Dobrý den,
před rokem jsem nastoupila na novou školu. Přibližně měsíc od nastoupení na gymnázium jsem si vytvořila pevné pouto s jednou spolužačkou. Měly jsme stejné záliby, spoustu témat na probrání a docela dost jsem se na ni upnula.
Jednou jsem asi týden nebyla ve škole. Když jsem se po nemoci vrátila, dělala, jako by mě v životě neviděla. Našla si jinou nejlepší kamarádku a pomalu mi neřekla ani ahoj. Rozhodla jsem se, že s sebou nenechám zametat a taky jsem se s ní nebavila. Za dva týdny mi napsala na facebooku, proč se s ní nebavím. Řekla jsem jí, co všechno mi vadí, a trochu jsme se usmířily. Za 15 minut po naší diskuzi mi napsala ta její nová kamarádka, jestli si nemyslím, že mi jí přebrala.
Mně bylo jasné, že jí moje bývalá kamarádka celou naší hodinovou diskuzi nakopírovala a s největší pravděpodobností mě pořádně pomluvily. Což doopravdy udělaly, později přiznala. Za dva dny jsem pro ní byla zase vzduch. Teď už o ni nestojím. Holky, co s ní chodily na ZŠ, dosvědčily, že střídá přátele jako boty. Jenže já se jí celý rok držela. Měla hodně přátel, úžasné oblečení – byla jako magnet na ostatní spolužáky a příležitosti.
Teď budu sedět sama v lavici, nebudu mít nikoho do dvojice a hlavně se odstřihnu z kolektivu, protože už ve třídě není nikdo, s kým bych se mohla přátelit. Samozřejmě, můžu chodit každou přestávku od lavice k lavici a prohodit s každým slovo, ale budu páté kolo u vozu.
Jak se s tím mám srovnat? Mám jí někdy aspoň trochu odpustit? Jak najít nové přátele?
Natálie
Názor odborníka
Dobrý den.
Někdy se holt o životě a chování lidí učíme již takhle brzy. Dobré na tom je, že podobné situace prověří, kdo je opravdu kamarád a kdo jen někdo, s kým je nějakou chvíli dobře. Rozumím tomu, že je to nemilé a bolavé, v podstatě něco jako zrada. A chápu, že se kolem ní mohly dít zajímavé věci. Což neznamená, že ona je jediný způsob pro vás, jak se s někým dostat do kontaktu. Nebo snad ano?
Odpustit jí můžete a doporučuji to, protože v podstatě uděláte něco dobrého pro sebe: nechat to zranění za vámi, připustit, že váš vztah nebyl tak pevný, jak jste si myslela, a jít dál.
Nevím, jaké máte vztahy se zbytkem kolektivu, ale učit se vytvářet vztahy sama za sebe a ne prostřednictvím někoho jiného je velmi důležité. Určitě se najde někdo další, kdo je pro vás zajímavý, s kým se můžete dát do řeči. I když vím, že píšete, že tam není nikdo, s kým byste se mohla přátelit. To je škoda, protože sedět v rohu a tiše trpět vám žel nepomůže, jen vás to opravdu ještě více vyčlení z kolektivu. Kdo by si chtěl povídat s mrzoutem?
Je fakt, že ne vždy máme na kolektiv štěstí a ne vždy najdeme pevné svazky na delší dobu. Popravdě jde spíše o výjimky. Pak je třeba hledat jinde, v dalších oblastech vašeho zájmu (např. sousedi, lidé z kroužků, zájmové skupiny na netu apod.).
Rozhodně se nevzdávejte a nepropadejte smutku a zmaru. Určitě časem najdete někoho, kdo si více bude vážit vašeho přátelství, i když to třeba nebude hned. Do té doby zaměřte pozornost na to, co vás baví a co vám dělá dobře. OK?
Tak držím palce,
Michal Petr
