K poslechu: Vánoční audiobook
Vyberte si své téma Přístup k hlavnímu obsahu

Odsuzují mě za hraní videoher: Otevřete jim svůj svět.

30. 5. 2012

Dobrý den,

mám dotaz týkající se vlivu videoher a filmů na chování lidí. Někde jsem četl, že násilné pořady mohou zvýšit míru agresivity u dětí mladších deseti let, ale nic dalšího jsem nedohledal. Obracím se na vás z jednoho prostého důvodu. A nejsem v tom určitě sám.

Jak okolí vysvětlit, že videohry a filmy nejsou jen o násilí, že my, co je hrajeme-sledujeme, nejsme závislí? Mám hromadu koníčků (sportuji) a hraní, sledování seriálů, filmů a návštěvy kina, to jsou činnosti, které dělám moc rád. Jenže potom někdo v televizi uvidí hloupě udělanou reportáž o videohrách a vraždě, ke které mělo hraní vést, a „starší“ lidé se na nás hráče dívají skrze prsty.

My přeci neztrácíme kontakt s realitou, jenom se bavíme. Je to jako když někdo čte knihy (což také dělám), je to prostě zábava. Mám rád ty příběhy a ty možnosti, dělá to ze mě snad potenciálního vraha a maniaka? Mám rád vše, co mají rádi ostatní, jenom ještě pár činností navíc. Nevím, jestli to takhle funguje i ve vyspělejších zemích, ale musí se u nás člověk stydět, když hraje hry nebo sleduje anime?

Existují nějaké spolehlivé studie nebo knihy, které byly na toto téma vydány? A jak mám argumentovat, když se to někomu snažím vysvětlit?

Předem děkuji za odpověď.

Daniel

Názor odborníka


Milý Danieli,

děkujeme za váš zajímavý dotaz, souhlasím s vámi, že toto téma je aktuální a zajímavé pro mnoho čtenářů. Na toto téma byla realizována řada seriózních výzkumů, věnují se mu mnohé prestižní univerzity a uznávaní odborníci. Je pravda, že mnoho výzkumů spojitosti agresivního chování a sledování filmů bylo realizováno na dětech, ale jsou i takové, které se týkají dospělých.

U dětí je riziko toho, že je takové trávení volného času negativně ovlivní, větší, protože si teprve utvářejí své já, svou identitu, osobnost, normy, hodnoty, sociální chování a představy o tom, co je dobro a co zlo. Obecně lze říct, že výsledky nejsou jednoznačné, v některých výzkumech se potvrdilo, že sledování filmu s agresivní tematikou podporuje agresivitu, jiné tuto spojitost nenašly.

Je to tím, že za agresivním chováním stojí mnoho faktorů. Některé teorie tvrdí, že pokud je člověk vystaven agresivnímu obsahu, učí se chovat podobně. Jiné zase tvrdí, že tak člověk agresivitu odreaguje a jeho napětí se tak snižuje. Nelze tedy jednoznačně říct, že kdo hraje videohry a kouká na filmy, bude nutně agresivnější než jiní lidé.

Zkušenosti z praxe ukazují, že velkou roli hraje právě to, v jakém poměru je hraní her a sledování filmů k ostatním aktivitám, kterým se člověk věnuje. Dále také rodinné zázemí a vztahové sítě. Pokud převažuje a chybí kontakt a komunikace s lidmi, může to vést k oslabování sociálních dovedností člověka. A to pak vede k častější frustraci. Ta vyvolává negativní pocity, často vztek, zlobu a napětí. Odtud už je jen krůček k agresivnímu jednání, které může být mířeno k sobě, k věcem nebo k druhým lidem.

Ale znovu je třeba říct, že to není pravidlo, lidské chování nikdy nemá univerzálně platné zákonitosti. Každý člověk je jiný, i situace jsou různé. Pokud není hraní her nebo sledování filmů hlavní nebo jedinou zálibou a náplní volného času, nedá se považovat za jasnou příčinu agresivity, zejména pokud obsah není násilný.

Máte pravdu, že postoj společnosti je poměrně jednoznačný a odsuzující. Společnost tuto jednoznačnost potřebuje, aby tak vytvořila normy. Navíc jde v tomto případě o to, pokusit se predikovat riziko agresivního jednání u určitého typu lidí, takže to opravdu svádí k unáhleným soudům. Je to velmi zjednodušující a spoustě lidí to křivdí, ale tak je to i v jiných tématech. Jako psycholog si myslím, že k nějakému závěru lze dojít jen tehdy, když budeme každý případ posuzovat individuálně, s ohledem na kontext, životní příběh a konkrétní obsah filmů nebo her.

Další velkou roli hraje také obecná tendence lidí k předsudkům. Ty se objevují hlavně tehdy, když mají z něčeho obavu, mají málo informací a nerozumí tomu. Konkrétně u hraní videoher se předsudky týkají hlavně toho, že hráči unikají k hraní před realitou, které se nechtějí postavit čelem. Lidé si představují, že hráči mají vlastní specifický svět a vkládají do takové představy velkou fantazii o tom, jaký je, co se v něm děje a co všechno se pak může stát. Jakoby pak hráč byl méně předvídatelný než jiní lidé.

Nejlepší argumenty pro vás jsou v podobě otevření vašeho vnitřního světa druhým. Zkuste tedy těm, kdo vás soudí, v klidu povědět něco víc o tom, čemu se věnujete, vysvětlete jim základní principy a popište cíl a obsah. Zdůrazněte to, že je to jedna z vašich zálib, a zkuste říct, čím je to pro vás zajímavé. Mluvte také o tom, co dalšího vás zajímá. Vysvětlovat a otevřít se je lepší cesta k přijetí, než se bránit a oponovat.

Ptáte se také na studie o daném tématu. Odborných článků existuje opravdu spousta, zejména těch zahraničních. Zkuste prohledat internet, možná najdete i něco, co se týká konkrétní hry nebo typu filmů. Pokud chcete opravdu seriózní vědecké studie, všímejte si hlavně článků zveřejněných na stránkách univerzit, to je nejjednodušší kritérium.

Pokud se chcete rychle zorientovat v problematice a přečíst si pár studií o spojitosti sledování filmů s agresivním obsahem a agresivitou, doporučuji knihu Iva Čermáka Lidská agrese a její souvislosti. Není sice nejnovější, ale najdete tam přehled různých klasických teorií a výzkumů. O souvislostech hraní online her a vývoje psychiky se dočtete v knize Davida Šmahela Psychologie a internet.

Mějte se fajn, ať se vám daří.

Milena Nováková

Diskuse 0

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.