Dobrý den,
mám problém, který může znít dost divně. Jsem asi až moc paranoidní, co se týče počítačů a telefonů. Mám obavy z malwaru, virů, možnosti ukradení mých hesel k různým účtům a službám atd.
Vím, že to může znít až moc virtuálně a nereálně, ale celkem mi to zasahuje do „normálního“ života. Bere mi to dost času, který bych mohl využít nějak lépe a produktivněji, stresuje mě to atd. Navíc si připadám jako blázen.
Počítače a techniku využívám hodně k učení, tvorbě, práci atd., ale takto místo abych na sobě pracoval a čas nějak lépe využil a něco se naučil, tak takto o něj zbytečně přicházím.
Jsem schopen třeba několikrát restartovat PC, protože pokud někde něco divně problikne, tak mám obavy, aby to nebyl třeba nějaký malware, který se zrovna spustil. Několikrát kontroluji, jestli je antivir spuštěný a běží v pořádku (protože párkrát se stalo, že po spuštění neběžel).
Ale i při normální práci často všechno kontroluji, ujišťuji se. Nějaké nastavení třeba i několikrát kontroluji (kdybych se přehlédl nebo překlikl), při stahování nějakého programu několikrát kontroluji, jestli jej stahuji ze správného webu, abych si něco špatného nenainstaloval a nedostal do PC. Mám už naučené postupy, jak přesně postupuji a co zkontroluji, než stáhnu nějaký program.
No prostě šílený. Ale nějak si nemůžu pomoc a i když to nechci dělat, tak mám přesto obavy, aby se náhodou něco nestalo a nedostal jsem si pak něco do PC. I když vím, že je to často zbytečný.
Franta
Názor odborníka
Dobrý den, Franto,
potíže, které popisujete, vám evidentně znepříjemňují život. Vypadá to, že musíte být stále ve střehu a hlídat, aby se „něco nestalo“.
Dá se to také pojmenovat jako neodůvodněný strach nebo pocit nebezpečí, který nevychází z realistického hodnocení situace (nepíšete, že by se vám už někdy stalo to, čeho se obáváte), ale spíše z vás. Obdobně to funguje i u dalšího mechanismu, který popisujete, a to je opakované a nadbytečné kontrolování procesů v počítači, opět s cílem eliminovat možnou „hrozbu“.
Velmi pravděpodobně jde o projevy tzv. obsedantně kompulzivní poruchy, kde se obsesemi nazývají nutkavé myšlenky (např. „nenapadl mi teď někdo počítač?“) a kompulzemi nutkavé chování (např. opakované provádění úkonů, které již dotyčný provedl).
Lidé s touto poruchou mívají často obavy z nakažení nějakou chorobou či infekcí, opakovaně si pak myjí ruce nebo mají strach z nějaké jiné katastrofy typu únik plynu, vytopení bytu, nezajištění bytu před zloději a tak neustále něco vypínají, zavírají, zhasínají, kontrolují. A protože si stále nejsou jistí (uvnitř nich je přítomna trvalá pochybnost), tak úkoly opakují.
Darujte předplatné
Koupit
Není podstatné, čeho se obava týká nebo jaké úkony dotyčný provádí, ale spíš ten mechanismus. Z terapeutické práce s těmito lidmi vím, že obvykle je příčina v tom, že zažívají trvale jistou míru úzkosti (neodůvodněný strach).
Tuto úzkost si často ani neuvědomují a mívá různé příčiny (např. v tom, co zažili, ve výchově, vztahu k sobě samým, vysokým očekáváním, které na sebe mají atd.). Tuto úzkost pak promítají do vnějšího světa podle logiky „když se cítím ohroženě nebo nejistě, tak to asi znamená, že jsem buď něčím ohrožený nebo jsem něco neudělal dobře“.
A tak se neustále snaží hledat řešení ve vnějším světě – kontrolují, hlídají, ubezpečují se, zda je vše v pořádku, ale neřeší vnitřní zdroj toho pocitu.
Franto, pokud jste se v mém popisu našel (a netvrdím, že je to jediné možné vysvětlení), tak neváhejte a kontaktujte klinického psychologa – psychoterapeuta, který má s obsedantně kompulzivní poruchou zkušenosti a začněte to řešit. Psychoterapie by vám měla pomoci najít vnitřní zdroj úzkosti, pak je možné se vyléčit.
Návštěva psychiatra by mohla být možnost číslo dvě – v případě, že by vaše potíže byly natolik intenzivní, že by bylo potřeba úzkost redukovat psychofarmaky. Nicméně farmaka neřeší příčinu a tak začněte rozhodně u psychoterapeuta.
S pozdravem,
Ondřej Novák