Nejlepší články k poslechu: Stáhnout
Vyberte si své téma Předplatné

Otevřít jedny dveře znamená zavřít jiné: Co blokuje rozhodnutí?

11. 2. 2011

Dobrý den,

je mi 25 a stále si hledám cestu a směr života. Pět let se nemohu rozhodnout, co chci dělat v profesním životě ani ve volném čase, protože mám strach, že když se pro něco rozhodnu, uteče mi zbytek. Dělám proto vše na půl plynu.

Momentálně jsem už rok v zahraničí, ale vracím se. Ten rok jsem tady „proflákal“. Profesně jsem možná povyrostl, hodně pracoval, ale doma teď ke konci ztratil vztah, který jsem se celý rok snažil všemi možnými způsoby udržet a více méně se to dařilo. Teď, když se vracím, je ale konec.

Takže se v mých očích vracím do nikam: doma mě kromě nové práce nic nečeká. Práce, kterou dělám už pět let a která mě nebaví. Došlo mi, že nejdřív musím zapracovat na sobě a najít si něco na co se upnu, ale upnutí na něco je pro mě svazující, protože, jak už jsem psal, mám strach, že mi utečou ostatní věci a nakonec mi takhle uteče úplně vše.

Šťastný se cítím jen na cestě. Doslova. Opravdu nejlépe mi je, když někam cestuji (utíkám). Možná proto zůstávám v práci, kde se velmi často cestuje. Zvládat rok nával myšlenek, že můj život nikam nesměřuje a navíc se vyrovnávat s koncem pro mě zatím nejdůležitějšího vztahu, si vybralo daň v podobě panické úzkosti. Tu mám už pět let, ale poslední rok, kdy jsem sám, se vrací ve velké míře.

Jsem rozhodnut vyhledat odborníka, jen nevím jakého. Prosím, poraďte mi, jak by se měl člověk v takové situaci nasměrovat správně, aby se mohl také vyrovnat s negativními myšlenkami, které k rozhodování, jak se dál ubírat patří.

Děkuji Michal

Michal

Názor odborníka


Dobrý den, Michale.

Zvolit si směr, k němuž se máme po zbytek života nebo po jeho podstatnou část upínat, není žádná legrace. Orientace jedním směrem v sobě zahrnuje úměrné uzavření jiných cest a také určitou definitivnost. A tedy i nevyužití jiných našich možností a potenciálu. Kdo nám zaručí, že si zvolíme správnou cestu? Že nepromarníme naše jedinečné nadání vykonáváním nevhodné profese?

Současný svobodný, otevřený a dílem i nepřehledný svět nám celou situaci ještě komplikuje: kolik se nám jen nabízí možností k (sebe)realizaci? Přesto se zdá, že většina z nás se v tomto světě vyzná a v kritické chvíli dokáže rezignovat na určité životní příležitosti, aby hlouběji a plodně rozvinula třeba jen zlomek svého nadání. U někoho – stejně jako u vás – může přetrvávat obava, jestli se rozhodnete správně. Humanističtí psychologové mluví o takzvané organismické regulaci lidské psychiky. Zjednodušeně řečeno, jde o nevědomý mimovolní mechanismus, díky němuž nás to v průběhu vývoje „samo táhne“ k naplnění našeho potenciálu a k rozvinutí silných stránek.

Ve vaší situaci bychom se spíše měli ptát, proč a čím je váš růstový vývojový program přehlušen. Osobně věřím, že nic se neděje pouhou náhodou, a tedy že existuje „dobrý důvod,“ proč se nemůžete přiklonit k té nebo oné oblasti. Jsem přesvědčen, že lidská psychika volí vždy nejlepší možné řešení, kterým je pro vás zřejmě ponechání si co nejvíce dveří otevřených (viz panika a „obranná“ reakce vaší psychiky v podobě negativních myšlenek, když se snažíte dospět k zásadnímu rozhodnutí o dalším směřování a některé ze dveří „přivřít“).

S vašimi přibývajícími léty se bohužel se zdá, že tato strategie přestává být účinná, výsledkem čehož je paralyzující úzkost. Příliš nevěřím, že vám pomůže násilné nasměrování kariéry určitým směrem bez reálné vnitřní inklinace; stejně tak mi na tomto místě nepřísluší hádat, co stojí za zmíněnou selhávající strategií „otevřených dveří“.

Na vašem místě bych volil řešení v podobě úvah nad důvody, které vám brání se rozhodnout o dalším směrování. Ve chvíli, kdy za svou inhibovanost v rozhodování platíte vysokou cenu – sužují vás panické úzkosti a krachují partnerské vztahy – zřejmě dozrál čas ke spolupráci s psychoterapeutem, který vás do cíle doprovodí rychleji a bezpečněji.

Diskuse 0

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.