Jsem poprvé na mateřské dovolené se čtyřměsíční dcerou. Mám skvělého partnera, který se snaží velmi pomáhat. Já se však cítím stále dost vyčerpaná. Dcera je asi z „náročnějších“ dětí, navíc už dva měsíce stále řešíme kojení, od rána do noci nekončící kolotoč, plný neúspěchů (i když jsem kontaktovala i laktační odborníky). Dost mě to frustruje a prohlubuje moje problémy se sebevědomím.
Často řeším, jestli jsem vůbec dobrá matka. Frustruje mě, že mám dojem, že nejsem dost naladěná na své dítě, když tolik nerozumím jeho potřebám a často pláče… Bydlím v malém bytě a vzhledem k situaci není možné ho ani na moc dlouho opustit (i když někdy to dělám navzdory tomu, že musím sbalit velký batoh kvůli krmení, a je to dost fuška).
Prohlubuje se tak dost moje izolace, což jsem vždycky nesnášela. Známí z „mokré čtvrti“ logicky odpadli. Mám dojem, že ani blízké kamarádky nemají už zájem se se mnou bavit. Buď nemají děti nebo dítě i mají, ale raději se potkají s někým jiným, protože já teď bohužel absolutně jiné téma nestíhám a nelze tomu zabránit se o tom nebavit, když neustále něco řeším okolo dítěte a nemůžu z toho vystoupit.
Už se raději nikomu nevnucuju a snažím se vydržet sama, ale jen se prohlubuje můj pocit, že odpuzuju lidi, tahle situace vše jen umocňuje. Přála bych si být trochu nad věcí, ale spíš si už buduju neurózu.
Začínám se spíš všem sama vyhýbat, protože předpokládám, že se se mnou nikdo bavit nechce (a ono to tak je), kruh se uzavírá, už se snažím jen zvládat povinnosti a přežít, než přijde partner z práce, než bude víkend atd. Říkám si, kdy i jeho otrávím. Připadám si už jen „zabržděná“, unavená, osamělá a jen se lituju…
Tereza, 31 let
Názor odborníka
Milá Terezo,
moje rady budou prosté. Řešíte, zda jste dost dobrá matka a zda jste naladěná na potřeby dítěte. To je myslím zásadní východisko, tedy vyladění na jeho potřeby. Píšete o kolotoči neúspěchů způsobeného problémy s kojením. Čí je to potřeba, kojit? Řekla bych, že spíše vaše. Potřeba dítěte je uspokojit hlad. Pokud máte problémy s kojením, řešte krmení dítěte jinak, umělou výživou. Primární je dítě nakrmit, ne nakojit. Když kojení provázejí dlouhodobé problémy, vyzkoušela jste všechno možné, tak bych doporučovala přejít na umělou výživu. Dítě nebude mít hlad, vy se zbavíte stresoru. Pro své sebevědomí uděláte hodně, když se osvobodíte od přesvědčení „dobrá matka kojí své dítě“. Můžete být dobrá matka, i když nekojíte. Dobrá matka nakrmí své dítě, když má hlad.
Choďte ven. Je to dobré nejen proto, že venku se přeladíte, budete i s dcerou na zdravém vzduchu, ale máte také možnost potkat lidi.
Spěte.
Začarovaný kruh přetnete tím, že nebudete dále rozvíjet myšlenky o tom, že nikoho nezajímáte. Buďte aktivní v tom, že si domluvíte sraz nebo návštěvu s kamarádkami. Samozřejmě, že máte teď jako největší téma dceru a vaše současné problémy, které máte jako maminka na mateřské dovolené. Ale potřebujete také přeladit, dobít baterky činností, kterou jste dělala dřív (někam si vyrazit „mezi lidi“ nebo odpočinkem, spánkem). Máte partnera – můžete se s ním domluvit, že bude nějaký večer v týdnu hlídat dceru a vy můžete někam vyrazit na koncert, na cvičení nebo si popovídat s kamarádkou.
Vlastně vám radím kolektivní činnosti, ale vy sama víte (nebo zjistíte), jak si nejlépe odpočinete nebo jak se odreagujete. Když jsem si zařídila hlídání a kamarádka, se kterou jsem byla domluvená, se omluvila, vyrazila jsem do kavárny sama a bylo to také fajn. Fungovalo to stejně, nabilo mě to energií také. Takže příště jsem si nejprve zařídila hlídání (to bylo zásadní) a pak teprve program – když vyšlo nějaké setkání nebo koncert, bylo to prima, a když ne, zvolila jsem „individuální program“.
Osamělost a vyčerpání. Zkuste toto otevřít před kamarádkou, která má již odrostlé děti. Možná vás překvapí, že takovéto pocity zažila asi většina maminek, zvláště prvomatek. Když máte strach, že ostatní zahlcujete nebo je nezajímá, co říkáte, snažte se nejen vypovídat, ale také se ptát – zvlášť matek s odrostlými dětmi: A jak jsi to tehdy zvládala ty? Jak bys to řešila teď?
Řešte reálné problémy, které na vás tlačí. Tedy problémy s kojením, vaše vyčerpání a osamělost. To, že nejste podle vás zajímavá pro ostatní, to si prosím nějak uzávorkujte a snažte se to více nerozvíjet. Napište si to do deníku, ale nepitvejte to příliš.
Snažte se užít den, ne jen přežívat a čekat, až přijde partner z práce. Snadno se to řekne, já vím. Navštěvujte mateřská centra, choďte na vycházky do přírody, můžete vyrazit na výlet nebo na návštěvu vlakem.
Aktivně vyhledávejte setkání a zážitky, ozvěte se lidem, s kterými jste byla dříve v kontaktu. Podle mé zkušenosti platí i zde pravidlo třetin. Část známých a přátel odpadla, část zůstala a objevili se noví lidé. Nejenom matky s dětmi. S mnoha známými nebo sousedy, se kterými jsem se do té doby jen zdravila, jsem si začala povídat. Z náhodných setkání se časem vyvinuly hlubší vztahy, následovala pozvání na návštěvy či výlety…
Zkušenost nic nenahradí
Nemyslete si, že vám dávám nějaké „knížecí rady“. Mám čtyřletou dceru a byla jsem s ní tři roky sama. Čekala jsem to nejhorší – poporodní deprese, osamělost, bezradnost a už před porodem jsem se bála, že mi nikdo nepomůže. Kojit jsem chtěla, ale uvědomovala jsem si, že předčasný porod císařským řezem bude náročný pro obě, takže to možná nepůjde a raději jsem měla připravenou tašku lahviček na Sunar. Nakonec jsem s kojením přestala až minulé léto.
Zdá se těžké najít nějakou rovinu, kdy nemalujete čerta na zeď ani si nestavíte vzdušné zámky, ale když si uvědomíte, že oboje jsou extrémy, a snažíte se realitu zakrýt strachem nebo naivitou, podaří se vám najít úzkou, možná klikatou cestu mezi oběma variantami.
Před porodem se na mě valily negativní myšlenky, strach z budoucnosti. Bála jsem se osamělých večerů, ale večer jsem řešila jiné věci – žehlila pleny, sledovala zprávy, četla jsem. Měla jsem obrovské štěstí, že jsem měla tři kamarádky, které mi v prvních týdnech po porodu volaly téměř denně. Chodila jsem s dcerou co nejvíc ven. Měla jsem buď domluvené srazy nebo jsem se si prostě povídala s cizími lidmi – nejenom s matkami s kočárem. Domů jsem se vrátila plná zážitků a plánů na další dny.
S tak bohatým společenským životem jsem absolutně nepočítala. Měla jsem připravený krizový plán: navštěvovat diskusní fóra pro matky na mateřské – kvůli informacím a jako cestu, jak nahradit sociální kontakty. Bála jsem se nejvíce samoty a izolovanosti. Nebyla jsem tam nakonec ani jednou, ale pro začátek, než se váš společenský život zase rozběhne, proč to nevyužít? Zapojte se do diskusí na serverech pro matky s dětmi nebo je alespoň sledujte. Uvidíte, že nejste se svými problémy a pocity na mateřské sama.
Jestli máte strach, že nebudete dost zajímavá pro své okolí, protože řešíte jen dítě, jaká tedy máte další témata? O co se zajímáte nebo co vás zajímalo dřív? Zkuste se zajímat i o nové věci. Lidé, kteří vás mají rádi, vás určitě vyslechnou a určitě i poradí něco z vlastní zkušenosti. Jestli máte strach, že je příliš zahltíte svými problémy, dejte prostor i jim, aby se vypovídali. Zajímejte se o to, jak se mají, co řeší. Přijdete na jiné myšlenky, a tak si odpočnete, přeladíte se na jejich zážitky a život, což vám rozšíří a obohatí vaše prožívání. Budete mít takzvaně „jinou energii“, která je vaší energií, jen ji ono setkání pomohlo ve vás probudit a přivést do vědomí.
- Další praktická rada – když bude dcera spát, věnujte se sobě. Buď si sama dopřejte spánek nebo si čtěte, uvařte si kávu, dejte si koupel.
- Další rada, která mi velmi pomohla – když dítě spí, tak spí. Není potřeba ho budit.
- Když bude chtít být v náručí, dopřejte mu to. Nemějte strach, že ho rozmazlíte. Dítě se může odpoutat od určité potřeby pouze tehdy, je‑li splněna, nikoli tehdy, je‑li odepřena, píše Naomi Aldort.
Zmiňujete velký batoh, který vám dá práci sbalit. Když jsem se zpočátku s dcerou chystala ven, trvalo mi to v průměru hodinu a půl. Je to normální. I když je velmi módní a doporučované nošení dětí v šátku, určitě vyrážejte s kočárem. Dolů dáte věci pro sebe i pro miminko, ulevíte tak nesmírně svým zádům a šetříte energii, které má matka po porodu málo. Navíc když se dítě může protáhnout a prospat na pevné podložce, prospívá to jeho zádům, svalům, neuromotorickým drahám. Dala jsem na radu zkušené fyzioterapeutky, abych myslela hlavně na svoje záda, zdravý vývoj a pohodlí dítěte, a nelituju. Miminko v kočárku spalo několik hodin, brala jsem si s sebou na vycházky dost jídla a dvě knížky, kdybych tu první náhodou dočetla, nebo deník a střídala jsem čtení a psaní.
Využívejte celý web.
PředplatnéSama o tom píšete – je nejdůležitější se vyladit na potřeby dítěte. Když chce odpočívat, nechat ho spát. Nevnucovat mu nějaký režim. Když chce být s vámi, buďte s ním. Nechte se vést. Ano, je důležité se vyladit na potřeby dítěte, ale přitom nezapomínat na sebe, svoje zájmy a odpočinek.
Je důležité najít odvahu o pomoc požádat – třeba tím, že jste nám napsala a svěřila se s tím, co vás trápí, ale umět nabízenou pomoc i přijmout. Nemyslím teď moje rady a názory na váš příběh, ale i to, co přijde od vašeho okolí.
Jestli ráda čtete a chcete se dozvědět víc, jak se vyladit na sebe a vaše dítě, pak vám doporučím Naomi Aldort a její knížku Vychováváme děti a rosteme s nimi nebo Jean Liedloff Princip kontinua. Z české kotliny mě zaujaly knížky od Ilony Špaňhelové nebo Ludmily Pekařové.
Přeji vám vše dobré.
Marta Helingerová
