pořád u rodičů a má tam veškerý servis. Já potřebuji mít u sebe někoho, kdo mi bude oporou, on nemá potřebu mě vídat častěji než 1× týdně, protože hodně pracuje, a tak mu to vyhovuje. Zajímal by mě tedy váš (a ostatních) názor. Všichni kolem mi radí, abych to odpískala, ale než to udělám, chci si být jistá. Díky.
Petra
Názor odborníka
Dobrý den, Petro, a děkuji za důvěru.
Přejdu rovnou k věci – dala jste se s přítelem dohromady po dlouhém kamarádství, což bývá někdy velká výhoda, pokud se do sebe partneři zamilují, ale může to být také trochu nevýhoda, pokud jeden z nich nechce dělat žádné vážnější kroky a chce mít vztah víceméně stejný. Zeptám se vás, myslíte si, že je váš partner do vás zamilovaný a jste jeho priorita, projevuje vám dostatečně náklonnost a je schopný do vztahu investovat, nebo se dal s vámi dohromady tak nějak z rozumu a dál chce hlavně pracovat na své kariéře, bydlet s rodiči doma a žít si svůj život?
Píšete, že do té doby, než jste od vztahu začala požadovat více, bylo vše v pořádku. Takže vám nejspíš v něčem vztah vyhovoval. Záleží teď, zda chcete mít nezávazný vztah, kdy se uvidíte jednou týdně několik let (pokud ano, pak na tom není nic špatného), nebo chcete mít blízký vztah, kdy budete jeden na druhém určitým způsobem závislí a zároveň bude vztah blízký a hluboký.
Myslím, že po dvou letech není příliš brzy přemýšlet nad společným bydlením. Je možné, že je váš partner typ, který potřebuje být k takovým věcem popostrčen, tedy mu budete muset naznačit, že vy byste chtěla již vážnější vztah a trvat na tom, tak aby měl on dostatek času a prostoru se na to připravit a přijmout to (někdy lidé říkají hned ne, ale postupem času se jim to v hlavě rozleží a jsou schopni to přijmout), netlačit ho to okamžitého rozhodnutí, ale také nepřijmout, že to tak prostě nebude.
Co mě malinko zaráží je jeho přístup, kdy nechá rozhodovat vás, na čemž není nic špatného, pokud je submisivnější a rozhodovat nechce, ale aby vám pak řekl, ať se v tom vymácháte, ať už obrazně nebo doslova, mi nepřijde jako člověk, který je spolehlivý a zodpovědný. Můžete ve vztahu fungovat jako dvě nezávislé entity, ale rozhodnutí jsou na obou lidech, a pokud jeden nechá rozhodovat neustále toho druhého, měl by nést část odpovědnosti za daná rozhodnutí. Přijde mi malinko dětinské to nechávat na vás a pak vám to vyčíst, ale partner bydlí u rodičů a možná je tedy zvyklý, že mnoho věcí za něj zařizuje někdo jiný.
Nakonec tedy co vám poradit. Rozcházet se s přítelem nemusíte, pokud si myslíte, že vztah má smysl, pokud jej máte ráda a chcete dál věnovat vztahu svou energii, neznamená to ale, že byste měla přijmout vztah, který nechcete. Pokud byste s partnerem chtěla udělat další krok vysvětlete mu, proč je to PRO VÁS důležité, co od vztahu čekáte vy a jakým směrem byste chtěla vztah směřovat, a dejte partnerovi prostor si na to zvyknout a zvážit, zda vám to může poskytnout, třeba svůj dosavadní postoj přehodnotí. A pokud i zde narazíte na jednostranné odmítnutí a neschopnost diskuze či kompromisů, hledejte jinde partnera a vztah, který vás bude naplňovat a který bude schopný dávat i vám stejně jako vy jemu.
Hodně štěstí.
Radka Gottwaldová
Pomohl vám článek?
